Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (584)
Poválečné poměry na vesnici, to je spíš téma pro Vláčila. Jasný téma uchopil s akcentem, který je místy spíše otravný a to hlavně v komediálních momentech, které jsou podle mě celkem mimo, ať už se jedná o např. o wtf úvod filmu, kdy dvojice chlapců z nalezené pistole ostřeluje Menšíka a Babku, což vyvrcholí jemným pokáráním a Babkovým doslovným posráním, anebo lidumilskými vstupy vypravěče. Čtyři hvězdy jdou hlavně na vrub Brzobohatému, u kterého stačí, že je, ani nemusí hrát. Za mě v tomhle tématu určitě vede PASÁČEK Z DOLINY a STÍNY HORKÉHO LÉTA. ()
Mňa osobne to veľmi mrzí, Ja mám naozaj rád českú tvorbu, ale mne podaktoré snímky z dávnejšej doby prídu tak extrémne nadhodnotené, že až. Ja sa ani nečudujem, že cez sviatky ČT či RTVS neustále do koliečka omiela také tie snímky ako: Vesničko má středisková, Pelíšky, Pupendo, Homolkovci, Kolja, Obecná škola a neviem čo ešte. Veď toto je aká komediálne či dráma, keď sa človek nie že nezasmeje, no nie je priestor ani na dramatizáciu. Film je to pekný, o tom potom, no 86% je celkom naozaj žart cez slzy .. ()
Nemilosrdná obžaloba kolektivizačních procesů 50.let, kdy komunistický režim šel i přes mrtvoly. Mrazivý, zvolna gradující děj. Kameraman čaruje, herci hrají jako o život (hlavně Menšík jako Jožka Pyřk je nezapomenutelný). Závěrečné rozhřešení ve stylu "co bylo, to bylo" zanechává v divákovi pocit lítosti nad zmařenými životy a zníčeným dílem několika generací sedláků. Reakce režimu po roce 1968 byla logická - přísně zakázaný, trezorový film. ()
Pan Jasný si evidentně spletl dobu. Natočil kontroverzní film a čekal od komunistů pochvalu?! Mně se třeba taky jeho tvorba nelíbila a neroztrubuji to do světa. Z mého pohledu tam byl nevděk. Komunisté mu umožnili za jejich peníze, on nevytáhl ze své kapsy ani korunu, natočit film, a on si je dovolí kritizovat. Měl všechny podmínky k tomu, aby mohl točit, a ještě se mu něco nelíbilo. A po držce bys nechtěl?! Správně ti to šoupli do trezoru a nedovolili ti natočit nic. Na jejich místě bych ti to tvoje dílo opráskal o hlavu. Byl to nezáživný, těžkopádný film, nevalné technické úrovně, který bych si opakovaně nedal. 20% ()
Bezkonkurenčně nejlepší film Vojtěcha Jasného a patrně i nejlepší snímek věnovaný tématu združstevňování české vesnice. Jasný ho natočil po řadě let, kdy scénář nemohl z pochopitelných důvodů projít dobovou cenzurou. Pomohlo až období reforem na konci 60. let a osobní zásah Dubčeka. Na filmu je patrná tvůrčí zpřízněnost Vojtěcha Jasného s jiným významným českým režisérem Karlem Kachyňou. Je to podobně poetické, se zaměřením na obrazovou složku, pečlivý výběr herců a jejich vedení. Je zajímavé, že i když film nejde ve svém zobrazení neutěšených poměrů 50. let až na dřeň, protože politická perzekuce a atmosféra ve společnosti byly ve skutečnosti horší, do dneška nevznikl ve svobodných tvůrčích poměrech film, který by Rodáky dokázal překonat nebo se jim aspoň přiblížil... Celkový dojem: 95 %. ()
Galerie (32)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (32)
- Scénář filmu vycházel ze vzpomínek matky režiséra Vojtěcha Jasného; jeho první verze byla napsána už roku 1946. Dalších dvacet let pak Jasný sbíral další podklady, aby v roce 1967 mohlo natáčení začít. Je zřejmé, že příběh je v drtivé části postaven na reálných základech. (Hwaelos)
- Helena Růžičková pomáhala režiséru Vojtěchu Jasnému vybírat konkrétní herce podle data jejich narození a horoskopů. (mchnk)
- Režisér Vojtěch Jasný chcel pôvodne obsadiť Jiřinu Bohdalovú, ale pri skúškach si uvedomil, že táto herečka je až moc veselá. (Raccoon.city)
Reklama