Režie:
Norman JewisonScénář:
William HarrisonKamera:
Douglas SlocombeHudba:
André PrevinHrají:
James Caan, John Houseman, Maud Adams, John Beck, Moses Gunn, Pamela Hensley, Barbara Trentham, Burt Kwouk, Ralph Richardson, Steve Boyum, Mac McDonald (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kultovní sci-fi snímek neméně známého režiséra Normana Jewisona, za nímž stojí například filmové zpracování muzikálu Jesus Christ Superstar, se už dočkal dokonce i remaku. Přivádí nás do světa budoucnosti, jemuž vládnou nemilosrdné nadnárodní korporace. K umlčení po zábavě prahnoucích mas slouží brutální sport jménem rollerball. Kdo vítězí, je celosvětovým hrdinou, kdo prohrává, umírá. O žádnou fair play zde nejde, pouze o přežití. A pokud se nějaký z hráčů znelíbí vedení, může očekávat brzkou likvidaci. Anebo se může vzbouřit proti všeobecnému teroru. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (47)
Mám rád sporty, při kterých se tříbí čest i charaktery, avšak Rollerball je trošičku jiný. Hraje se sice v rukavičkách, ale s ocelovými hroty a jeho stále se měnící pravidla jsou poměrně divoká, takže ani přejetí bruslaře motorkou není faul. Tento kočkopes je mixem házené, karate, motocyklových soutěží, rychlobruslení i závodů psích spřežení. A podobné je to i s filmem. Sportovní zápolení se poklidně proplétá se sci-fi momenty i protitotalitní agitkou, ale já proti podobné kombinaci nemám vážnějších výhrad. ()
Brutální ukázka, že Norman Jewison má talent, James Caan charizma, které utáhne film a i sci-fi z totalitní budoucnosti může být přes své "béčkové/levné/laciné" vzezření velmi zajímavým filmem, který poukáže nejen na schopnost sportu pobláznit davy, ale také smutnou skutečnost jeho zneužívání a využívání majetnou korporací. Asi těžko si tvůrci před 30ceti lety představili, že točí neobyčejný snímek, který přes vážnou hudbu obsahuje také dost myšlenek a zamyšlení nad stávajícím nebo budoucím světem. Vždyť už dnes nejsme zrovna daleko od světa Rollerballu... ()
Rok 2018: Války už nejsou, lidé žijí brutální hrou rollerball, pojídají pilulky na všechno i na nic.... A zapomněli na nejdůležitější pravidlo, které my naštěstí ještě známe: Nikdy neštvěte Jamese Caana. Rollerball se sice tváří jako béčkový film, ale obsahuje velice zajímavou myšlenku a velice znepokojivé vykreslení budoucnosti, které se, řekl bych, stále více přibližujeme. Zápasy jsou natočeny opravdu skvěle a člověku ani nepřipadá, že sleduje vymyšlenou hru, vše je rovněž perfektně zahráno a především ohudebněno. Finále je strhující a bere dech. Čtyři čisté. ()
Jiný svět podle Orwela se posunul do komunismu a je ovládán sedmi beznárodními korporacemi. Tyto mocné korporace určují, jaký život kdo bude žít a preferují kolektivismus na úkor individuality. Popřením těchto nových modelů života je špičkový hráč světově obdivované hry rollerball Jonathan. Nadutost Američanů se pochopitelně musela projevit i v takto myšlenkově mimořádném filmu, sídla korporací jsou umístěna do amerických měst, protože jedině Američané mohou spravovat celý svět. Tohle mohlo v roce 1975 vypadat jako sci-fi, ale stále více se ukazuje, že USA svoji pozici ve světě takto vnímá a nehodlá z ní ustoupit. Ve filmu se střetává mocná síla korporací, jež určují koloběh světa, se sportovním odhodláním hráče, který si vydobyl postavení světové jedničky. Člověk neví, zda má fandit individualismu, který je prezentován ve formě hrubé, animálně primitivní síly a schopnosti bez mrknutí oka zabít nepřítele, nebo kolektivismu, který je představen jako obdobně bezskrupulózní skupinka korporací. Naračně mimořádný film postrádá alespoň trošku formální kvality, aby se mohl stát dílem přelomovým. Novější zpracování je bohužel ještě mnohem horší. Škoda, námět by si zasloužil poněkud více, než solidně natočené akční scény. Scenáristicky určitě povedené, herecky již méně a režijně naprosto rutinérská záležitost bez špetky invence. ()
Velmi zajímavý film. Čekal jsem sportovní drama, kde tým půjde za výhrami. Rollerball je docela i zajímavým sportem. Ta mutace hokeje, motokrosu a amerického fotbalu (možná by se tam našel i basketball) mě opravdu zaujala. Ale tento film není pouze o Rollerballu. Je to především snímek o budoucnosti, která je totalitní. Jeden hráč Rollerballu se přestal líbit a tak půjde pryč. Ovšem on si to nenechá jen tak líbit. Snímek se odehrává v roce 2018, cože je od současnosti za 7 let. Naštěstí neproběhli žádné korporační války, tudíž film je daleko od veškeré reality. Každopádně máme zde i nějaké ty záležitosti k zamyšlení. Zápasy Rollerballu (pouze 3) jsou dobré. První je docela nudný, takový o ničem, ale další dva se stupňují a jsou dost povedené. Tan poslední byl masakr. Nicméně se Normanu Jewisonovi podařilo natočit dvouhodinový snímek, který mě svým způsobem bavil. Hodnocení je dosti rozporuplné, je to někde mezi třemi hvězdičkami, ale přijde mi, že dát tři by bylo málo. Troufám si tento film označit i za kult! ()
Galerie (91)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer Studios Inc.
Zajímavosti (12)
- Mnoho komparzistů dostalo další mzdu, aby si mohli ostříhat své módní dlouhé vlasy, takže vzhled filmu by nebyl vázán na éru, v níž byl produkován. (Epistemolog)
- Herní sekvence byly natáčeny v olympijské basketbalové aréně v západoněmeckém Mnichově. Mnichovští občané byli pozváni na natáčení, aby sloužili jako diváci her. Režisér Norman Jewison chtěl, aby film byl spíše proti násilí, ale diváci si natolik zamilovali pravidla této hry, že se ve skutečnosti začínalo hovořt o vytvoření válečných lig, což samtoného režiséra vyděsilo. (Epistemolog)
- Vrtulníkem v tokijské nemocnici je německý Boelkow Bo 105. (Epistemolog)
Reklama