20 milionů mil od Země

Solidní výkon Harryhausena ve speciálních efektech. Animace příšer vůbec není špatná a sehrání s herci třeba ve stodole vypadá fakt přesvědčivě... Na druhou stranu, režisér se s tím moc nepáral a když kácel les, nechal třísky lítat. Hned první scéna: Spadne obří raketa a zapíchne se vzhůru nohama pod úhlem 30°. Po vstupu dovnitř nic vzhůru nohama není, a podlaha je v dokonalé rovině. Navíc je ve filmu jedna z nejnepřesvědčivějších romantických linek, které jsem ve tvorbě z této doby viděl (i v céčkách). (16.02.2012)

Na Zemi s posádkou rakety dorazí vesmírný šmejd, šmejd z Venuše. Protože se raketa při návratu domů poškodila během srážky s meteoritem, zřítí se do moře nedaleko jedné sicilské rybářské vesnice. Přežije pouze jeden astronaut, bohužel organický vzorek z Venuše se dostane do nesprávných rukou. Postupně z něj vyroste obří kreatura připomínající dinosaury. Příběhově nic výjimečného, film má ale jiné kvality zjm. pro fanoušky starých sci-fi filmů. Kreaturu totiž rozpohyboval trikový mág R. Harryhausen (Souboj titánů, Sindibádova sedmá a následně zlatá cesta ad.). Zadní projekce sice působí mnohde rušivě, pokud však dojde na akci, dá se odpustit. Zúčtování se psem, napadení farmáře, souboj se slonem a následný lov v ulicích, který připomíná kompinaci Godzilly a King Konga, jsou zábavné. Pozorný divák si všimne i detailů, kdy zdánlivě mrtvý ležící slon ještě dýchá. Snímek nenudí, má atmosféru i napětí a nechybí sentimentální milostná vložka, která je na místě. Milovník současných fantastických filmů zřejmě tenhle počin příliš neocení... (12.03.2018)

Co si budeme povídat? Kdyby snímek "20 milionů mil od Země" neměl Raye Harryhausena, tak už je dávno v propadlišti dějin. Ani tak se nejedná o něco, co by výrazněji vynikalo, ale animace monstra jsou prostě úchvatné. Ray věděl, jak má svou práci dělat, a nabídl divákovi zase jednou jedinečné záběry, které prostě nikdo jiný tak dokonale nezvládal. Bohužel zbytek filmu je opravdu o ničem. Velká škoda, že nemohl pracovat s lepšími scénáři. (10.12.2013)

Vzhledem k Harryhausenově práci asi nepřekvapuje, že monstrum z Venuše nejen podobou, ale i pohyby tolik připomíná Caliba ze Souboje Titánů poté, co Zeus změnil v netvora. Hloupé je, že navzdory okouzlující animaci tu je víc trikových nedostatků než pozitiv: nejen výška příšery kolísá, ale i dálka jejího ocasu je značně nestálá; zadní projekce je skoro v každém záběru, takže žádná iluze, že by monstrum skutečně pustošilo Řím, se nekonala, pár mizerných herců prostě pobíhalo před plátnem, kam byly promítány záběry z italské metropole. A k tomu hapruje logika - víc než jen trošku. Ale to všechno vám může být fuk. Klíčem ke sledování tohoto bijáku je ten malý italský kluk, co donese rosolovité příšeří vejce doktorovi: na podobné filmy je třeba dívat se jeho optikou. Stačí jen sedět, hltat ty nádherné obrázky, třást se napětím nad osudy lidí kolem demolovaného Kolosea a bavit se. Čistá akce, hodně vzrušení, minimum zbytečných dialogů a maximální porce zábavy. Potom nelze být nespokojený. (29.04.2014)

,,TIE AMERICKÉ FILMY." __ 20 miliónov míľ od Zeme, aj keď vo svojej dobe béčkový produkt dnes patrí medzi najväčšiu klasiku a v žánri monster filmov mu patrí jedna z popredných priečok. Vďačí zato, hlavne na daný žáner, celkom zaujímavému námetu, kde má všetko výborný spád a čakaním na ,,príšeru" neprejde polovica filmov (ako to často býva), ale ,,toho" podstatného sa tu dočkáme už po pár minútach. Uznanie si zaslúži výber lokácií, kde sa výnimočne dostane ku slovu starý kontinent, aj keď si tvorcovia neodpustili aby svoju krajinu všemožne proklamovali (otravný krpáň Pepe a jeho posadnutosť banditami a Texasom). Osobitnú pozornosť si zaslúžia samotné triky. Harryhausen sa tu až toľko nenamakal tak ako v iných filmoch, vytvoril tu vlastne len postavu príšery a slona, kde hlavne prvý menovaný pôsobí aj na rok vzniku stále pomerne dobre. Pravdou je ako už Lima napísal, že na tom zväčšovaní a zmenšovaní si mohol dať viacej záležať aj keď pravdou tiež ostáva, že samotný slon tu pri samostatných záberoch v porovnaní s ľudmi dosahuje minimálne veľkosti mamuta. Inak je takmer počas celej svojej dĺžky poriadne pritiahnutý za vlasy a logika silne škrípe (obrovitánska raketa by ľahko stiahla rybársky člnok kúsok od nej - tu sa dá v jednotlivých záberoch tiež všimnúť že žiadny austronauti v člne nie sú a aj to, že pobrežie je v nedohľadne. Netvor nemá pľúca ale aj tak dýcha a pod.) začo v mnohom môže réžia a celková lacnota. Takisto dialógy sú trocha ošemetné (,,Je mŕtvy." ,,Viem."), ale také už scenáre k týmto filmom bývajú a vlastne veď v nich ide úplne o niečo iné... (7. komentár k filmu) (26.10.2008)