Obluda z 20,000 sáhů

Krásné retro. Beztak tady Emmerich hledal inspiraci pro svou gigantickou Godzillu:) Vlastně by se i dalo říct, že (s)prostě vykrádal. Zejména scéna z putování tvora New Yorkem a palebná síla národní gardy. Výborný scénář, poctivá Stop Motion Animation prehistorického Rhedosaura a strhující ohnivý závěr. "Už se vidím, jak žádám o povolení k pátrání po prehistorickém monstru. Svěrací kazajka s výložkami není předpisová uniforma." (30.04.2017)

Japonci v King Kong vs. Godzilla po nárazu ponorky do ledovce nechali obživnout Godzillu, tady zase amíci jistého "Rhedosauruse" jako následek nukleárního pokusu kdesi u severního pólu. Samotný úvod z Arktidy je napínavý, věrohodně podaný, člověku se zima úplně zadírá pod kůži. Poté přichází ke slovu klasická schemata pro monster movies. Typické postavy - všeznalý profesor, jeho krásná asistenka, pokud možno s doktorským titulem, fešácký hlavní hrdina, který zachrání svět a vojsko, které si s monstrem neví rady a v podstatě tu slouží jako křoví.A hlavně ještěr Rhedosaurus, který si to - jak jinak - štráduje přímo na New York (chudáci newyorčani, vždycky to musí schytat oni :o)) Model ještera - tak to je klasický Harryhausen, který svůj rukopis od dob svého debutu až po Souboj titánů vůbec nezměnil. Pokud jde o triky, chce se říci, že pro fanoušky trikového kouzelníka Harryhausena je tohle povinnost. Ovšem triková kvalita je hodně kolísavá. Potápění v miniponorce na dno oceánu, kde přerostlá ještěrka dočasně sídlí, vzbuzuje pouze úsměv. Ta kombinace modýlků a dokumentárních záběrů souboje žraloka se sépií vypadá opravdu divně. Potopení rybářské lodě je naprostá triková fušeřina, i na svojí dobu. Při pochod ještěra New Yorkem se střídají geniální momenty s těmi, ve kterých je hodně znát zadní projekce a modely jsou do očí bijící. A ani si divák ještěrky moc neužije a přijde divný, rychlý konec. Žádná gradace napětí, žádný strach o hlavní hrdiny se nekoná. Škoda. (18.04.2004)

The Beast from 20,000 Fathoms je veľkolepý a smrtelne vážne myslený monster-movie. Čo do zábavnosti ale hapruje. Snaha o polodokumentaristický prístup ide ruku v ruke s držaním si odstupu od postáv, čo ani nevadí, pretože hlavným hrdinom tu nie sú vedci, detektívi ani novinári, ale práve ona prahystorická príšera. Paradoxne, tých scén, kedy si ju môžeme užiť, navyše v kvalitných vizuálnych efektoch, je príliš málo. V 50. rokoch by som si film isto užil, ale v dnešnej dobe Jurských parkov je príliš ukecanou a nezáživnou snahou o hollywoodsky blockbuster. Banálne scény kráčania príšery ulicami New Yorku už nie sú tým diváckym vrcholom, ktorým boli vtedy. A finále v zábavnom parku mohlo byť tiež nápaditejšie a rozvinutejšie. (20.11.2002)

║Rozpočet $210,000║Tržby USA $5,000,000║Tržby Celosvetovo $5,000,000║ Príbeho jednoduchý monster film ale za to po technickej stránke veľmi dobre zvládnutý, aj vďaka šikovnosti Ray Harryhausena. Zaujímavý je aj súboj žraloka z chobotnicou. /75%/ (16.05.2009)

Modelově nádherný příklad, na kterém by se snad daly vyučovat zákonitosti amerických vědeckofantastických filmů, které vznikaly v padesátých a šedesátých letech dvacátého století. Monstrum oživené díky nukleárnímu výbuchu, pohledný dřevěný hrdina, doktor vysvětlující zcela vše co by mohlo filmového diváka zajímat, jeho krásná asistentka a ve vzduchu láska jako trám, plus touha šokovat. To vše se myslím povedlo a z rozpočtu 210 000 amerických dolarů se nám vyklubal pětimilionový zisk, který producenty více než zahřál u srdce. Ten asi dost podstatně odstartoval jedno filmové období a nechali se jím zlákat dokonce i v Japonsku, kde se o rok později objevila vše demolující Gojira. Inspirací tomuto filmu je povídka Raye Bradburyho z novin Saturday Evening Post. K tomu si přidejte jméno trikového mistra Harryhausena a specialistu na režii sci-fi snímků Louriého. Jedna persona vedle druhé by měla zcela určitě zajišťovat kvalitní podívanou. Tou Monstrum z hloubi dvaceti tisíc bezpochyby je a dá se mu vytknout snad jen malá dramatičnost, absence ztotožnění se s hlavními představiteli a proměnlivá kvalita triků, která je v tomto případě více než nečekaná. A ještě něco. Příšerné krabicové studiové kulisy místností po tomto snímku asi vytvořily nějakou normu, protože se s nimi můžeme setkat prakticky v každém filmu podobného ražení. Krásná pohoda na pohodové sobotní odpoledne... (15.01.2005)