Bodas de sangre
Noces de sang
Krvavá svadba
Blood Wedding
Blood Wedding
Obsahy(1)
Úvodní díl volné baletní trilogie, v níž Saura navázal několikaletou spolupráci s vynikajícím choreografem a tanečníkem Antoniem Gadesem. Film představuje velice osobitý typ uměleckého dokumentu, který zachycuje vznik baletního představení, založeného na stejnojmenné lyrické tragédii Federica Garcíi Lorcy. Saura svůj film rozčlenil do dvou částí: dříve než se z pohybů a gest tanečníků, doprovázených sugestivním, elektrizujícím rytmem kytar, začne rodit drama vášně, žárlivosti a smrti během svatební hostiny, seznamuje nás s jeho představiteli v dokumentárním prologu. Celé představení natočil ve zkušebním sále, čímž dosáhl maximálního emocionálního vyznění samotného pohybu a hudby bez pomoci dalších inscenačních prostředků. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Nechci-li si hrát na snoba, musím dát jen tři hvězdičky. Je to příliš lyrické a příliš fádní; člověk by musel nejdřív znát předlohu, aby pochopil děj samotného baletu. Proto jsem nepochopil tu scénu s kolébkou, nalíčení baletek bylo takové, že všechny (tři? nebo jen dvě?) vypadaly stejně. Dlouho nebylo jasné, který z těch dvou kohoutů na jednom smetišti zhyne, nakonec se zapíchli oba dva. No, budiž. A nesporný klad: hudební, resp. zvuková stránka filmu. Klasický španělský balet mě bere mnohem víc než nějaká americká postmoderna. Prvky různých lidových tanců (zde především flamenca), v nichž se kromě kytar objevují jiné doprovodné nástroje jen sporadicky a kde velkou roli hrají prosté zvuky tvořené dupáním, tleskáním a louskáním prstů, to je ohromně živočišné a strhující. Toho shlédnutí nelituji. ()
Profesionální choreografie, procítěný tanec... To mě upoutalo jen na pár okamžiků a pak jsem jen čekala, kdy vše vygraduje do strhující scény. Ta ale nepřišla. Mě tam chyběla návnada, na kterou by se dal divák chytit. A pak jen škub! A propadl by filmu. Já jsem to vnímala jako surový materiál, jako neotesané dřevo, na kterém je ještě moc práce. Nudilo mě to. ()
Absolutně kompaktní kousek, strhujícím způsobem adaptující Lorcovu dramatickou klasiku. Na první pohled zcizující podání příběhu jakoby až z druhé ruky pomůže zároveň s velmi účinným minimalistickým projevem a pečlivým navozením dokumentární atmosféry rozpoutat stále gradující hody vášně, žárlivosti a nefalšované tragédie. To nejlepší ze španělského tance, hudby, dramatu i filmu v nádherném baletním snímku. ()
Despierte la novia, despierte... Nic moc originálního ze strany Lorcy, Saury ani Gadese, dojem ze vší tří dohromady ale dokonalý. Nejspíš proto, že ti tři dohromady byl pan Flamenco, na němž nikdy není nic nedokonalého. V roce 1988 jsem byl v Poznani na Dnech Federica Garcii Lorcy (mohlo to být v jiném roce, v jiném polském městě a mohlo se to i jinak jmenovat). Ten den se promítal film Lorca, muerte de un poeta. Od té doby je mi každé jeho dílo spojeno s jeho bídnou smrtí, tady dvojitou. ()
Ve Španělsku jsem nikdy nebyla, španělsky neumím, ale flamenco miluji ... Tímto temperamentním a ohnivým tancem se dá vyjádřit tolik!! emocí. Ten rytmus mi rozbuší srdce a já zůstávám fascinovaně hledět jak pouhým tleskáním vygraduje síla pohybu v gejzír strhující vášně. Vynikající Carlos Saura dokázal stvořit jedinečný filmový počin o tanečním souboru nacvičující nádherné představení zajatého ve víru španělského flamenca ... alespoň pro mě. Všechno to vypadalo jako zkouška - trénink, kdy se herci - tanečníci poctivě nalíčili, oblékli do kostýmů a po úvodním rozcvičení se pustili do příběhu. Člověk nemusí rozumět řeči, stačí k tomu poslouchat hudbu a vnímat drama nešťastné lásky ztvárněné živelným a nespoutaným tancem. ()
Galerie (26)
Související novinky
Zemřel režisér Carlos Saura
Ve věku jednadevadesáti let zemřel jeden z nejvýznamnějších španělských filmových tvůrců historie, režisér a scenárista Carlos Saura. Sám přitom měl hned zítra obdržet na španělských národních cenách… (více)
Reklama