Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Dita Kaplanová, Zdeněk Sedláček, Laďka Kozderková, Zdeněk Řehoř, Josef Somr, Michal Hofbauer, Monika Hálová, Ladislav Trojan, Jiří Bartoška, Marie Motlová (více)Obsahy(1)
Veľkomestské sídlisko, zaliate augustovým slnkom, je prázdne a nepríjemné. Dvanásťročnej Alenke je smutno. Priateľky sú ešte na prázdninách, mama chodí do práce a Alenka je celý deň sama. Snaží sa skrátiť si dlhú chvíľu a vymýšľa si úlohu očarujúcej partnerky herca, ktorý býva v susedstve. Zoznámi sa i s mladým vojakom zo susedného balkóna. Jediné pekné chvíle prežíva v spoločnosti slepého invalida pána Taraba, ktorý odchádza do nemocnice a zveruje jej do opatery svojho vlčiaka. Alenkina matka má priateľa, ktorý je dievčatku veľmi nesympatický. Nie je nikto, komu by sa mohla zveriť a kto by ju potešil, a tak víta návrh pána Tarabu, ktorý chce svoj návrat z nemocnice osláviť. Pri nákupe sa Alenka stretáva s vojakom Pavlom a na druhý deň ho vyprevádza na stanicu, kde sa jej zrúti nádej prvého cituvého prebudeniea, keď sa objaví Pavlovo dievča. Alenka tak opäť zostáva sama. Pred domom nájde vlčiaka a dozvie sa, že pána Tarabu zrazilo auto a že je zase v nemocnici. Je to zlá správa, ale spolu s ňou prichdáza niečo, na čo všetci podvedome čakali - dážď. Prší a napätie sa pomaly uvoľňuje... Film Karla Kachyni měl společný rozpočet s filmem "Setkání v červenci". (oficiální text distributora)
(více)Recenze (78)
Vyrůstal jsem v 70. letech na sídlišti, prázdniny tam tehdy vypadaly přesně takto, a kdo utekl, rozuměj kamkoliv odjel, ten měl vyhráno. Takže atmosféru opsali velmi věrně, malá Dita Kaplanová to zahrála přesvědčivě, ale nebylo to moc o ničem, stejně jako socík, kterej to vystihovalo div ne dokumentární formou. Takže žádná velká hitparáda, ale úplně bych to nezatracoval, je to z jistého úhlu pohledu dobová výpověď. ()
Určitě nepatří k nejlepším Kachyňovým kouskům, nicméně malá Dita Kaplanová je skvělá a vyvažuje trochu ten příběh tak trochu o ničem. Ovšem pokud tu připadá někomu něco pedofilní, tak má tyhle sklony sám nejspíš, nečíst to tu u někoho, nic podobného by mě v souvislosti s tímto filmem vůbec nenapadlo. Mimochodem hudba mi už od začátku hrozně připomínala motivy z Majora Zemana a ejhle on tu hudbu taky dělal mistr Liška - a čistě náhodou se obojí natáčelo ve stejném roce zhruba. Náhoda? Možná se mu k Zemanovi nechtělo vymýšlet nic nového...Což bych asi pochopil :o)) ()
Opuštěná Alenka na rozpáleném opuštěném sídlišti. Druhá polovina filmu je o dost radostnější a nadějeplnější. Zvlášť taneční číslo na střeše, to si skoro nezadá s bájným výstupem z Mary Poppins. :) Alenka postupně slevuje ze své platonické lásky k čím dál mladším (a srovnatelnějším) adeptům, až na ni nakonec zůstane ten, kým zprvu pohrdá, aspoň jako parťák. Jediným vždy spolehlivým přítelem se tak ukazuje pes - jako je tomu i v životě. Kde jsou ty doby, kdy se děti mohly potloukat samy po sídlišti, po střeše, navštěvovaly sousedy, samy s nimi zapředaly hovor... ale je možná až s podivem, kolik měla volnosti, že se jen tak mohla sebrat a jet s vojákem na nádraží (díky tomu je vidět staré metro, které tehdy brázdilo Prahu teprve čtyři roky). Vojín Pavel na střeše poslouchá reportáž z nepovedeného utkání fotbalové Sparty a komentátor zmiňuje i Chovance - patrně jde o Jozefova strýčka Františka, který svého synovce v roce premiéry filmu na Letnou přivedl coby osmnáctiletého benjamínka. Duet "Ach, ta láska nebeská" slavil tehdy pět let existence. ()
Já bych ty Ditiny kalhotky zas tak moc neřešila. Kachyňa prostě měl rád svěží masíčko, ale filmy natočil krásný. Třeba v takové Krávě je kalhotková scéna snad jenom jedna, i když pravda, to už byl starší... ()
60% — Příběh z rozpáleného sídliště s půvabnou Ditou Kaplanovou, která byla přesně na té věkové hranici, kdy je to ještě dítě, ale přesto se už začíná poupátko otevírat. Karel Kachyňa to uměl poznat a zachytit. A pokud se tu zmiňují Kachyňovy pedofilní choutky, co teprve napsat u takové Duhové kuličky! ()
Poetické, milé, s dobrou hudbou, ale zároveň na mě dýchla i bezútěšnost až deprese z daného prostředí. Ukázka toho, že film může být výborný i bez napětí a silné linky příběhu. Výtečně zahraná hlavní role, krásný zážitek. ()
Minimalismus trablí panelákové princezny. ()
Jak sem již psal jinde Kachyňa byl geniální tvůrce, ale svým způsobem člověk s pedofilními sklony. I přesto se zde jedná opět o zajímavý počin, spíše pro mladší divačky, kterým už je dneska přes padesát. :) ()
Tvůrcům se povedlo do filmu dostat podivnou atmosféru nových sídlišť, které jsou jen betonovým neosobním staveništěm, ze kterého každý kdo může uteče někam jinam. A v tomto zvláštním světě vstupuje do puberty Alenka, dívka z rozvedené rodiny, mající v hlavě pocitový hurikán, která by ráda prožila lásku. Film je to vyvedený a neveselý. Jen stěží může být považován za dílo, které pochlebuje socialistickému systému, to musí být zjevné z každého sídlištního záběru. Díky tomu film i po více než třiceti letech nepůsobí jako z jiného světa a jeho výpovědní hodnota, navíc podpořená kvalitním hereckým výkonem Dity Kaplanové, sahá vysoko. Doporučeníhodné. ()
Překrásná hudba Zdeňka Lišky. Hlavně tanec Aleny a Pavla na střeše paneláku za tónů super perfektní vypalovačky je naprosto úžasný. ()
Československý film nahlížející do života dvanáctileté Aleny, dívky žijící s matkou na pražském panelovém sídlišti Bohnice. Příběh se odehrává na konci prázdnin, kdy všechny kamarádky jsou mimo město a mladá dívka tak tráví spoustu času sama a seznamuje se s novými lidmi kolem ní. V hlavní roli se představila D. Kaplanová a divák s ní může prožívat její fantazie dospívající dívky a první vzedmutí milostných citů. Kachyňův hodinový snímek je pojat dosti poeticky a současně působí i depresivně, neboť kromě osamělosti mladé dívky na rozestavěném sídlišti ve velkoměstě může divák vnímat i odcizenost městského prostředí, nepříjemnost rozpáleného betonu a všude přítomné horko a sucho. Ne zrovna povzbudivě se mi také jeví pouhé náznaky osudů u mnoha vedlejších postav, ať už se jedná o Aleninu matku L. Kozderkovou, zřejmě po rozvodu se pomalu sbližující s novým mužem, náhodné nicneříkající setkání dívky s jejím otcem na eskalátoru či bezdůvodně nasraného souseda L. Trojana a jeho předpokládané milenky B. Štěpánové. Podobně, zřejmě záměrně nedotaženě se vyvíjí i příběh Alenina známého slepce Taraby (Z. Řehoř) čekajícího na operaci, jenž v jednom momentu po nevinném dotazu na jeho dceru z neznámých důvodů přerušil setkání. Stejně tajemně a záhadně působí i vztah souseda vojína Suchana (Z. Sedláček) s jeho milou, kdy v jednom okamžiku pije na žal z její ztráty a zanedlouho poté mu sama přijde opět do cesty. Jediného společníka, který s ní zřejmě strávil zbytek prázdnin, nakonec Alena našla ve svém vrstevníku, ryšavém chlapci s nadšením kropícího vodou řídké travnaté porosty, v podání šikovného dětského herce M. Hofbauera. Velmi zajímavou shledávám filmovou hudbu od mistra Z. Lišky, snímek K. Kachyni však nedisponuje takovou dramatičností, aby mohla být naplno využita její nápaditost a dynamika. S deštěm, jenž se prudce spustí v závěru snímku, symbolizujícího zřejmě v tomto případě konec prázdnin, jakoby opadlo veškeré dusno a napětí a dostaví se očekávané uvolnění, stejně jako to bývá ve skutečnosti po mnoha suchých a parných letních dnech. ()
Česká komoLolita. ()
A tobě nevadí, že je mi dvanáct? 🙈 Doba normalizace byla zvláštní, o tom žádná. Dnes už by toto asi neprošlo... Ve všech scénách s vojákem mi bylo hořko, už i večírek se starým sousedem při vínku není úplně košér! Ale jinak skvělé zobrazení světa dívky v pubertě, viděla jsem se v ní v jejím věku. Poetika funguje. Dále bych film přejmenovala na "Sídliskový sen" 🙂 ()
Opravdu zajímavý kousek, kterého si cením především díky Ditě Kaplanové, Karlu Kachyňovi a Zdeňkovi Liškovi. Dvanáctiletá Kaplanová snad jako by hrála sama sebe, jinak si nedovedu vysvětlit, jak je možné, že její projev je tak nenucený, civilní, ale přesto nadmíru přiměřený a přesný. Pod Kachyňovým vedením ty mladé holky prostě předvádějí vrcholné výkony - škoda, že se jim poté ve filmu nedařilo tolik - např. A. Mihulová by mohla vyprávět... A jinak - i panelákové sídliště má své kouzlo! ()
Námět až nečekaně odvážný. Kdo by si byl býval pomyslel, že by něco takového nejtvrdší normalizační socializmus byl schopen unést. Deprese sídlištních scenérií protkaná Kachyňovou lehce pedofilní projekcí. Dnes téma možná tabuizované více než tehdy. Umělecky okaté kalhotky malé Alenky v počátku dospívání a její sexuálně-prepubescentní touhy by dnes byly označeny možná jako pornografie. Z celého snímku je patrná excitace dítěte k podnětům, jež se týkají přerodu duše i těla v toužebně očekávaný beztrestný transfer. Zamilovanost přísluší jakémukoli věku a eventuálnímu věkovému rozdílu bez ohledu na jasně stanovená rozhraní způsobilosti. Však to pan režisér dostatečně dokázal aplikovat do vlastního života. I za to, jakými zpúsoby se k tomu vyjadřil v tomto snímku, mu děkuji. ()
Film, který je rozhodně lepší, než jak se mi líbil... :) Ta depka byla až moc hutná. Děvčica se mě nelíbila už jako dítěti. a to, že pan Kachy%ňa je odborník na vztahy s maldými děvčtay, příp. na vztahy s velkým věkovým rozdílem jsem zjistil až tady, takže... :) ()
HUDBA : Zdeněk Liška ()
Jeden z mých nejoblíbenějších snímků a důkaz toho, že poetický film se dá natočit i mezi paneláky. Malá Alena tráví prázdniny na sídlišti a čeká na své kamarádky. Ty ale přijedou teprve až začne pršet... Čas si dívka krátí sny o lásce a postupně se sblíží s mladým vojákem. Nezapomenutelná je pro mě scéna s nočním tancem na střeše. V hlavní roli zářila úžasně přirozená Dita Kaplanová. Velkým plusem je i hudba Zdeňka Lišky. ()
Dita Kaplanová byla tehdy moje dětská Láska, takže těch 5* je vlastně pro ni, film samotný bych tak nehodnotil! ()
Veľmi zvláštny film. Videl som ho až tento rok, ale možno je to tak lepšie. Mám z neho dva silne ale protichodné pocity, na jednej strane melanchólia betónového socialistického sídliska (chápem aká to musela byť pre deti tých čias nuda a depka), sám som vyrastal v dome za mestom a preto sa mi na to obzvlášť ťažko pozerá. Na druhej strane však po toľkých rokoch cítim úžasnú nostalgiu za 80tymi rokmi a keďže milujem leto a Prahu, a funkcionalistickú betónovú architektúru, tento film na mňa pôsobí ako krásna slnkom zaliata pohľadnica dávnych čias pražského leta. Hudba vo filme sa významne podieľa na vytváraní atmosféry. Páči sa mi hlavne tanečná skladba pri ktorej tancovala Alenka na streche paneláku v horúcej augustovej noci - hudba bola pustená aj s ozvenou, čo ešte viac prehlbovalo éterickú atmosféru noci. Takto s odstupom času sa na to príjemne díva. Ale súhlasím s vojínom Pavlom: Když jsme byli malí bydleli jsme na Sázavě - to bylo pro nás děti eldorádo. A čo ma prekvapilo najviac, bol jeho prorocký výrok, na ktorom som sa skvele pobavil: "Jednou začnou lidé z Prahy utíkat a já budu mezi prvníma." Krásne :) ()