Fany

Fany je živoucím důkazem toho, že Jiřina Bohdalová a Jiřina Jirásková byly největší herečky své generace; Bohdalka je koneckonců živoucím důkazem stále. Dokonalý psychologický střet rázné a odměřené primářky (Jirásková) a prostinké, ale vlastní srdce pro druhé rozdávající Fany (Bohdalová). V rámci skvělého scénáře Jiřího Hubače, jenž nikdy nesklouzl k lacinosti či plytkosti, a pod režijním vedením Karla Kachyni to ani jinak dopadnout nemohlo. Bohužel je to z mého pohledu trochu polozapomenutý klenot české filmové tvorby 90. let. Hubačův scénář vypráví neskonale dojemný příběh, který baví i dojímá, není v něm nic efektní ani vypočítané. Celek je jako ryzí zlato. A ten závěr? Hubačova tvorba by šla shrnout jednou větou: UMĚNÍ JE VÝRAZ CITU. V jeho pojetí tomu tak opravdu bylo... (06.02.2024)

Cokoliv napíše pan Hubač, je pro mne mimořádné. Tento pohled na mentálně zaostalé lidi je výjimečný tím, že je vlastně velmi vyvážený. Ve většině filmů zvláště západní provenience jsou tito lidé zobrazováni jako pravý vzor lidských vlastností, mimořádně dobří, hodní, obětaví. Zde tomu tak není, vidíme Jiřinu Bohdalovou (její nejlepší role) jako skutečného člověka, který vedle svých dobrých vlastností dokáže být i sobecký, lakomý, vzteklý. O to s ní víc prožívám její trápení i radosti. Film jako takový je natočen bezchybně, Kachyňova zkušenost je z filmu cítit zvláště v porovnání se současnými pseudohlubokými experimenty naší nové filmařské generace. (06.10.2005)

Nejsem hoden, abych film docenil, naivní scény, které chtějí být srdcervoucí, ale nakonec skončily jen jako sentimentální nic, docela se mi chce říct slovo samoúčelnost, ačkoli sám si nejsem jist, jak moc se pro film hodí, každopádně jediné, co stojí za pozornost, je jiřina jirásková, ta druhá jiřina svou roli sice zahrála, ale nemůžu si pomoci, celej film mě jen uváděla do stavů zlosti, její otravné výstupy na mě měly zcela opačný účinek. A ne že bych byl z kamene, ale moje oko na konci suchý zůstalo a nejen to...mě bylo jedno jak Fany skončí, hlavně aby skončil film...a to je zásadní průšvih, film nedokázal oslovit. (30.04.2006)

Dve Jiřiny v najlepšej forme pod vedením výborného Kachyňu. Silné štyri hviezdy a od piatich film delila len jedna nevhodná scenáristická barlička so zlodejskou mafiou. Dalo by sa to vyriešiť aj krajšou psychologickou cestou, čo by sa do takého pekného filmu viac hodilo. Tým zápory končia a dokonalé výkony ako železnej lady filmovej Jiřiny, aj jej sestry Fany Františky ma dostali. Každý človek chce k niekomu patriť, byť milovaný, byť užitočný, či má za sebou medicínu alebo pomocnú školu. Takéto posolstvo a podobné rozdaval Kachyňa svojimi filmami často. –––– Co tam budu dělat? Já chci chodit do zaměstnání. (07.07.2015)

:D:D:D smích, smích, smích!!! Nebudu trapně řikat, že Fany byla fakt funny, to po mně nechtějte. Já vlastně ani nevim, čim to popsat, jak se mi film líbil. Ty její fóry!! Třeba když chodila jen tak na cizí pohřby a stoupala si do první řady, pže jí tam všichni blahopřáli:D:D:D Nebo doktor:D:D "Představa, že budu dvakrát denně venčit plyšovýho psa, je poněkud morbidní." Třešničkou na dortu byl samozřejmě Donutil jako kněz nebo farář nebo co. A Jiráskový se celkem vyřešil problém s umístěnim Fanynky do ústavu... (12.08.2008)