Počítání oveček

Poetický film s perfektně vykreslenými charaktery postav. Té holčičky mi bylo skutečně líto. Za svůj krátky život poznala akorát samé bílé pláště a lékařské vyšetření. Proto se vůbec nedivím tomu, že když se našla laskavá žena, tak že se na ni ta malá upnula. Obě měly hodně společného a obě byly takové ztrápené duše, které k sobě přilnuly. Hanička potřebovala pohlazení maminky a uklízečka Anežka se potřebovala zase o někoho starat. Ta osamělost a ztrápenost je k sobě prostě připoutala. V jednom okamžiku mi smích Žanety Fuchsové přišel až moc umělý, ale to jsem přešla. Protože je tu spousta ostatních věcí, které to přebily. (09.01.2012)

Jímavý příběh o hledání domova a jedné z nejsilnějších podob lásky je dílem, které hladí i škrábe zároveň. Díky Kachyňovi je v něm ale přesně tolik citu a moudrosti, aby příběh malé Hanky nebyl "pouhou" emotivní hříčkou, ale lidsky prostou, upřímnou zpovědí dítěte, jehož jediným domovem je nemocnice. Svět, který je někde venku, ve městě, tam, kam se vracejí ostatní děti, je hradbou, jíž časem pomocí Anežky dobude i Hanka. Vytrvat a být vytrvalý, to je hlavní poselství tohoto neobyčejně zdařilého filmu, jemuž vévodí herecké výkony Žanety Fuchsové, Věry Galatíkové a Vlastimila Brodského. (17.12.2016)

80% - K postavě vrchní sestry (nepletu-li se, Nina Divíšková): Nemyslím si, že by byla bez srdce. Ona to myslí dobře a v jádru má Hanku ráda. Ale taky je hrozně zodpovědná a ví, co s její srdeční vadou může třeba takový tajný výlet na pouť provést. A z toho pramení její chování. Pro mě to je sice postava spíše nesympatická, ale rozhodně ne vyloženě záporná. A to je právě na takových filmech krásné - když žádná z postav není černobílá, ale je "z masa a kostí". (18.05.2009)

V nejméně dvou záběrech je na povlečení na posteli Hanky docela dobře čitelný text Bulovka, což trochu kazí dojem, že se příběh neodehrává v Praze, přestože se filmaři opravdu, ale opravdu, snažili. Ale i tak má tentokrát 5 hvězdiček význam 100%. A proč vlastně? Tak nějak možná proto, že je to postavami uklízečky Anežky a malé Hanky (která není hraná více než je nutné) ... nebo lidskostí příběhu. (19.11.2013)

Ovečky jsem naposledy počítal asi tak v první třídě, jsem hold mistr světa ve spaní. Tak co z toho vyleze? Holčička se srdeční vadou je zavřena celý život v nemocnici. Sice toto místo už pro ni zmanená domov a je v něm pod kontrolou a v pořádku, ale její život je vlastně k ničemu. Žije v izolaci a nezná okolní svět jako normální děti, což si přísný nemocniční systém neuvědomuje. Tento jednoduchý film tedy obsahuje docela velkou myšlenku, velkou porci lidskosti a úžasný herecký výkon Věry Galatíkové plný něhy. Pan Kachyňa v nemočnícm prostředí opět zabodoval stejně jako o rok později ve filmu ,,Pozor vizita.´´ Žaneta Fuschová mi sice přes svůj nesporný talent, byla zpočátku spíš protivná ale nakonec jsem si k ni našel cestu a z filmu si odnesl poctivý zážitek. (31.01.2020)