Beze stopy (E04)

Program Febiofestu tuto záležitost prezentoval jako televizní film s Ondřejem Vetchým, až na místě jsem zjistila, že se jedná o jednu ze čtyř epizod nového seriálu ČT. To bylo trochu nemilé překvapení, na druhou stranu by měly jednotlivé díly fungovat samostatně, takže tohle byla taková sympatická návnada na případné zhlédnutí celého cyklu (jehož premiéra se plánuje na podzim). A k samotnému zpracování? Zajímavý námět, skvělý Vetchý (který by si vystačil i úplně sám), místy hutná atmosféra, ale měla bych výhrady ohledně psychologie postav - nejvíce ze všeho mě zajímaly příčiny proměny hlavního hrdiny, tedy proč se rozhodl tak radikálně změnit způsob života... (29.03.2019)

Zérie vygradovala, kdy dosud to byla přetlačovaná mezi partnery (a někdy penězi), nyní, v podstatě „správňákovi“, vlezli do života dva (až tři) magoři, které „musí“, ač nerad, před sebou navzájem zachraňovat. Ovšem je-li magor hoden toho slova, nedá se nic dělat... ----- Nevím, je-li na místě generalisovat, ale nemohu se zbavit pocitu, že vždy vše podělaly dámy. Všiml jsem si ještě jedné jistoty – přesto, že pokaždé utíkají, nakonec se ke svému magorovi vždy vrátí. Např. ve filmu Všechno bude, či (za starší tvorbu) Jízda (1994). Čili vypadá to, že heslo: „Kdo chce kam, pomozme mu tam (přesto, že ani nemusíme)“ stále platí a nic s tím neudělá ani český Old Šetrhend – Ondra Vetchý. ----- Série byla velmi zajímavá a rád si ji o5 šlehnu i přesto, že budu vědět, kterak vše dopadne... Díky ČT! (16.12.2019)

Ze všech čtyř povídek je mně tématem tahle rozhodně nejbližší, navíc drží dobrou atmošku po celou dobu a i když je nám všem jasný, kam to směřuje, odehraje se finále aspoň rychle a bez zbytečnejch keců, což je za mě tím pádem akorát další plus. Ondru Vetchýho by mohla nasadit i Viktoria Plzeň v Lize mistrů, protože ten má v současný době takovou formu, že by přehrál i celou Barcelonu. (13.10.2022)

Čtvrtá část Jak si nepodělat život se vymyká dílům předchozím. Na adventní neděli mi to přišlo drsné, byla jsem nastavená na něco úsměvnějšího, ale to není podstatné. Kvalita epizody, nad kterou přemýšlím druhý den, byla vysoká. Ondra Vetchý znovu potvrdil s kým máme tu čest, což je dobře a Marika Šoposká by měla hrát častěji. V českém filmovém minirybníku se nám totiž rozsedělo snad patnáct hereček, které se divákům začínají pomalu, ale jistě zajídat. Které pokud nehrají to svoje, přehrávají, nebo jsou prostě pokaždé stejné, protože hrají to svoje a tak pořád dokola. Šablony, škatulky, scénáře, kamrádšoft, kombinace všeho? To divák neřeší. Výjimky potvrzují pravidlo, jasně, ale většinou je to častý jev. A proto mě těší, jaký čerstvý vánek Marika vnáší do této atmosféry a že je to osvěžující, lze cítit z reakcí publika. Obsazení celkově bylo zajímavé, příběh sice lehce nereálný, ale byl originální, výborně vystavěný, kvalitně natočený a já nemám výhrad. Líbilo! Televizních pět hvězd. (17.12.2019)

Tome, u mě dobrý! Ondřej Vetchý prostě umí. Proto mě mrzelo, že o životě a motivech jeho postavy jsem se mnoho nedozvěděl, na rozdíl od ostatních. Navíc bych si dovedl představit celý film jen s ním. Po úvodu, který měl napětí, byl opravdu hutný, se film změnil. Ovšem protože noví účinkující na scéně mi byli nesympatičtí, pro mě k horšímu. Závěr byl snad až přehnaný, ale působivý. (15.12.2019)