Už zase skáču přes kaluže

Vynikající Kachyňovo zpracování legendární předlohy Alana Marshalla. To byla kniha a film mých mladých let a ani po letech při opakovaných shlédnutích kouzlo nevyprchalo. Naprosto neuvěřitelný výkon Vladimíra Dlouhého ve svém filmovém debutu. Tento snímek odstartoval jeho bohatou kariéru se spoustou výborných rolí a je opravdu ohromná škoda, že jeho kariéra bohužel předčasně skončila, a že už nás žádnou novou "postavou" nepotěší. (16.08.2017)

Slzy dojetí jsou zdravé slzy. Koňařské filmy nejsou to, co bych vyhledával, ale tahle Kachyňova klasika, byť mnohokrát obehraná, mě nakonec k slzám na pár místech dojme. Nejde ovšem o koně, jde o lidskou houževnatost, optimismus i v těch nejtěžších chvílích, kdy jiní propadnou panice a pesimismu. Velice lidské jsou třeba scény v nemocnici a pak ovšem to vyvrcholení, kdy se malý Adam konečně dostane k rajtování. Mnohem lepší a romantičtější než Marshallova předloha, kterou těké někde doma mám zasunutou v knihovničce. Velká role koňáka Hlušičky a Vladimíra Šmerala, aniž bych opomněl nebohého Vláďu Dlouhého. (17.09.2017)

V rámci školního projektu vybrali pedagogové českého jazyka právě toto filmové zpracování "povinné četby" od A. Marshalla. Čekal jsem u žáků 7. tříd úplný propad tohoto filmu. Ani jsem se na ten film nechtěl podívat dopředu, říkal jsem si, že mi bude stačit, až to uvidím ve škole. A viděl jsem... a zíral jsem a vlhly mi oči, a fandil jsem tomu "usmrkanci" a byl na něj hrdý jako kdyby to byl můj vlastní kluk... Získal si mne nejen ohromě milý a přesvědčivý výkon Vládi Dlouhého, ale i vše kolem toho: střih, kamera, scénář, režie. Smutný přííběh se silným akcentem na osobní statečnost a houževnatost, to vše prosycené nadějnými vyhlídkami. A ještě k hodnocení: moc se to líbilo i žákům, žádný propadák to nebyl, naopak. Učitelé mohli být spokojení, že děcka viděli něco z povinné četby, co se povedlo a přijali ji. Glosa na závěr: zamrazilo mne, když Vláďův filmový táta, poté, co ho vyhodili z práce kvůli závislosti na alkoholu, dával synkovi dobrou radu, aby on nepil jako táta... To se Vláďovi v tom reálném životě naplnit nepodařilo. A není to soud, ani mravokárně zdvižený prst, je to jen povzdechnutí. Sám jsem na alkoholu byl závislý, a nesnažil jsem se o to. Byl to jen vedlejší produkt toho, co jsem žil, a jak jsem situace řešil. (21.03.2011)

♪''...taken my arms, taken my legs, taken my soul...''♪ (pardon, ale na skladbu One jsem si v souvislosti s tímhle filmem tak nějak vzpomněl). Moc krásný český film, který vlastně dokáže i rozplakat, což je u českých rodinných filmů téměř nezvykem. Tedy, zaboha si nemohu vzpomenout na jediný český rodinný film, co by mě dojal k nějakým těm slzám. Což tedy zde se taky nestalo, ale nebyl jsem daleko od toho. od začátku se zde přemýšlí nad každým záběrem, protože vše tady posouvá psychiku mladého Adama na vyšší úroveň... což skvěle předpřipraví půdu pro následná dojetí diváka. Mladý Vladimír Dlouhý předvedl excelentní výkon, ze kterého by se mohl lecco přiučit i někteří současní herci. Následná nehoda ve filmu funguje opravdu skvěle, člověka dokáže skvěle rozněžnit. Scény v nemocnici fungují kupříkladu dokonale. Moc krásný film. A sestry Adama jsou strašný MPCíčka :-)  ,,Proč brečíš mami, vždyť já se přeci uzdravím. A zase budu skákat přes třeba takovýhle kaluže.'' (10.12.2022)

Pro mě snad nejdojemnější Kachyňa. Rozhodně jeden z nejlidštějších filmů, který si můžu kdykoli dopřát. Pohlazení po duši dětské i dospělé a naprosto originální a nenapodobitelný způsob vyprávění i klasicky precizní prolínání snové, vzpomínkové i fantazijní reality. Vše završuje excelentní práce s herci a jejich postavami (Adamovy "němé" sestry jsou laděny skoro až Bergmanovsky) a pochopitelně geniálně podchycená hudba. Jeden z filmů, který vždy a rád propláču. (01.01.2012)