Případ dvou básníků

Případ byl chaboučký, zavražděný pidlooký hrdina mi neseděl do role svůdce žen, linka s tajemným šéfem ústavu pro šíření informací (btw, dobrý fór s narážkou na nevědomost některých lidí v takovém ústavu), který furt na vše dozíral a natáčel si, nebyla nijak dokončena (čekal jsem alespoň, že podobně jako ve filmu Alibi na vodě hodí na YouTube video film s realistickými záběry vyšetřování), linie matky a sekretářky taky není dořečena ("my si vystačíme" nestačí mně), ale jinak skvělé záběry a lokace, skvělí herci a postupné dávkování indicií, velejemný, ale o to příjemnější humor, a hlavně uvěřitelné postavy, které se nechovají jako dementi, ale mají nějakou charakteristiku, minulost a dělají uvěřitelné lidské chyby, i když to třeba v té chvíli myslí dobře... (04.02.2019)

Tahle detektivní „série“ s Preissem a Matáskem má celkem stálou průměrnou kvalitu. Samotné příběhy nejsou zas špatné, jen to v nich občas skřípe s důvěryhodností a některými vedlejšími postavami. Tady to mělo konečně alespoň slušný a ne zas tak úsměvný závěr (vyvrcholení). Nejde sice o žádnou úchvatnou podívanou, ale díky těmhle televizním počinům dostávám po čase zase chuť se alespoň na něco podívat…. (07.08.2021)

Sice standardní TV detektivka, ale Vašátko s Horácem mají k sobě pořád dál - trochu se to snaží vyrovnat až závěrečná scéna. Nejslabší mně ale připadá líčení soukromého života postav - je to dost umělé, šedivé, dialogy hrozně chtěné, jak z nějaké učebnice. Hlavně na začátku filmu, v předešlé epizodě (Případ dvou sester) je to ještě markantnější. (03.02.2019)

Knihy od Hany Proškové se dobře čtou. Ale televizní zpracování podle její předlohy mě zatím nedostalo. Případ dvou básníků má několik hluchých míst, i když je dobře obsazený a má své dobré momenty, na dokonalý filmový zážitek to nestačí. Lokace jsou ovšem vybrané velice dobře, skály v Divoké Šárce jsou monumentální. (04.02.2019)

Jak svět zase přichází o básníky.. Nepříliš záživná krimi s klasickým podtitulem „všichni jsou podezřelí“, ve které mi vadily dvě věci. Hudba, která by byla možná dobrá v nějakém psychothrilleru, ale tady se moc nehodila a těžko uvěřitelná shoda okolností, na které byl celý příběh postaven (u koho je Horác na večeři a koho zrovna nezávisle na tom potká Vašátko v domě při návštěvě přítele). PC poeta Krisťa by vyplodil asi toto: „Malířovo tokání, Vašátko vstříc zvratům, není hoši zastání, raději zpět k prutům..“ (04.02.2019)