Reklama

Reklama

Je rok 1985. Saljut 7 je sovětská orbitální stanice, která obíhá Zemi v bezpilotním režimu. Náhle však přestane reagovat na signály pozemního řízení. Pád této stanice, pýchy sovětské vědy a vesmírného průmyslu, by nejenom poškodil obraz země, ale také způsobil tragédii, stejně jako ztráty na životech. Na stanici proto musí být vysláni astronauti, aby zjistili, co způsobilo poruchu a zabránili katastrofě. Nikomu se však dosud ještě nepodařilo spojit s neovladatelným objektem ve vesmíru. Dodnes se jedná o technicky nejsložitější misi v historii vesmírné navigace. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (187)

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

“Salyut 7”, bola poslednou orbitálnou stanicou, ktorá bola v roku 1982 vypustená na obežnú drahú. Celkovo ju navštívilo viac ako 20 kozmonautov. Potom ako ju v júni 1985, opustila jedna z posledných posádok, bola jej drahá letu nečakane narušená. Po prechode atmosférou, tak hrozil nekontrolovateľný voľný pád na zem. V čase studenej vojny medzi “SSSR” a “USA”, daná katastrofa neprichádzala v úvahu. Dvojčlenná Ruská posádke kozmonautov, Vladimír Dzhanibekov a Viktor Savinykh tak boli opätovne vyslaný do vesmíru, aby prevzali kontrolu nad “Salyut 7”. Toto je príbeh, ktorý zachytáva samotný dramatický priebeh udalostí. Skutočne, po vizuálnej stránke, z trojice ruských filmov o “kosme”, je tento najvydarenejší. Z pohladu príbehu disponuje každý jeden z nich silnými aj slabými stránkami. Podľa mňa sú skoro všetky na jedno kopyto. Čiže viac než solídne spracované, pozornosti jednoznačne hodné! ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet RUR 400miliónov ($7miliónov)Tržby Celosvetovo $13,511,000▐ Máme tu Ruskú odpoveď na Gravitáciu. V celku zručne natočenú vesmírnu drámu o záchrane doničenej družice, ktorá by mohla spadnúť do zaludnených miest. Technicky na úrovni a užijeme si tu pár dobre vypätých scén. /60%/ ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Zdá se, že rusové mají v oblibě kosmonautický filmy, protože krom tohoto byl ve stejným rice ještě uveden film Vremja pěrvych, který se povedl o třídu více. Na Saljutu mně nejvíc vadila ta vražedná kombinace kopírování rukopisu Míši Baye a televizní lacinosti. Vůbec nechápu, proč rusové nezůstali svý, protože jejich filmařská síla je v geniálním obrazovým provedení s syrovějšího způsobu vyprávění. Já to vidím na ušmudlaný tři hvězdy, za některé kvalitně natočený scény, ale nezaručuju, že to v budoucnu o jednu hvězdu nesnížím. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Da, takiji serjozniji geroji pojechali v kosmos. Mám ty ruské kosmické filmy celkem rád, Gagarin i Vremja pěrchych se mi líbili poměrně hodně. Bohužel v tomto případě se tvůrci spíš než do vesmíru vypravili do holyvůdu, a to do té jeho horší části. Nedivím se Džanibekovovi a Savynichovovi, že se od filmu distancovali. Ona ta samotná záchranné operace byla sama o sobě kus řemesla a odvahy a nebylo třeba ji vyšperkovávat postupy ze science-fiction. Být to úplná fikce, prosím, ale vylepšování reality v zájmu "dramatičnosti" nemám zkrátka rád. Ne že by film byl špatný jako takový, napětí je vystavené v některých scénách výborně, zejména při připojení či při scéně katarze "takhle spravujeme ruské kosmické stanice" (ano, i Armageddon se připomene). Kupodivu i ten rodinný melodram je mi ve slovanském podání nějak bližší a přirozenější než od hochů a dívek zpoza velké louže, ale proč si přidávat tam, kde to absolutně není nutné. Pro mou zálibu v kosmonautice nemůžu dát míň než tři kousky, ale v jiném žánru bych byl přísnější. P. S. Takhle to bylo doopravdy: https://www.youtube.com/watch?v=8EPbJRsN1Zk ()

Niktorius 

všechny recenze uživatele

Další z typických produktů moderní ruské blockbusterové kinematografie, kterou charakterizuje ambicióznost v oblasti technického zpracování, nostalgická idealizace sovětské minulosti a kontraproduktivní snaha být hollywoodštější než Hollywood - ta se negativně projevuje jednak v potlačování kulturních prvků, které by ruským filmům dodaly nějaký jasně rozpoznatelný "ruský" charakter a jednak v přepálené (melo)dramatičnosti, která nesedí ke zpracovávané látce. Právě příliš přehnaný tlak na emoce a velkolepost ze Saljutu-7 trčí obzvláště očividným a nepříjemným způsobem. Namísto toho, aby film z inspirace reálnými událostmi těžil ku svému prospěchu, působí nakonec daleko méně uvěřitelně a více vyfantazírovaně než kompletně smyšlená Gravitace, která byla očividně jeho největší stylistickou inspirací. Ještě více si Šipenko a jeho tým ublížili pokusy dodat filmu pseudo-hluboký, "duchovní" rozměr skrze několik výjevů, které mají blíž spíše k lacinému pulpu. Smutně nekritický pohled na Sovětský svaz se pak projevuje zejména ve stylizaci mizanscény - SSSR 80. let ve filmu vypadá jako docela moderní země s vysokou životní úrovní a mladší diváci, kterým nic neřeknou ikonické artefakty jako je medvěd Míša z moskevské olympiády roku 1980, podle mě musí mít docela problém s určením, v které době se vůbec příběh odehrává. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (18)

  • Keď si kozmonauti zmerali svoju telesnú teplotu a uložili teplomery do lekárničky, môžeme si všimnúť knihu od Viktora Savinycha „Saljut-7, denníky z mŕtvej stanice“, ktorá bola vydaná v roku 2017, schovanú za lekárničkou. (Dajman)
  • Raketoplán Challenger obsahoval insígnie, ktoré sa na raketoplánoch začali používať až v polovici deväťdesiatych rokov. Posledný let raketoplánu sa odohral v roku 1986. (Enceladus)
  • Stanica Saljut-7 neobsahovala žiadne utajované vojenské zariadenia, ako sa spomína vo viacerých scénach. Takýmito zariadeniami disponovali iba stanice vojenského programu Almaz. (Enceladus)

Související novinky

5. ročník festivalu Future Gate

5. ročník festivalu Future Gate

07.02.2018

Pátý ročník festivalu science fiction filmů zavítá do pěti měst. Jako každý rok představí časem prověřené klasiky i filmové novinky, a nově i dokumenty, workshopy, velkolepý koncert nebo diskuse se… (více)

Reklama

Reklama