Reklama

Reklama

Osmdesátiletému tlumočníkovi Alimu Ungárovi se dostane do rukou kniha důstojníka SS, v níž popisuje své působení na Slovensku. Ali si uvědomí, že muž je pravděpodobně zodpovědný za popravu jeho rodičů. Vydá se za bývalým esesákem do Vídně. Místo vraha rodičů však najde jen jeho sedmdesátiletého syna. Bývalý učitel Georg má problémy s alkoholem a od otcovy minulosti se celý život distancoval. Tlumočníkova návštěva však vzbudí jeho zájem, a tak se rozhodne zjistit, kdo byl vlastně jeho otec. Asketa Ali a bonviván Georg se vydají na Slovensko, aby se pokusili najít svědky válečné tragédie. Rozdílný pohled na svět a odlišná životní zkušenost jsou zdrojem trpce směšného napětí, a tak má cesta mužů, kteří se ve svém věku už vypořádávají se zdravotními problémy, chvílemi až komický podtext. Společně poznávají zemi, která chce na svou minulost zapomenout. Potkávají lidi různých generací, profesí i názorů – mladé masérky v lázních, které minulost vůbec nezajímá, pozůstalé válečných obětí, kteří se na tragédii snaží zapomenout, ale i vnuky válečných zločinců, kteří se snaží činy předků omluvit. Postupně se před námi skládá obraz Slovenska, které se dynamicky mění, ale někde v hloubi ukrývá nevyřešené konflikty, které doba vyplavuje v nové podobě. Ali i Georg si uvědomují, že navzdory absolutní odlišnosti – kulturní, sociální i osobní – je tragické události 2. světové války poznamenaly stejně bolestně. Oba svým způsobem ztratili rodiče, oba se pokoušeli odpoutat od minulosti a oba si vytvářeli falešný obraz o sobě samých. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Recenze (128)

Rimsy 

všechny recenze uživatele

Přál bych si, aby se Jiří Menzel stihl podílet ještě na řadě dobrých filmů, ovšem s Tlumočníkem to tak úplně nevyšlo. Na vině je především scénář, kvůli kterému vyprávění plyne tak pomalu, že skoro doufáte, že to budete mít za sebou. Jako úplně. Road movie se starými lidmi by mohla chytnout i ty mladé, ovšem myšlenkově klouže po povrchu a filmařsky nemá čím zaujmout. Nebo alespoň pobavit. Peter Simonischek jako (ne)stárnoucí bonviván dává vzpomenout na svou předloňskou hvězdnou úlohu Toniho Erdmanna, jako protipól mu Menzel funguje dobře. Alespoň mezinárodní koprodukce je na snímku vidět, díky čemuž se tvůrci nemusejí stydět, ale mohlo to tedy dopadnout mnohem, mnohem lépe. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Artově laděný středoevropský film, středoevropská road movie nejen Slovenskem, ale i časem a svědomím... Mimochodem je pěkné vidět, jak se pan Menzel etabloval coby herec a že ho Martin Šulík obsadil stejně, jako on kdysi obsadil do Vesničky mé střediskové jiného velikána československé kinematografie Františka Vláčila, hlavně proto, aby byla jeho tvář zvěčněna a archivována pro další generace...hluboká poklona, pane Menzele! ()

Reklama

verbal 

všechny recenze uživatele

Po loňské animální hemoroidiádě beznadějného polského nudila s příznačným názvem Zvířata, vsadilo tentokrát letos nadmíru útulné Kino na granicy téměř na jistotu a zvolilo otvírák, u kterého se divák samým dokonalým rozptýlením nemusel soustředit výhradně na mimořádně rektohostilní sedačky Miczkiewiczovy pomsty dojebaným zádům aka v dalších bezohledech důstojného kulturního svatostánku polského Cieszyna. Geriatrický cestovýlet sanavažida a sanavaeses centrálním Maďarskem za účelem vyrovnání se s Hlinkovými gardami úchvatně pohání koncert naprosto famózního Arnoštka, jemuž neméně zdatně kunduje sympatický naviagrovaný Rakušák, který se ho urputně snaží nadrobit do každé ovce, na níž cestou kluci narazí. Z počátku je to výlet roztomile sarkastický a plyne rychleji než cévkování zkušenou staniční sestrou, poté však téma zvážní, dědci se tak trochu začnou šourat s chodítkem do Kauflandu a Šulík frajeřit, že má drona. Cesta z Martina do Popradu je sice malebná, ale pokud se člověk zrovna psychicky nechystá na maďarský cestopis, tak nějak si ji na plátně projet celou moc nemusí. Chcípající tempo chvílemi vytrhne několik opravdu sugestivně mrazivých momentů z dob desionizace Uher, nicméně dostatečně odhodlaný frajer s nůžkami by to dozajista dostříhal i k silné čtyřce bez funivého poposedávání. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„TY SES ÚPLNĚ ZBLÁZNIL! ODKDY SE VLÁČÍŠ S ESESÁKEM?“… „ON NENÍ ESESÁK…“ /// Československej film (skoro celej) v němčině. Poklidná (a to jako dost!) road movie o Vídeňákovi, hledajícím celou pravdu o svým fotrovi – esesákovi. Parťáka mu dělá vysloužilej tlumočník (a Žid) a voba se vyrovnávaj s minulostí. Taky (a hlavně) to něco vypovídá o Slovenskom štáte… fajn obsazení (i ten Menzel, ale hlavně Simonischek) a líbí se mi, jak je to zpracovaný. Ale, je to minulost a ten současnej „apel“ je slabej, navíc utopenej v dýlce cesty. Ovšem, co by sme za to v Čechách dali… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Fotrovou prací byla výroba sirotků. 2.) Máme občas vytáhne ty sváteční talíře s hákrklajzem. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Téma je v tomto případě vysloveně zajímavé. Stigmata války hlavním tématem a mezi nimi je syn bývalého esesáka a slovenský Žid, jehož rodina byla tímto esesákem zavražděna. No a i po herecké stránce je to středoevropská chuťovka. Páni Menzel a Simonischek totiž byli absolutně skvělou volbou. Mrzí mě ale, že tomu všemu chybí důraznější dialogy. Situace, které Vás donutí nejenom se podivit nad absurditou situace, ale i se zamyslet nad tím zadostiučiněním, které postava pana Menzela zrovna prožívá. Na svoje téma je to ale kupodivu hodně klasická road movie, u které bych si dokázal představit daleko jedovatější dialogy, kde bych nezvládal ani dýchat. Celé je to ale jak kdyby se tu někdo snažil naposled nadechnout. Na to, jak zajímavé téma to je, tu je hodně málo scén, které by stály za zapamatování. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (8)

  • Ungára měl původně hrát jiný režisér, Juraj Herz, který už absolvoval kostýmní zkoušky, ale dva týdny před začátkem natáčení byl na lékařské prohlídce a z důvodů srdečních potíží mu odborné kapacity práci na filmu nedoporučily. (Stoka)
  • Celosvětová premiéra proběhla 23. února 2018 na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (Stoka)
  • Natáčení filmu trvalo 37 dnů – od dubna do začátku června 2017. Na konci listopadu se Jiří Menzel ocitl v kritickém zdravotním stavu v nemocnici. Tlumočník měl premiéru v únoru 2018 na filmovém festivalu v Berlíně. Jiří Menzel si tady měl v den svých osmdesátin převzít cenu Kamera Berlinale udílenou osobnostem, k nimž má festival zvláštní vztah. Cenu za něj přebíral představitel George Graubnera Peter Simonischek, s nímž se měl Menzel v průběhu natáčení Tlumočníka velmi sblížit. (klukluka)

Reklama

Reklama