Tvář

Přiznám se, že jsem se na tento film hodně těšil. Polská kinematografie vládne Evropou a z tohoto příběhu jsem cítil přesně ten cynický, černý, ale svým způsobem i jaksi laskavý humor, který je absurdní, ale zároveň ze života. Něco, co mi je z českých komedií dřívějších let vlastní, ale dneska se s tím už prakticky nesetkávám. A tahle atmosféra ve filmu opravdu byla. Jen škoda, že celý ten absurdní nádech byl pojat více vážně, než s humorem. Humor by byl, ale je tak moc suchý, že na něj divák nepřijde okamžitě. Tvář je ale určitě hodně zajímavý film a za shlédnutí rozhodně stojí. (04.12.2018)

Stať sa to môže každému. V hocijakej dedine. A ľudia budú možno reagovať presne takto. A medzi idiotmi sa vždy objaví aj nejaká "sestra", ktorá má srdce na správnom mieste. Pani Małgorzata sa viac venovala ľuďom ako samotnému Jacekovi ... nevadí. Na komédiu tam bolo pomenej humoru, no a na drámu to mohlo ísť viac do hĺbky. Muzika slušná. 3,5* (02.10.2018)

Jsme všichni tak trochu kurvy a tak trochu v prdeli, jako by se rozléhalo jihopolským venkovem, kde se pod největší sochou Krista na světě potácí panoptikum pokryteckých, xenofobních a vystrašených tvorů, mezi nimiž trčí páčo, maluch a metalové hadry rebela Jacka. Malgorzata Szumowská se hlásí s originální a jedovatou směsicí romantické bajky o vnitřní kráse a realistické výpovědi o stavu současné východoevropské společnosti, která se tak děsí všeho nového a vzývá neexistující tradice tak úporně, až naprosto ztratila tvář. Tohle je film, který české kinematografii chybí. Nedokonalý, ale relevantní a utržený ze řetězu. Nedoostřený přesně tak, jako identita jeho postav. (12.09.2018)

V rámci Polska a tamních tendencí na přepisování historie a snah o uzákonění jediného správného pohledu na domnělou polskou idylu představuje "Tvář" zajisté ambiciózní, odvážný a potřebný projekt. Na druhou stranu si ale přiznejme, že stranou stylových fines to nepřináší zrovna nic objevně obrazoboreckého či podvratného. "Tvář" navzdory řadě podnětných prvků neobsahuje nic co by vyloženě ťalo do jádra společnosti, spíš je to takové zasmušilejší a metalem proložené "Slunce, seno, jahody". Nespočívá ono nadšené přijetí kritikou náhodou v tom, že v dnešní době už člověk ve festivalovém mainstreamu je spíš zvyklý vídat emancipační příběhy, kde hrdinové vzkvétají navzdory svému okolí, než prostě filmy, které by ukazovaly obyčejné lidi jako burany a křupany? (04.10.2018)

Zbytočne príliš pomalý príbeh má v sebe veľkú silu. Tvorcovia si na osude mladíka so znetvorenou tvárou zobrali na paškál odpornú bigotnosť, malosť človeka a pokrytectvo. Niektoré scény servírujú sofistikovane, z iných ( exorcizmus ) sa vysmievajú na plné ústa. Vo filme mi však chýbal väčší ťah na bránku, mohlo to byť výživnejšie. (12.02.2019)