poster

Teheránská tabu

  • Česko

    Teherán tabu

    (festivalový název)
  • Německo

    Teheran Tabu

  • Rakousko

    Teheran Tabu

  • Slovensko

    Teheránske tabu

  • Slovensko

    Tehran Taboo

    (festivalový název)
  • USA

    Tehran Taboo

  • Velká Británie

    Tehran Taboo

  • Kanada

    Tehran Taboo

  • Austrálie

    Tehran Taboo

Animovaný / Drama

Německo / Rakousko, 2017, 90 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Morholt
    *****

    Dosud nejvýmluvnější obžaloba íránské a vůbec muslimské společnosti, jakou jsem měl možnost vidět. Ono se tak nějak obecně víc, že běžné věci jsou na Blízkém východě tabuizované, ale pokud to člověk vidí zasazené do příběhu konkrétních lidí, tak je ten obrázek přeci jenom intenzivnější. To podporuje i pokrytectví, které v patriarchální společnosti funguje, což asi nejvíc podporuje úvodní sekvence. A dostal mě i samotný konec. Tady bylo víc než kde jinde cítit, že režisér i herci mají s podobným prostředím vlastní bolestnou zkušenost a jestli se pletu, tak všechna čest všem zúčastněným. Třešínkou na dortu je pak animace. Ačkoliv podobný formát nevyhledávám, tady je zcela na místě a dle mého názoru je to mnohem lepší, než kdyby se jednalo o klasicky hraný film. 90%(6.1.2019)

  • Enšpígl
    ****

    On ten film je nejsilnější v takových drobnostech, jedna věta, záběr. Příběhy, které mají jasnou společnou pointu celého filmu. Člověku někdy až hlava nebere, že žena musí mít souhlas manžela na práci, jinej svět prostě, ale mně není příjemný. Nechci aby to vyznělo směrem k Iránu jen negativně, například jeden detail filmu je záběr na oddělené metro žen od mužů, tohle podle toho co jsem slyšel zrovna ženy v Teheránu kvitují a určitě nejedna česká holka zažila jak v metru kde bylo tak volno, že by si mohli nastoupit všichni zaměstnanci Agrofertu se na ní lepil nějakej slizoun což holkám v Teheránu nehrozí. Nechci tady dělat advokáta režimu, který se neslučuje s ničím v co věřím a vyznění filmu jsem vnímal velmi silně, jen prostě my jsme pitomej národ a hned máme ve všem jasno a na všechno škatulku. Škoda, že vyprávění v první části působilo nepřehledně a až po delší chvíli to začalo zapadat, takže pokud chceš sílu, musíš mít s filmem trpělivost, ale dám čtyři i když bych si přál aby film vidělo především iránské publikum.(6.6.2018)

  • Marze
    ****

    Bavilo mě to. Tématem je sexuální pokrytectví. Animace umocňuje bezútěšnost, zároveň vláčné tempo pocitově zpomaluje. Teherán vyzařuje pocit pohádkové neskutečnosti. plně opatrných slov a kradmých pohledů. Ve snímku chybí humor. Tabu prožívají jak epizodní postavy, tak hlavně tři mladé ženy. Vidíme jak zákazy vytváří korupci,, vydírání, vzdor a udavačství a připomíná nám to život v Československu před rokem 1989. Hrdinové absurditu přijímají se samozřejmostí. K tomu divák krutost vidí očima malého dítěte, který slyší matku s hrubými zákazníky, pokrytecké poměry u sousedů či domovníkovo týrání koček.(17.9.2018)

  • Vančura
    *****

    Výborný film, který mě svým závěrem zcela dostal. Zpočátku jsem se sice lehce nudil, ale postupně mě to do sebe vtáhlo. Ten film je velmi promyšlený a působivý a obdivuji způsob, jak je zde forma v souladu s obsahem. Animace je nádherná (některé záběry jsou vyloženě úchvatné), stejně tak soundtrack, a jsou tam velké emoce - ten film je nesmiřitelnou obžalobou jednoho obludného systému a jde až na krev, aby ho odsoudil. Západoevropský divák si musí podle mě po zhlédnutí uvědomit, jaké má štěstí, že žije tam, kde žije. Závěr mě skutečně emočně zasáhnul a cítil jsem velký respekt k tvůrcům, jak silný a dojemný film přivedli na svět. Při sledování se mi samozřejmě vybavil film Persepolis, který se u nás před lety myslím setkal docela s úspěchem. Takže pokud se Tehran Taboo dostane do české distribuce, klidně bych někam napsal, že je tady další animovaný film od tvůrce, který odešel z rodného Íránu, a podobně jako Marjane Satrapi se i on na rodnou zemi dívá kriticky. Další referenční tvůrce je zde samozřejmě Asghar Farhadi - lidem, kterým se líbily jeho filmy Rozchod Nadera a Simin a Klient, se musí líbit i Tehran taboo. Za sebe doporučuji všemi deseti.(18.3.2018)

  • Petaxis
    ****

    Hodně silný film. Musím říct, že jsem fakt ráda, že jsem se narodila v téměř civilizované a téměř západní zemi, kde i přesto, že občas pořád cítím, že jsem díky svýmu pohlaví zaškatulkovaná do nějakejch stereotypů, do kterejch ve skutečnosti nezapadám, nemusím díky bohu nikoho žádat o podpis, když si chci najít práci, nebo zajít na potrat, nebo dělat prakticky cokoliv se svým životem. Předně mě velmi překvapilo, že se tenhle film rozhodli natočit lidé, kteří z Íránu pocházejí, protože jsem žila v domnění, že většina z nich musí být tak brainwashovaná, že takhle "kacířsky" vůbec nemůžou přemýšlet. Na druhou stranu to dává smysl, protože autoři v Íránu už nežijí a když se dostanete do styku se západní kulturou, může vám to otevřít oči. Kdyby se o něco podobnýho pokusili ve svý rodný zemi, už by asi nežili. Cítím velké sympatie k lidem, kteří jsou nuceni v Íránu žít podle všech těch psychotradic, a kteří s nimi zároveň nesouhlasí. Pro tuhle část populace to musí být opravdový peklo. Hlavně pro ty ženy. Ale není to vlastně tak dlouho, co ženy potřebovaly souhlas manžela ke každý kravině i u nás. Na tom, do jakých situací tahle kultura protagonisty filmu dostala, je krásně vidět, že potlačování primárních lidských potřeb, v tomhle případě potřeb sexuálních, ale taky třeba potřeby nějaký seberealizace, uznání nebo lásky, prostě nikam nevede a z lidí to udělá akorát trosky a nebo psychopaty. Žádný příliš ortodoxní náboženství není dobrý a nadělá víc škody než užitku. Teď k filmu jako takovýmu. Nejdřív jsem se obávala tý animace, protože většinou nejsem schopná se do vážných snímků který využívají animaci pořádně ponořit, ale tady jsem po chvíli zapomněla, že se vlastně nedívám na hraný film. Super bylo taky to, že se snímek nesnaží nějak na tvrdo hrát na city a manipulovat s diváky, nebo z hlavních postav dělat hrozný chudinky, to téma je samo o sobě fakt silný, takže přístup natočit to tak jak to je je tady adekvátní. Žádná z postav tady není vyloženě pozitivní, ale ani vyloženě negativní a je jen na vás, jaký přístup vůči nim zaujmete. Konec filmu vás fakt donutí přemýšlet. A jedna malá poznámka nakonec, byla jsem na tom v kině s přítelem a kamarádem a oba dva film okomentovali slovy "hm, zajímavý, no". Like what? Tenhle film musí přece v každým vyvolat hafo emocí a když už ne to, tak minimálně aspoň hafo otázek a myšlenek, který vás v noci nenechají spát... Doporučuju každýmu, člověk si pak začne víc vážit toho, co má.(7.6.2018)

  • - Protože nebylo možné natočit film v Teheránu a jiná města nemají vlastnosti, které je činí vhodnými pro realistické zobrazení života v Íránu, použil režisér k natočení filmu rotoskopický proces, Ten kombinuje živou akci s animací – herci byli natočeni proti zelenému plátnu a k tomu byla přidána animace, která umožnila vložení detailů specifických pro Teherán. (Dr Lizal)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 20. května 2017 na Cannes FF. (Varan)

  • - Režisér Soozandeh chtěl filmem inspirovat k sociálním změnám v Íránu. (Dr Lizal)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace