Mamma Mia! Here We Go Again

"Stvořit takovou ženu, to chce tři skvělé muže." Návrat na ostrov Kalokairy byl pro mě čirým potěšením. Opět mě čekalo kýčovitě krásné prostředí, solidní výběr z neskutečného množství hudebních pecek švédských hitmakerů, 2x3 bezvadní tátové a roztomile zoufalé pěvecké výkony herců, kterým to trošku kazila Cher. Já jsem si to zkrátka podruhé užil, dvě hodiny jsem se připitoměle usmíval a navíc jsem se naučil několik skvěle lichotících frází pana Cienfuegose. Zkrátka pokud kolem mě po D1 někde u Humpolce projede parník směřující na Kalokairy, tak určitě přestoupím. (25.12.2018)

Here We Go Again With No Surprise... Na to, že tenhle sequel nikdo nechtěl a nebyl tu žádný důvod se na něj těšit, dopadl nakonec ještě dobře - jako bez psychické či fyzické újmy snesitelná blbina, u které víte, co teď kdo udělá, a že to skončí, jak to skončí. A potvrdí se vám, že Pierce Brosman prostě neumí zpívat. Btw.: tlustá verze Stellana Skarsgårda mi silně připomínala vzhled padoucha Shadow Kinga z první série seriálu Legion (2017), fakt blbej nápad - i kdybyste ten seriál neviděli, fakt je to hnusný. A mladá verze Harryho taky nic moc, ale zase se přiznám, že jsem kvůli těm vousům nepoznala Andyho Garciu. Jediným důvodem pro opětovné zhlédnutí je vidět znovu výraz, který měla máma, když se na scéně objevila Cher. 5/10 (30.09.2018)

Zatímco jednička Mamma Mia i po deseti letech zůstává ztřeštěnou záležitostí, u které se doporučuje pít nějaký alkohol, dvojka je úplně jiný film. Dospělejší, vycizelovanější a s mnohem lepší dramaturgií a výběrem písní. Výborné propojení obou časových rovin, mladé verze původního ansámblu se nemají za co stydět a zkrátka snímek celkově hraje na city, ale naštěstí vás nevydírá. V kolonce "executive producers" jsou totiž jména Richarda Curtise a Toma Hankse, což se na snímku odrazilo v tom nejlepším slova smyslu. Je to opravdu pecka a jsem mile překvapený. (18.07.2018)

Co si budeme mazat med kolem pusy, jde o nehoráznou kravinu. O tom žádná. Je to kýč jako bič, ale taky krásná a i dojemná pohádka a pohádky já mám moc ráda, zvlášť, když je v nich hezká letní atmosféra. Písničky od mé milované ABBY jsem odzpívala všechny. Na film jsem s maminkou šla z toho důvodu, že jsem se chtěla pobavit. Účel byl tedy beze zbytku splněn. Musím přiznat, že jsem se pořádně vykravila a maminka nezůstávala vůbec pozadu. Obě jsem si to užily. Málem došlo k tomu, že jsem tancovala v uličkách mezi sedačkami. Když nastoupila na scénu plastikami vylepšená Cher, tak to vypadalo jako by se zrovna rozestoupilo moře, ale to nebylo nic proti výstupu Meryl Streep. Ta mě dostala a rozbrečela. K té písničce, co zpívala, to naprosto dokonale sedlo. Lily James neměla chybu. Dvě roviny příběhu do sebe zapadnou jako perfektní mozaika. Scény se vzájemně neruší, což bylo moc fajn. Jestli bude muzikál na divadelních prknech, tak jdu na něj. (22.07.2018)

Nejdřív jsem nečekal nic, spíš jsem se obával zprznění jinak úžasných písniček ABBY. Když se začaly rojit vcelku pozitivní recenze, začal jsem být lehce namlsaný, ale stále spíš skeptický. No nakonec se ukázalo, že recenze se nemýlily a toto pokračování se díky několika silným momentům, vynikajícím pěveckým výkonům i přítomnosti mé nejmilovanější osoby, pro mě stalo nejkrásnějším letním kinozážitkem doposavaď. Dokud to běží, doporučuju vyrazit. ***** (12.08.2018)