Noční zvířata

Kdyby všichni teplí návrháři točili takové filmy, bylo by na co každý měsíc s radostí chodit, byť je někdy Fordova stylizace poněkud přepjatá, žánrově je snímek až příliš rozkolísaný a utvrzuje ve stereotypech týkajících se smetánky a vidláků. Film má však své trýznivě nepříjemné sekvence (auto), hypnotické momenty, zábavně rozevlátou úvodní scénu s vícero vrstvami, dobrý soundtrack, skvělého Shannona a paralely, o kterých můžete ještě dlouho přemýšlet./// Apartní kostýmy Phillipsové, která pracovala s Fordem už na Single Manovi, sice až příliš okatě kopírují životní styl postav a jejich pocity, ale je za nimi vidět hodně práce. Režisér totiž odmítl použít oblečení ze své kolekce, v níž šaty stojí jako byt na maloměstě, a také jiné značky, byť závěrečné titulky děkují Pradě, Chanelu a desítkám dalších./// Může se zdát, že Ford jen zachycuje odvěkou pravdu, že rozchody/rozvody bolí a že jen kopíruje filmy o pomstě bývalým partnerům, nebo že se snaží předat myšlenku odpuštění, ale podle mého velmi přesně zachycuje hned několik situací a složitých pocitů zároveň. Jednak to, jak velký vliv v otázce vztahů, může na člověka mít okolí, dále to, že stále hledáme něco lepšího, aniž víme přesně co. A do třetice: jak moc někoho milujeme, tak moc ho pak i nenávidíme celé roky, ba dekády, než se v nás pak něco zlomí a konečně otočíme list, ať už doslova jako Edward, nebo obrazně. Takže interpretace, že Edward skončil jako jeho knižní předobraz, je podle mě lichá. [Kino] (23.11.2016)

To musel být produkt hollywoodských genderových kvót požadujících, aby stárnoucí herečky měly adekvátní role, jinak si nedovedu vysvětlit, že by Tom Ford dobrovolně natočil a do svého filmu propašoval rovinu stárnoucí vyhořelé kurátorky. Její vyprázdněný život a trápení se bylo mrzuté sledovat. Tak trochu Sama doma v interpretaci České sody. Ta Susan Morrow je taková kráva... Bravurně, opravdu krásně natočené vyprázdněné nic. V paralele s hlavní dějovou linií a zaměstnáním hlavní hrdinky snobské a blazeované umění braku, navoněná prázdné dekadentní umění v chladu a sterilitě galerie...které nejlépe vystihly úvodní porno titulky. Single Man naruby. Velká škoda, vždyť Tom Ford je jedním z nejlepších žijících režisérů... (17.02.2017)

Opravdu zvláštní film, který sice vypráví příběh značně gulášovitě, ale jednoduše na porozumění. Všechny tři dějové linky se prolínají v těch správných chvílích a všechno ve výsledku docvakne dohromady. Po herecké stránce je to naprostá pecka a jsem rád, že se Jake poslední dobou objevuje ve snímcích tohohle typu a mimo mainstream, protože takové filmy mají hned o dalšího áčkového herce více. Mimo jiné, úvodní titulky jsou asi nejvíc WTF, co jsem kdy viděl. (25.11.2016)

V jednoduchosti je síla. Tak nějak bych po samotném zhlédnutí zhodnotil tento film. Ze začátku totiž nabídne zvláštní titulky, kterými chce navodit určité mystično a já se trošku obával toho, abych se nedočkal dalšího nástupce Davida Lynche. Jenže k mému štěstí k tomu nakonec nedošlo a začal se odvíjet unylý život postavy, kterou hraje Amy Adams. Následně ale příběh poskočil a sledoval jsem úplně jiný příběh, který si z pera vyčaroval Jake Gyllenhaal. A i když se oba příběhy vlastně neprolnuly, tak na závěr zavládlo tak zajímavé ukončení, až jsem vlastně sám musel uznat, že ona pointa lepší být ani nemohla. Film se tváří mysteriózně, ale nakonec se vlastně jedná o hodně solidní drama. Jo a Michael Shannon je tady fakt hodně dobrej! (07.02.2017)

Všichni říkají, že je to chladné, nevím v čem. Je to strhující thriller/drama, který ovšem svou komplikovanou strukturu ne zcela obhajuje v konečné pointě. Děj v Texasu je čistý, vrcholně napínavý, samozřejmě je to spíš žánrovka, ale to mě vůbec nevadilo. Ve spojení s reálným dějem v L.A. občas funguje, občas je to s otazníkem. Motivace postav v reálném světě je možná trochu zvláštní a těžko pochopitelná, stejně jako fakt, že by měla mít kniha Noční zvířata takový vliv na hlavní postavu. Tyto otazníky ale vyplynou na povrch až kvůli konci, který je sice působivý v tom, jak je otevřený a nevysvětlující, ale zároveň tím vyplouvá na povrch pochybnost, zda je to úplně dobře promyšlené. Zásadním kladným bodem je pro mě hudba Abela Korzeniowkiho, která si bere za vzor postupy Bernarda Herrmanna (Vertigo) potažmo Jerryho Goldsmithe (Základní instinkt), a je naprosto skvělá. Nejlepší hudba roku 2016. (02.03.2017)