poster

Noční zvířata

  • USA

    Nocturnal Animals

  • Slovensko

    Nočné zvieratá

Psychologický / Thriller / Drama

USA, 2016, 116 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • JohnnyD
    ****

    Tom Ford je veľký talent, najmä čo sa týka kompozície záberov. Make-up, kostýmy a lokácie sú úžasné. Akurát dramaturg je priemerný. Film stojí a padá na ume spájať dve línií (niekedy kvôli flashbackom aj viac ako dve), čo je pomerne problematické. Časť s (nádhernou!) Amy Adams celkom funguje. Jej osamelý život v opustenej vile, s prázdnymi snobmi a ešte prázdnejšou galériou s do seba zahľadeným umením by som chcel vidieť v osobitnom filme. Aj línia dusného thrilleru, ktorý číta, má čo to do seba, problém je, že styčné body nie sú dostatočné previazané a zvýraznené a to, že číta knihu, je zrejmé len zo záberov na rukopis. Žiaden voice-over nepočuť, nič z toho nepôsobí literárne a je pomerne ťažké uveriť, že číta "skvelo napísanú knihu". Originály nápad vyrozprávať dva príbehy v jednom filme tak končí ako premárnená šanca vyrozprávať poriadne aspoň jeden z nich. U mňa to tento rok vyhral Refn.(5.12.2016)

  • Pilda17
    ***

    Po ukončení snímku se nemohu zbavit pocitu prázdnoty a promrhaného potenciálu. Prolínání minulosti, přítomnosti a knihy bylo skvěle a Amy Adams opět boduje. Jake byl v příběhu v knize také skvělý, ale chvílemi byl mimo, aspoň jsem to tak cítil. Představím si tisíc jiných způsobů, jak si užít smrt těch hovad, a proto jsem mírně zklamaný. Čekal jsem odvaz, ale nedostal nic extra. Efektivně a stylově zvládnutý thriller, který mohl dopadnout i lépe. Cítím mírné zklamání, očekávání bylo obrovské. 6/10 = 64%(5.2.2017)

  • RedAK
    ****

    Až se budu letos o vánocích sprchovat, tak se musím podívat, jestli mi náhodou nenarostla kunda, případně jestli jsem nezačal rektálně menstruovat. Jinak si nedokážu racionálně vysvětlit, jak jsem dokázal zachytit všechny mimikou naznačené pocity ženské hrdinky a plně je pochopit. Pravděpodobně bude na vině neuvěřitelně žhavá Amy Adams. Jistě, sice tam neobnažila ani kotníček a nad čtvrtkou kozy čouhající z koktejlových šatů se dá jen těžko vyhonit, ale ta její napudrovaná sexy tvářička je prostě ideálním materiálem pro bukkake párty. Pravda, v Příchozích mě teda spíš odpuzovala, ale stačí troška Max Factoru a jeden hned taje. Kupodivu to nebylo debilní ani dějově a moji pozornost si to udrželo i po dvou rohypnolech a flašce vodky. Chorobná buržoazní honba za společenskými statusy, nevkusným blahobytem a kožichem slepeným ze sto dvaceti činčil představuje nepostřehnutelnou propast do hlubin duševní osamělosti a já jsem neskutečně rád za to, že chodím s pletenou taškou v teplákách za starým Nguyenem do večerky pro lahváče a mám nepovrchní přátele, se kterými je můžu vypít… vlastně ne, nejsem za to rád, ale nějak svůj ubohý život omluvit musím. Snobská artovka par excellence.(17.1.2017)

  • Okara
    *****

    1, 2, 3, 4, 5. Jedna lekačka, dvojitá dávka Jakea, tři dějový linky, čtyři redheadky a za mě tím pádem subjektivně nafouknutých pět hvězd. Pro příběh v příběhu mám vždy slabost a pro otevřený konce a vyznění obzvlášť. Ford diváky rozsekl na dva tábory. První přijme film jako načančanej posh úlet plnej nesouvisejících náznaků, pro druhé to bude dvouhodinová silná hypnóza. Z filmu tryská proud emocí schovaných v těch nejmenších detailech, aby se nakonec slil v jeden velkej otazník. Je to film o životním štěstí? Pomstě? Spravedlnosti? Nebo posedlosti? Každý si v tom asi najde své. O myšlence se nejspíš povedou debaty, ale ať to Ford myslel jakkoli, mámivá hudba se slzami Jakea, bohyní Amy i chrchláním Shannona mi stačí na tichý úžas. Pecka. Nejlepší soundtrack z filmu: Mothers. 90 %(22.11.2016)

  • Sarkastic
    ****

    „Když někoho miluješ, snažíš se, aby to fungovalo. Jen tak to nezahodíš. Musíš si toho vážit. Třeba už to podruhé nenajdeš.“ Pravda, na „umělecké“ titulky jsem zprvu zíral trochu nedůvěřivě, celkově byl ten úvod dost pozvolný, ale mělo to svůj smysl. A od chvíle, kdy jsem se „začetl“, mě to chytlo maximálně. Právě hlavně „fikční“ příběh byl výborný, stejně jako Susan jsem byl dychtivý po pokračování a skoro se až zlobil ve chvílích, kdy číst přestala. Ale i obě 2 doplňující linie jsem postupně začal oceňovat, protože rozplétaly celý příběh. A ten nápad vyvolat pomocí knihy vzpomínky a pomoct „viníkovi“ uvědomit si jeho chyby a nechat ho za ně „platit“, byl zpracovaný celkem zdařile. A co se týče „problémového“ konce, s odstupem času mu přicházím na chuť čím dál víc. Prozatím to budou silné 4*, ale v budoucnu bych si film rád pustil znovu. „Teď si to neuvědomuješ, ale my dvě jsme si podobnější, než si myslíš.“ - „Ne. Nemáš pravdu. Nejsme si vůbec podobné.“ - „Opravdu? Jen počkej. Všechny se nakonec staneme svými matkami.“(10.4.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace