Verónica
Veronica
Režie:
Paco PlazaKamera:
Pablo RossoHudba:
Eugenio MiraHrají:
Sandra Escacena, Bruna González, Claudia Placer, Iván Chavero, Consuelo Trujillo, Sonia Almarcha, Leticia Dolera, Ana Torrent, Maru Valdivielso (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Skutočný príbeh o študentke cirkevnej školy v Madride, ktorá sa kvôli pracovnej vyťaženosti matky neustále musí starať o trojicu mladších súrodencov. Keď počas dňa zatmenia slnka, v roku 1991, spolu s dvomi spolužiačkami, podnikne nevinnú zábavku so špiritistickou tabuľkou "Ouija", ani v najhoršom sne by dievča nenapadlo, aký to bude mať dopad. V ohrození života temnými silami sa ocitá nie len ona samotná, ale i jej mladší súrodenci .. (*CARNIFEX*)
(více)Recenze (121)
V době, kdy vznikají filmy jako It nebo Conjuring nemůže už taková rutinní břečka nikomu stačit. Strašení místy ujde, sem tam nějaká lekačka a bubák taky není špatnej, ale atmosféru nebo snad pocit strachu nenajdete ani omylem. Španělé umějí opravdu lepší filmy i když od Plazy je takový film spíš zázrak. Herci včetně těch dětských sice perfektní výkony a režie pevná, ale atmosféra prostě nikde a konec úplně o ničem, dokonce si už ani nepamatuju jestli umřela nebo ne. Vypařilo se mi to z hlavy. 55%. ()
Přestože se jedná o horor na motivy skutečných událostí, nedokáže film diváka dostatečně vtáhnout do děje a pořád to vypadá jako laciná variace na legendárního exorcistu. ()
Verónica nevydesí tak, ako človek očakáva, na záver úplne neprekvapí, ale prinesie dlhotrvajúce napätie a na záver si divák možno uvedomí, že sa bavil napriek tomu, že sa v podstate ani raz nezľakol, hoci pochcávajúci sa chlapec môže vyvolať údes ešte viac než fotrov popol na spodku matraca. A vlastne aj tá slepo vidomá mníška tam bola nielen na vyvolanie atmosféry a vysvetlenie pojmu metafora, ale práve pre to, aby divák dostal husiu kožu aspoň z niečoho, pretože majster sveta v maratóne okolo baráku začína trocha nudiť a okrem toho nie je celkom isté, že tá čierna postava je zo sféry nadprirodzena, keďže černochov poblízku si pamätá nejeden bungalov, o tom sú tiež policajné záznamy. Ale dobre, Paco dokázal z tieňa a pohyblivej skleničky urobiť celkom pôsobivý bič a ako sa ukázalo, na španielskych stredných je tých bitches plná prdel, no miestami to zbytočne zasieral hudbou ako z nejakého sci-fi filmu o vítaní zelených mužíčkov. ()
Další příběh inspirovaný údajnými skutečnými událostmi. Dá se na něj, samozřejmě, díky tomu pohlížet ze dvou různých úhlů. Až mě baví, jak u podobných příběhů je hned několik náznaků, indicií či ukazatelů, že to mohlo být i jinak. Tady až bijí do očí. Odhlédneme-li však od inspirace, jako film, horrorový film, je to natočeno hodně dobře. Postavy jsou veskrze příjemné, hlavní hrdinka je hrozně sympatická, skvěle a přirozeně zahraná, její sourozenci jsou neméně sympatičtí, hlavně malý Antonito mě hrozně bavil. Film v ničem nepřehání, v klidu si buduje svou atmosféru bez nějakých nečekaných podpásovek. Hodně se mi líbilo, že bylo vyprávění přizpůsobeno době, kdy se děj odehrává. Příběh je z počátku 90. let a film samotný, jako by byl natočený přesně v té době. Celé to mělo ducha raných devadesátých let a výborně temnou atmosféru. Dalším plusem je, že jsem díky tomuto filmu poznal skvělou kapelu Heroes del Silencio. 3.5* ()
Paco Plaza definitívne vystúpil z tieňa Jaumeho Balagueróa, ktorý sa v rámci ich niekdajšieho filmárskeho tandemu javil ako silnejší článok a potvrdil, že je zdatným hororovým režisérom. Postupy, ktoré Plaza uplatnil už v RECu zafungovali aj tu a zdanlivo otrepaný námet s vyvolávaním duchov za pomoci tabuľky ouija a nežiadaným nadviazaním kontaktu s druhou stranou získava v prostredí madridského mestského paneláku razom príťažlivejšiu fazónu. ()
No určitě trochu zkrátit,jinak dobrý příběh,herci atmosféra parádní. Paco Plaza nezklamal jeptiška nejlepší. ()
Věděli jste, že název oné komerční spiritistické tabulky, který anglofoni vyslovují úplně jinak než španělofoni, prý pochází z francouzsko-německého oui-ja (ano-ano), takže ho oba tihle -foni vyslovují blbě? Já až doteď ne, našel jsem to na netu. A to je taky asi to nejdůležitější, co můžu k filmu napsat. Další duchařina. Další průměrná duchařina. Další průměrná duchařina s dětmi, u které se mohou bát snad zase jen děti. Holt záleží na vkusu - mně osobně se třeba asi nikdy neomrzí sebeblbější teenagerské vyvražďovačky, ale průměrné duchařiny s dětmi se mi omrzely už dávno. Téhle aspoň budiž dána k dobru její jakás takás evropskost (ve filmu je pár zajímavých záběrů), její zvláštní hudba (místy retro instrumentálka jak z nějakého Hitchcocka, místy jakýsi hovnařský španělský poprock), Ana Torrent (taková hezounká holčičí herečka to v sedmdesátkách bývala a dneska je z ní už stará ženská, hrůza jak ten čas letí), nebo hezká představitelka starostlivé a pracovité nejstarší dcery (která se ovšem z milé a slušné katolické týnky promění v hystericky uječenou a psychicky labilní protivnou týnku). Jo a v červnu 1991 žádný zatmění Slunce nebylo, ani v Hispánii, ani nikde jinde na Zemi, to jsem si taky zjistil na netu. Takže je to celý bouda, pusťte si radši něco jinýho a neztrácejte čas. Přesto dávám rozpačitou hubenou třetí, asi za tu jakous takous evropskost a divnou hudbu a Anu a týnku a tak... ()
I když je to podle skutečné události, pořád je to jen blbnutí se spiritistickou tabulkou a takových tu už bylo mraky. Nicméně Španělé tomu téměř vždy dokážou vtisknout něco, co dělá i zaběhlé žánrové postupy neokoukanými. Tady se nedočkáte žádných lekaček, napětí, byť solidní, tu je jen v omezené míře a když dojde na bubáky, tak to také není žádná hitparáda, pokud tedy nepočítám slepou jeptišku. Ta byla drsná. Ale i přesto, že film duchařskými atributy vyloženě šetří, tak se jedná o duchařinu v pravém slova smyslu. Jo, zní to jako oxymoron, ale je to tak. Svůj podíl na tom, že se mi film líbil, měla i představitelka samotné Verónicy. Jednak zahrála výborně a druhak jsem si dokázal jasně představit, jak nad ní budu slintat, až se z ní stane ženská. Suma sumarum i když jdou Plazovi zombíci lépe, tak ani tady mě nezklamal. 80% ()
Keby chvíľkami neboli pasáže pri ktorých som trochu zívala a keby zostal otvorený koniec, dala by som aj plný počet. ()
Ono vidno že Plaza sa hrá. S priestormi, s postavami, s vizuálom. A je to všetko okej. Dokonca aj finálna konfrontácia má niečo do seba. Lenže je to priamočiare. Veronica mala tú smolu že skúša a nečíta. A čo je horšie. Prorokujúca slepá mníška, ktorá by jej mohla pomôcť to nespraví. V zásade čakať od 16 ročnej baby, že sa s týmto sama popasuje mi príde veľmi naivné. A práve preto sú všetky jej pokusy o záchranu seba samej nedobre zvládnuté. Jej zúfalstvo nie je vystupňované. A čo je dôležité nemá pomocnú ruku a tým pádom sa s postavou celý film potichu lúčime. Čo je v rámci emocionálnej väzby k hlavnej postave obrovská škoda. Ale nie je to zlé. Nebyť fanúšik ducharčín, tak dám o hviezdu vyššie. Takto dobré. Hlavne to nenudilo. ()
Otec série REC predvádza španielského kríženca filmov Ouija a Poltergeist. Neprináša teda nič nové pod Slnkom. Dosť priestoru dostávajú momenty bežného života. Najstaršie dieťa Veronika sa stará o svojich troch mladších súrodencov, keď je matka práve v práci. Sledujete napríklad ich ranné rutiny pred cestou do školy. Do tohto stereotypu sa čoraz viac, samozrejme hlavne večer, začínajú vkrádať chvíle strachu a nočných môr. Atmosféra je vďaka tomuto striedaniu budovaná postupne a graduje v samotnom závere. Keďže má film fajn atmosféru, triky na obstojnej úrovni a hlavná postava bola herecky kvalitne obsadená, tak som dostal rozhodne nemodro-percentuálny zážitok. ()
Horor Verónica je voľne inšpirovaný skutočným prípadom asi 18 ročnej študentky katolíckej školy Estefanie Gutierrez Lázaro, ktorá často praktizovala hru Ouija v spoločnosti viacerých spolužiačok. Jedna z nich sa rozhodla skontaktovať s mŕtvym priateľom, ktorý zahynul na motorke. Študentky však pri hre prekvapila učiteľka, rozbila pohár a zlomila ouiju, z ktorej vyšiel zvláštny biely dym. Estefania ho vdýchla nosom a odvtedy nabrali hrôzostrašné udalosti v jej živote prudký spád. Dievča malo podivné kŕče, zmenené stavy vedomia a vízie tmavých tieňov bez tváre, ktoré ju volali k sebe. Počas šiestich mesiacov navštívila rôzne zdravotnícke centrá, no žiaden z lekárov nevedel stanoviť jej diagnózu. Zomrela v noci 14. augusta 1991. Podľa doktorov Pedra Cabezu a Gregoria Arroya „smrť bola náhla a podozrivá“. Paranormálne javy na ulici Luís Marín č. 8 na sídlisku Vallecas v Madride pokračovali aj po jej smrti. Cieľom útokov boli: matka (Concepcion Lázaro) a otec (Máximo Gutierrez) zosnulej a jej piati súrodenci. Rámus, kroky, škrabanie, otváranie skríň a dvier, lietanie predmetov, čierne tiene, éterické bytosti a samovznietenie fotografie Estefanie, ktoré sme videli vo filme (v reáli k nemu došlo 1. 11. 1992 na Sviatok všetkých svätých). Všetko sa stupňovalo, až raz nad ránom, 27. novembra 1992, okolo 02:30 hod. dostal komisariát vo Vallecas prekvapivý telefonát o sérii paranormálnych javov, ktoré sú zaznamenané aj v policajnej správe, podpísanej inšpektorom Josém Negrim a tromi policajtmi. Udalostiam sa už predtým venovala v hlavných správach televízia Antena 3. https://www.youtube.com/watch?v=7yenH60iVgs . Špekuluje sa, že za tým bol duch jej mŕtveho starého otca, ktorý ju neznášal pre liberálne názory. Pravdepodobnejšia je však verzia, že išlo davovú psychózu, ktorú vyvolala matka Estefanie, trpiaca epilepsiou. Telo mŕtvej dievčiny v roku 1996 dokonca exhumovali, ale prípad (známy ako El caso Vallecas) zostal nevyjasnený. Veľa úkazov, ktoré film zachytáva sa stalo až po smrti hlavnej aktérky, preto sa režisér Paco Plaza hrá s časom a príbeh chvíľami rozpráva retrospektívne a chvíľami chronologicky Oceňujem, že sa otrocky nedržal predlohy. Ďalej vo filme zaujímavo poskladal fragmenty skutočného príbehu Estefanie G. L. a spojil ich s mestskou legendou, na ktorú odkazuje názov Verónica. Je to vlastne taká španielska Bloody Mary, tá Verónica, preto nečudo, že epicentrom paranormálnych aktivít je vo filme kúpeľňa so zrkadlom. ()
Místy hodně atmosférický horor, který má silnější momenty, ale také místy trošku nudí. 50% :) ()
Paco Plaza je ostřílený hororový harcovník, však série REC svého času otřásla hororovou scénou a dovolím si tvrdit, že to byl právě Rec, co nastartovalo až nechutnej boom "found footage" subžánru. Člověk by čekal, že další hororovej zářez bude zároveň nářez, ale znalci už dávno vědí, že i Rec 3 trochu ztrácelo dech, takže ani Verča není žádnou výhrou. Popravdě, jedná se o solidní recyklát amerického exorcistického směru a pokud by tenhle film byl z US produkce, asi bych to hned vypnul. Takhle jsem se snažil dál Španělům šanci, neboť některé jejich filmy (speciálně pak detektivky) jsou věhlasné. Asi nejvíc styčných bodů vidím s Raimiho Drag me to hell, ale co do napětí, humoru nebo celkově zábavného feelingu se to nedá srovnat ani ve stavu posedlosti démonem :D. Pokud bychom byli ochotni postavit Stáhni mě do pekla jako určité měřítko, Veroniku bychom museli vypoklonkovat za hlasitého pokřiku "kšá, potvoro". Největším neduhem je rozvleklost filmu a spousta hluchých míst, napětí i v těch nejsilnějších momentech nulové, takže film se dá bez nadasázky odzívat. No nic, asi si na spravení půjdu pustit Rec 1 & 2... ()
Nieje to nič čo by tu ešte nebolo,no na druhej strane v takomto zlepenci mi to príde celkom originálne.Máme tu posadnutosť bez klasických neduhov ktoré väčšinou prznia podobné filmy.Zaujímavo chytený námet bez nejakých zbytočných cirkevných omáčok.Plaza vôbec nesklamal a predviedol aj celkom slušné strašenie.Nič mi v podstate nevadilo,fakt spokojnosť,len soundtrack mi proste miestami tématicky nesedel... 70% ()
Film založený na skutočných udalostiach. Hlavnou hrdinkou príbehu je 15-ročná Veronika, ktorá sa doma stará o mladších súrodencov. Je to z toho dôvodu, že Veronikina mama je 24/7 v práci a jej otec dávno mŕtvy. Mimo domova, v škole či vonku veľmi obľúbená nie je a tak spolu s jedinou kamarátkou a známou, sa pokusia pomocou hry Ouija vyvolať ducha svojho otca. To sa však stane osudným, pretože hneď po udalosti sa Veronika začne chovať divne a démonovi v nej nerobí problém ublížiť jej blízkym ľuďom. Celkový dojem: Už thrillery La Cara Oculta či Mientras duermes dokazujú, akí schopní dokážu španielski filmári byť. A hoci nie vždy dopadnú najlepšie (niektoré diely Asterix a Obelix, Mortadelo & Filemon či tretí diel úspešnej hororovej série Rec), väčšinou sa jedná o naozaj dobrý počin (spomínaný Rec, El orfanato, či podobné La Cara Oculta a Mienstras duermes), do ktorého zapadá aj Verónica. Je natočený veľmi dobre a obsahuje všetko, čo by mal kvalitný horor mať. Nakoniec však dopadol (minimálne pre mňa) priemerne, nie však zle. Problém bol v scenári. Počínajúc postavami. Tie neboli vyložene zlé či nesympatické (deťom som naopak silno veril, že to prežijú a nič sa im nestane), no smerujem hlavne na hlavnú hrdinku - Veroniku. Na jednu stranu bola pekná a Sandra Escacena ju zahrala dostatočne uveriteľne. Tiež sa mi páčilo, že sa nechovala ako väčšina dievčat v tejto dobe (neviem ako to bolo, pokiaľ v skutočnosti.. toto je film). No na tu druhú, miestami mi iritovalo jej histerické správanie a záchvaty. Scenárista z nej urobil úplnu chuderu, pričom tá postava si je sama dobre vedomá toho čo robí. Ohrozila životy svojich súrodencov, malé deti len kvôli vlastnému uspokojeniu. Dosť mi vadilo aj chovanie jej nezodpovednej matky, či falošných blízkych, no príbeh sa zameriaval skôr na Veronicu a jej súrodencov, ústredné postavy - deti, takže v tom problém zas nie je. Tým druhým sú prave diery v scenári - niektoré veci nedávajú žiaden význam, iné sú zas prehnané, ďalšie plné klišé a druhé zas úplne hlúpe. Áno, takéto chyby sa nachádzajú aj v iných španielskych snímkov, a nie len ich. No v tomto prípade je tu toho dosť a opakuje sa to. Našťastie je film však pomerne krátky a tak nehrozí veľká nuda. Je pravda, že niektoré scény sú zbytočné a vôbec nie prospešné filmu, ale nie je ich veľa a v podstate sa aj stále niečo deje. Film má svoje klady a zápory, no nakoniec ho hodnotím tou strednou cestou - silný (ľahký nad)priemer. A čo vy? Moje hodnotenie: 60% edit (25.1.2019): Odčítavam jednu hviezdu. ()
Paco Plaza je dobrý, je to režisér, který ví, jak natočit horor, ale nějak jsem se v případě snímku „Veronika“ nedokázal do jeho filmu ponořit, nedokázal mě tak strhnout, jako třeba „REC“. „Veronika“ rozhodně není špatný film, ale jako kdyby mu něco chybělo, jako kdyby to byla až moc velká jízda na jistotu, která nezklamala, ale v mém případě ani nenadchla. Dobré řemeslo ale zůstává. ()
Španělé tythle duchařiny zkrátka umí! Verónica má perfektní atmosféru, neokoukané herce v hlavních rolích, vynikající soundtack a mnoho dalšího. Konec je také dobrý, zvláště, pokud se film alespoň z části zakládá na skutečných událostech. Ouiju bych si nezahrál ani omylem už před tím, ale teď je to tutovka. Palec nahoru a doporučuju každému fandovi kvalitních duchařin. Paco Plaza je zpět v parádní formě. ()
Dobrá duchařina, Plaza opět dokazuje, že umí navodit atmosféru. Hlavní herečka mi byla sympatická, příběh byl naprosto pohodový a ve finále to vše hezky gradovalo. Příjemné překvapení. ()
Ničím zajimavý film, nic, co bychom už neviděli v jiných "hororech".. Mladá holka, která se musí starat o své sourouzence a asi ji to nudí a neví, co dělá. Přijde ji jako super nápad vyvolat ducha svého zemřelého otce. Samozřejmě vyvolá úplně něco jiného, a zapomene se s duchem rozloučit a ten se jí teď drží a pronásleduje ji. Klasické klišé. Do toho nervy drásající matka, která se svýma 4 děckama prakticky není, protože musí stále jen pracovat. Hlavně, že mají byt snad přes celé patro. Postavy ničím zajimavé, hereckých výkonů se taky moc nedočkáte. Jediné plus byly postavy ducha a slepé jeptišky. Atmosféra tam nicméně taky nějaká byla, ale byla vyvolaná pouze větou: "příběh je inspirován skutečnými událostmi." To tam také bylo podloženo reálnými fotografiemi v závěru filmu... ()