Obsahy(1)
Glorie
Úředníku banky Slavie Šemberovi se narodila dvojčata. Kolegové mu gratulují a starý účetní Knotek odnese jeho kontokorent nadřízenému. Práce je však vyhotovena špatně a prokurista Knotkovi přede všemi vynadá. Knotek se brání jen chabě, nechce nováčka Šemberu shodit. Je však velmi nazlobený a doma si stěžuje svému jedinému příteli - psovi. Rozhodne se napsat prokuristovi vysvětlující dopis. Navštíví ho však Šembera s velikými díky a buchtami. Knotek se rozhodne vinu mladého muže neprozradit. Od té chvíle má nad hlavou svatozář. Jasně svítící gloriola mu však působí samé potíže. Na ulici vzbudí Knotek rozruch, takže je zatčen. Pak je vyhozen z kostela. Lékaři na psychiatrii jej svými testy málem umučí. Teprve starý doktor Vaňásek mu poradí, aby zkusil trochu hřešit. Knotek jde do kanceláře, vynadá Šemberovi i prokuristovi. Prozradí také, jak to bylo s chybnými výpočty. Konečně jeho svatozář zmizí a z Knotka je opět ten starý obyčejný účetní.
Tajemství písma
Postarší starožitník Karas žárlí na svoji mladou ženu Martičku. Jeho přítel, soudce Hübler, jej na příkladech ze své praxe přesvědčuje o tom, že důkaz věrnosti lze získat jen náhodou, spíše nedopatřením. Karas závidí Hüblerovi jeho domácí štěstí, neboť paní Hüblerová je usedlá ženuška. Karas pošle ženu do lázní, ale k jejímu sledování najme detektiva. Karas s Hüblerem navštíví produkci grafologa Jensena. Ten označí Martičku podle písma za ženu počestnou a upřímnou. Naopak soudcova žena, jejíž písmo předloží Hübler omylem, je nazvána osobou prolhanou, přízemní a smyslnou. Soudce podlehne sugesci a začne na své manželce tyto chyby nacházet. Karas dostane od Martičky dopis, který začíná slovy "Milý Arturku". Žárlivec se nejprve trápí, neboť psaní je zjevně určeno rodinnému příteli, elegánu Arturovi. Obsah dopisu je však důkazem o Martiččině věrnosti a stesku po manželovi. Uklidněný Karas koupí drahý dárek a odveze ho ženě do lázní. Rafinovanou lest s dopisem vymyslel Martiččin milenec Artur a žena ho za to později odmění vroucím polibkem. Nakonec se Artur finančně vyrovná s úplatným detektivem.
Právní případ
Pan Kupr se plíží ulicemi i domem. Doma se uklidní, ale vzápětí ho příšerně vyděsí zazvonění. Za dveřmi stojí pojišťovací agent. Nervózní Kupr se chová jako blázen a agent chce odejít. Nakonec se nechá přemluvit a vyslechne si Kuprův příběh. Před časem způsobil pan Kupr malou dopravní nehodu. Vjel svým vozem do pohřebního průvodu, porazil nosítka s rakví a nebožtík, který z rakve vypadl, ožil. Penzionovaný železničář Bartoš je velmi rád, že nebyl pohřben a zpočátku je panu Kuprovi vděčný. Jeho rodině se ale postupně celá záležitost rozleží a žádá na Kuprovi zaplacení pokaženého pohřbu, včetně hostiny. Starý Bartoš se domáhá na svém zachránci proplácení důchodu, neboť pro úřady je mrtev a penze mu byla zastavena. Má dost času, takže vytrvale a na různých místech Kupra obtěžuje. Pojišťovací agent pana Kupra nyní chápe, ale přišel mu bohužel oznámit, že neměl zaplacenou pojistku na vůz. V tom okamžiku opět přiťuká se svou hůlčičkou Bartoš a Kupra raní mrtvice. Starý pan Bartoš mu chodí zalévat květiny na hrob.
(oficiální text distributora)
Recenze (64)
Tento povídkový film jsem viděl snad před dvaceti lety a stále si ho pamatuji. Nejvíce mě zaujala povídka se svatozáří. Mnoho let mi ten příběh, do kterého nemohli obsadit snad nikoho jiného než Ladislava Peška, nedal spát a pořád jsem nad ním přemýšlel. Stejně tak mi nedal spát děda, co se probudil v rakvi a pak měl problémy s uznáním svého života úřady. ()
„Vlastně je to všechno kolosální pitomost…“ :D Tři různorodé Čapkovy povídky, tři různorodé vypravěčské styly, (laskavá veselohra klasického takřka prvorepublikového střihu, mírně zašmodrchané manželské melodrama se zápletkou s milostným trojúhelníkem, horor jak z Hitchcocka), tři různí režiséři (Krejčík, Mach, Makovec). Všechno to spojuje čapkovský duch 1. republiky a příhodné herecké obsazení (přelaskavý Pešek v první povídce, věčný milovník Oldřich Novy na druhé straně barikády v povídce druhé či komisní pojišťovací úředníček Františka Filipovského v povídce třetí). A samozřejmě téma různých nadpřirozených záhad ("pitomostí") a problémů z toho plynoucí (svatozář nad hlavou laskavého úředníka, působení vědmy a senzibila v případu milostného trojúhelníku, "zmrtvýchvstání" dědy Bartoše). ()
Podľa mňa typický Čapek a presne takto si predstavujem adaptovanie všetkých jeho poviedok. Prvá je najlepšia, na tom sa asi zhodneme možno všetci, asi preto, že ju môžeme brať ako alegóriu na spoločnosť, v ktorej sa charakter nevypláca. To platí pre ľubovoľnú spoločnosť, čím si poviedka udržuje aj dnes nadčasovosť. Čo je to iracionálny chrobák v hlave, nám predvedú Marvan s Novým a asi každý divák začne premýšľať, či by sa mu taktiež neusadil v takomto prípade v hlave. No a do tretice nás čaká morbidný čierny humor, ktorého obeťou sa stane Kopecký. Taktiež tu vysledujeme nejakú tu spoločenskú kritiku a verte, že po smrti človeka je aj dnes ťažké dokázať, že "sa skutok stal", čo hovorím z vlastnej skúsenosti s našimi úradmi. I keď tu sa skôr oživuje, ale princíp je rovnaký. ()
Kdyby šlo o zahraniční produkci, nepřítomnost filmu na našich obrazovkách bych si vysvětlil problémy s vysílacímy právy . Absence českého filmu těchto kvalit v tv vysílání je mi tak trochu záhadou. Reprízuje se jen vyjímečně, i když jde o slušnou a nejen z dobového hlediska nadprůměrnou záležitost. Největším přínosem je pochopitelně kvalitní Čapkova literární předloha, ale silné obsazení a scénář nezatížený ideologickým balastem 50. let pochopitelně snímku taky hodně přidaly. Tři povídky, kde důležitou roli hraje ironie a černý humor. Celkový dojem: 75 %. ()
Lidské duševno, tajemství, záhady i trocha detektivky s nečekaným řešením. Spojení Krejčík, Mach, Makovec bylo výtečné. Trojpovídkový film (opět podle Čapkovy předlohy jako třeba Čapkovy povídky) bych jako celek označil za úspěšný, nicméně z mého pohledu vyhrál Jiří Krejčík a jeho hned první povídka Glorie, která je lehce zapamatovatelná díky Peškově svatozáři. Ostatní dvě, jakoby upadly tak trochu v zapomnění i herecké výkony byli slabší. Povídka Glorie získala na XII. MFF v Locarnu druhou cenu, z MFF v Mar del Plata si v témže roce odnesla Zvláštní cenu poroty. Pozapomenutý a nedoceněný film, podobně jako jiný povídkový z téže doby "Pět z milionu", film ale i tak stojí za občasné tv připomenutí. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (2)
- Povídka Glorie získala na XII. MFF v Locarnu druhou cenu, z MFF v Mar del Plata si v témže roce odnesla Zvláštní cenu poroty. (Karlos80)
- Povídku „Tajemství písma“ doprovází hudební motiv ze skladby „Ve sluji Krále hor“ hudebního skladatele Edvarda Griega. Zmíněná skladba je součástí scénické hudby k divadelní hře „Peer Gynt“ (1867) Henrika Ibsena. (Haller)
Reklama