Delikventní mládež se bezcílně toulá a páchá nepravosti. Jen málokomu se však podaří vymanit se z vlivu takové party. Mezi takové šťastlivce se zařadí i dívka vyrostlá v dětském domově - již napravená a polepšená vzpomíná na svou temnou minulost.(oficiální text distributora)
Kdysi holt české filmy měly co říct. Tento se konkrétně věnuje rebélii několika mladých postav, které se ve svých životech ztratily a svými nezodpovědnými delikventskými činy zabředávají čím dál více do nicoty a beznaděje. Jejich psychologie je zde opravdu čitelná a velmi hutná (Jana Brejchová a Petr Kostka skutečně zazářili). A právě to dělá z filmu něco ryzího, téměř hmatatelného. Protože se dá uvěřit, že právě takhle to může být i ve skutečnosti, že jde o realitu. Moc se mi líbil smířlivý konec, který napovídá, že nic není ztracené a ze všeho je cesta ven, pokud člověk má vůli s tím něco dělat. ~(4,3★)~(14.7.2018)
Československá odpověď na amerického Rebela bez příčiny a předchůdce francouzské Bandy pro sebe. Jiří Krejčík nebyl špatný režisér, ale nebyl to ani žádný Jean-Luc Godard a Petr Kostka není žádný James Dean. Na své dva slavnější bratříčky tak film něco ztrácí. Nebýt výborné Jany Brejchové, tak by snad zaujal snad jen svým námětem, který bůhvíjak prošel přes tehdejší schvalovací proces. Fakt o to pozoruhodnější, že si nehraje na žádnou idealistickou výpověď o zkaženém životě slušného socialistického člověka. Dokonce i původně vzorný Tonek je několikrát varován a když už se dostane na šikmou plochu, tak to není díky tragické chybě, ale díky řetězci dobrovolných voleb. Destruktivní Jitka je sice nezbytný katalyzátor, ale ze svého osudu může vinit jen sám sebe. Zajímavý snímek, tuším že ojedinělý v naší kinematografii před Novou vlnou.(16.8.2014)
Neorealizmus zavítal aj do československej izolácie a to v podobe Probuzení a napríklad Tam na konečné a ja nemám žiadne námietky, dokonca ma oba filmy bavili viac ako niektoré významné diela talianskych režisérov. Veľmi silne napísaný príbeh postáv, do ktorých pocitov sa bez problémov vcítite a ste s nimi spriaznení až do konca. Chápem, že záver môže pre mnohých snobov predstavovať ústup tvorcov pred tvrdšou realitou, ale osobne by ma doklepnutie príbehu do depresívnejšieho vyznenia sklamalo, čo súvisí bez pochýb so spomínanou spriaznenosťou s postavami.(2.7.2018)
Velmi zajímavý příběh, kde víc než postava Jitky zaujme diváka Tonek, který se díky své zamilovanosti propadá do čím dál většího srabu, postupně nejen finančního, ale i existenčního, až se zdá, že není cesty zpět, v každém případě publikum s ním plně soucítí. Mladí herci byli přesní a film na jejich výkonech z nemalé části stojí, stejně jako na prohlubující se bezvýchodné a depresivní atmosféře. Celkový dojem trochu sráží vykonstruovaný konec, proto slabší 4*(15.12.2012)
Výborně natočený nadčasový psychologický rozbor nelehkého pronikání do reality běžného světa. Skoro až mrazí, jak je to pořád stejné. Příběh i herecké výkony jsou špičkové, režie také, ale je tu přeci jen znát jakási uhlazenost (korunovaná hloupým happy-endem), která zabraňuje tomuto filmu být o třídu lepší, než jemu podobné např. latinskoamerické.(18.1.2007)
V kinech
od:
Tsuki
Kdysi holt české filmy měly co říct. Tento se konkrétně věnuje rebélii několika mladých postav, které se ve svých životech ztratily a svými nezodpovědnými delikventskými činy zabředávají čím dál více do nicoty a beznaděje. Jejich psychologie je zde opravdu čitelná a velmi hutná (Jana Brejchová a Petr Kostka skutečně zazářili). A právě to dělá z filmu něco ryzího, téměř hmatatelného. Protože se dá uvěřit, že právě takhle to může být i ve skutečnosti, že jde o realitu. Moc se mi líbil smířlivý konec, který napovídá, že nic není ztracené a ze všeho je cesta ven, pokud člověk má vůli s tím něco dělat. ~(4,3★)~(14.7.2018)
noriaki
Československá odpověď na amerického Rebela bez příčiny a předchůdce francouzské Bandy pro sebe. Jiří Krejčík nebyl špatný režisér, ale nebyl to ani žádný Jean-Luc Godard a Petr Kostka není žádný James Dean. Na své dva slavnější bratříčky tak film něco ztrácí. Nebýt výborné Jany Brejchové, tak by snad zaujal snad jen svým námětem, který bůhvíjak prošel přes tehdejší schvalovací proces. Fakt o to pozoruhodnější, že si nehraje na žádnou idealistickou výpověď o zkaženém životě slušného socialistického člověka. Dokonce i původně vzorný Tonek je několikrát varován a když už se dostane na šikmou plochu, tak to není díky tragické chybě, ale díky řetězci dobrovolných voleb. Destruktivní Jitka je sice nezbytný katalyzátor, ale ze svého osudu může vinit jen sám sebe. Zajímavý snímek, tuším že ojedinělý v naší kinematografii před Novou vlnou.(16.8.2014)
Anderton
Neorealizmus zavítal aj do československej izolácie a to v podobe Probuzení a napríklad Tam na konečné a ja nemám žiadne námietky, dokonca ma oba filmy bavili viac ako niektoré významné diela talianskych režisérov. Veľmi silne napísaný príbeh postáv, do ktorých pocitov sa bez problémov vcítite a ste s nimi spriaznení až do konca. Chápem, že záver môže pre mnohých snobov predstavovať ústup tvorcov pred tvrdšou realitou, ale osobne by ma doklepnutie príbehu do depresívnejšieho vyznenia sklamalo, čo súvisí bez pochýb so spomínanou spriaznenosťou s postavami.(2.7.2018)
Sarkastic
Velmi zajímavý příběh, kde víc než postava Jitky zaujme diváka Tonek, který se díky své zamilovanosti propadá do čím dál většího srabu, postupně nejen finančního, ale i existenčního, až se zdá, že není cesty zpět, v každém případě publikum s ním plně soucítí. Mladí herci byli přesní a film na jejich výkonech z nemalé části stojí, stejně jako na prohlubující se bezvýchodné a depresivní atmosféře. Celkový dojem trochu sráží vykonstruovaný konec, proto slabší 4*(15.12.2012)
Master19
Výborně natočený nadčasový psychologický rozbor nelehkého pronikání do reality běžného světa. Skoro až mrazí, jak je to pořád stejné. Příběh i herecké výkony jsou špičkové, režie také, ale je tu přeci jen znát jakási uhlazenost (korunovaná hloupým happy-endem), která zabraňuje tomuto filmu být o třídu lepší, než jemu podobné např. latinskoamerické.(18.1.2007)