• zette
    *****

    Vyborna socialni sonda do niter rebelujici mladeze na prahu sedesatych let. Do filmu i pasoval moralizujici uvodni proslov. Myslim, ze se dobre povedla navodit amosfera zivota po barech a na ulicich. Ac tato skupinka mladych lidi nic velkeho neprovedla (zvlast k dnesni kriminalite mladeze), tak jejich pad ke dnu byl s kazdou minutou hlubsi... Jeden z mala filmu, kde mi nevadil herecky projev Jany Brejchove. Zaujme i postava zamilovaneho cisnika, kterou zahral Jan Smid a velmi dobry Petr Kostka v roli vudce smecky. Na film jsem se tesil, predcil vsak me ocekavani. Vyborny scenar, herci, atmosfera a kvalitni Krejcikova rezie.(4.12.2013)

  • Endyis
    *****

    Pro mě určitě jeden z nejlepších snímků jak zlatých šedesátých, tak všeobecně české kinematografie a patří celkově k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl. Krejčík tím u mě definitivně utvrdil, že je to tvůrce par excellence a že by klidně mohl být v mé Topce. Vyníkající film s úžasnými herci v hlavních rolích. Slast pro oko, jak příběh, tak atmosféra i zpracování. Hltal jsem... 10/10 Narovinu prohlašuji (pokud tím někoho pohorším, tak je to jeho problém), že nízké hodnocení tomuhle filmu mohou dát jen debilové.(29.6.2011)

  • otík
    ***

    Jana Brejchová zahrála geniálně roli tak příšerné ženské, že i když jde o kvalitní film, nemůžu dát více než 60 %. Hlavní hrdinka je členka party zlodějíčků, je chycena a dána do ústavu na polepšení. Jenže uteče, opět se přidá k trojici zlodějíčků a na jedné akci narazí na mladého číšníka, který se do ní bezhlavě zamiluje a je schopen pro ni dělat ty nejnemožnější věci. Strašně mně žralo, když se právě hlavní hrdinka chovala jako ta největší mrcha pod sluncem a do ní zamilovaný Tonek dělat ty nejméně pravděpodobné věci (ale v životě tomu tak opravdu někdy je). Nebýt toho závěru, šel bych ještě o stupeň dolů. Fakt mě ta její hrdinka tak štvala, že jsem chtěl odejít. Na druhou stranu film je to jistě kvalitní především kvůli Brejchové. Líbit se budou ale také později velmi známí herci ve všemožných vedlejších rolích (Kemr, Sovák, Lála Pešek, Menšík, Přeučil, Vladimír Brabec). Hudba: Zdeněk Liška(11.1.2010)

  • farmnf
    ****

    Velký šok od Krejčíka. Mládež v roce 59 nepomáhala v JZD, nestavěla Chvaletice ale chlastala po putykách a dělala bordel jako dnešní mládež anebo my zamlada. Ješte navíc kradla a dávala si přes držku. Úplně nejskvělejší je tam mladičká Brejchová, která je šlapka a ještě šlapka bez domova. Skvělá je postava Jana Šmída, který je z tak posrané rodiny(otec Pešek), že mu to fakt nezávidím. Je to klaďas ale taky má máslo na hlavě, taky krade i když asi z lásky. Petr Kostka se smolařem Kodetem jsou skvělí vykukové a opilci, Menšík je nádherný vrchní, co má oči všude a Josef Kemr prodavač bot co umí moc dobře běhat. Film musel končit happy endem, to by to komouši nepustili ale bylo to nadčasové a velmi filmařsky i scénáristicky dokonalé, díky Krejčíku!(11.1.2010)

  • Radek99
    ****

    Rok před svým vrcholným snímkem Vyšší princip natočil Jiří Krejčík drama Probuzení, které takřka symbolicky předznamenává charakter doby, uprostřed schematismu filmové tvorby 50. let, toho nejtemnějšího období novodobé české historie, které se plně vyrovnává protektorátním časům, byl Krejčík schopen již netočit budovatelské filmy, ale prosadit si vznik psychologického dramatu signalizující postupné tání dogmatismu 50. let... Sonda do života problémové mládeže (tzv. pásků) stojící mimo zářné budovatelské snažení národa prezentované oficiálními sdělovacími prostředky je přelomová už svou existencí - prezentace a vlastně už samé připuštění existence podobných lidí, jaké zobrazuje film, byla v kinematografii té doby cosi neslýchaného. V budovatelském filmu jsou jen dva póly hrdinů - uvědomělý komunista a zavrženíhodný třídní nepřítel, tady je ovšem prezentován nový pohled - i třídní nepřítel může mít sympatie divákovy. Krejčíkův film je sice ještě zatížen stigmatem doby svého vzniku, ale 3 roky po smrti Stalina a Gottwalda a Chruščovově odhalení kultu osobnosti se přece jen už pomalu prolamují ledy. Ten film je i dnes krásný, křehký a lyrický a někde uvnitř hluboce smutný, což se uprostřed rozjásaného budování socialistických zítřků u filmu ze současnosti hledá jen stěží. Jde rovněž o silnou generační výpověď, s jinými filmy se soudobá mládež mohla ztotožňovat jen těžko. Potěší herecké výkony i účast celé plejády začínajících pozdějších hereckých legend, stejně jako výborná kamera, v jejímž pojetí je dobová Praha neradostná a šedivá... Překvapila mne hudba Zdeňka Lišky, prakticky vůbec se mi ji nepodařilo identifikovat a o jeho autorství jsem si přečetl až v závěrečných titulcích...ještě evidentně nenese znaky typické pro pozdější mistrovu filmovou tvorbu... Rok 1959 a postupné prob(o)uzení společnosti hybernované okovy komunistické totality...(25.6.2018)

  • - Poprvé v československém filmu herec tančil rokenrol. (Snorlax)

  • - V e filmu je ve scéně u Vltavy možné vidět Stalinův pomník na Letné, který se nad městěm tyčil jen několik let a byl zbourán roku 1962. (offlineman)

  • - Filmový debut Helgy Čočkové. (M.B)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace