• Radek99
    ****

    Rok před svým vrcholným snímkem Vyšší princip natočil Jiří Krejčík drama Probuzení, které takřka symbolicky předznamenává charakter doby, uprostřed schematismu filmové tvorby 50. let, toho nejtemnějšího období novodobé české historie, které se plně vyrovnává protektorátním časům, byl Krejčík schopen již netočit budovatelské filmy, ale prosadit si vznik psychologického dramatu signalizující postupné tání dogmatismu 50. let... Sonda do života problémové mládeže (tzv. pásků) stojící mimo zářné budovatelské snažení národa prezentované oficiálními sdělovacími prostředky je přelomová už svou existencí - prezentace a vlastně už samé připuštění existence podobných lidí, jaké zobrazuje film, byla v kinematografii té doby cosi neslýchaného. V budovatelském filmu jsou jen dva póly hrdinů - uvědomělý komunista a zavrženíhodný třídní nepřítel, tady je ovšem prezentován nový pohled - i třídní nepřítel může mít sympatie divákovy. Krejčíkův film je sice ještě zatížen stigmatem doby svého vzniku, ale 3 roky po smrti Stalina a Gottwalda a Chruščovově odhalení kultu osobnosti se přece jen už pomalu prolamují ledy. Ten film je i dnes krásný, křehký a lyrický a někde uvnitř hluboce smutný, což se uprostřed rozjásaného budování socialistických zítřků u filmu ze současnosti hledá jen stěží. Jde rovněž o silnou generační výpověď, s jinými filmy se soudobá mládež mohla ztotožňovat jen těžko. Potěší herecké výkony i účast celé plejády začínajících pozdějších hereckých legend, stejně jako výborná kamera, v jejímž pojetí je dobová Praha neradostná a šedivá... Překvapila mne hudba Zdeňka Lišky, prakticky vůbec se mi ji nepodařilo identifikovat a o jeho autorství jsem si přečetl až v závěrečných titulcích...ještě evidentně nenese znaky typické pro pozdější mistrovu filmovou tvorbu... Rok 1959 a postupné prob(o)uzení společnosti hybernované okovy komunistické totality...(25.6.2018)

  • zette
    *****

    Vyborna socialni sonda do niter rebelujici mladeze na prahu sedesatych let. Do filmu i pasoval moralizujici uvodni proslov. Myslim, ze se dobre povedla navodit amosfera zivota po barech a na ulicich. Ac tato skupinka mladych lidi nic velkeho neprovedla (zvlast k dnesni kriminalite mladeze), tak jejich pad ke dnu byl s kazdou minutou hlubsi... Jeden z mala filmu, kde mi nevadil herecky projev Jany Brejchove. Zaujme i postava zamilovaneho cisnika, kterou zahral Jan Smid a velmi dobry Petr Kostka v roli vudce smecky. Na film jsem se tesil, predcil vsak me ocekavani. Vyborny scenar, herci, atmosfera a kvalitni Krejcikova rezie.(4.12.2013)

  • Lima
    ****

    Krejčík opět zaválel. Svého času veliký hit mezi mladými u nás i v zemích ´východního bloku´, který udělal z mladičké Jany Brejchové mezinárodní hvězdu. Bez jakkýchkoliv náznaků ideologizace generační výpověď mladé generace, která se v poststalinské době pozvolna tajících ledů může začít zhluboka nadechovat, rebelantství a nesměle nastupující rock´n´roll. Vynikající Petr Kostka ve svém hereckém debutu. Závěrečná optimisticky laděná scéna znovusetkání byla i přes nesouhlas Krejčíka dodána na popud schvalovatelů.(19.8.2006)

  • Anderton
    *****

    Neorealizmus zavítal aj do československej izolácie a to v podobe Probuzení a napríklad Tam na konečné a ja nemám žiadne námietky, dokonca ma oba filmy bavili viac ako niektoré významné diela talianskych režisérov. Veľmi silne napísaný príbeh postáv, do ktorých pocitov sa bez problémov vcítite a ste s nimi spriaznení až do konca. Chápem, že záver môže pre mnohých snobov predstavovať ústup tvorcov pred tvrdšou realitou, ale osobne by ma doklepnutie príbehu do depresívnejšieho vyznenia sklamalo, čo súvisí bez pochýb so spomínanou spriaznenosťou s postavami.(2.7.2018)

  • Martin741
    ***

    Jiri Krejcik /Prodavac Humoru/ ako reziser natocil sympaticky ceskoslovensky film z konciacich sa 50. rokov minuleho storocia. Snimok ponal ako sondu do zivota delikventnej mladeze v byvalom Ceskoslovensku, kde exceluje hlavne /vtedy este nadherna/ Jana Brejchova a divak ma moznost nahliadnut do realii Ceskoslovenska 50. rokov. 60 %(28.7.2015)

  • - V e filmu je ve scéně u Vltavy možné vidět Stalinův pomník na Letné, který se nad městěm tyčil jen několik let a byl zbourán roku 1962. (offlineman)

  • - Film se natáčel v Praze a na Křivoklátě. (rafix)

  • - Filmový debut Helgy Čočkové. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace