Probuzení

Jiří Krejčík je skutečný mistr. Na konci padesátých let natočilt psychologický film o "problémové" mládeži a nezabřednout při tom do dobové schematičnosti, nýbrž realisticky zobrazit hlavní protagonisty v reálném prostředí a ovzduší oné doby, je skutečně obdivuhodný počin. Navíc i po padesáti letech má film co říci. Vynikající mladí herci: Jan Šmíd, Jana Brejchová a Petr Kostka. (27.01.2012)

Ve své době nesporně výrazný snímek má vcelku co říci i dnes. 1) To, co tehdy snad i šokovalo, nebyla ovšem kvalita díla, ale fakt, že se na filmovém plátnu objevil někdo jiný, než budovatelé socialismu. Jitko, pojď si trsnout._____ 2) Dobové znaky se nezapřou: melodramatická hudba, chvílemi naivní dialogy, spoluobčané aktivní při chytání zlodějů. Zajímavé jsou i pěkně prokreslené postavy Jitky a Tonka. Za zmínku stojí i 40letý malíř Ota Janeček, který se podílel na návrhu kostýmů a vytvořil titulky._____ 3) Hodné zaznamenání jsou i dobové reálie: Stalinova socha na Letné, noční Václavské náměstí nebo třeba vstupenky na nástupiště i s jejich kontrolorem._____ 4) Příjemní a atraktivní herci pak dodávají filmu šmrnc. Je to především krásná 19letá Jana Brejchová (hlavní ženská postava Jitka z dětského domova), 21letý Petr Kostka (šéf party Vilda, jak jinak, než z buržoasní rodiny), který předvádí zajímavé taneční kreace, 22letý Jiří Kodet (člen party Emil, nastavil nohu číšníkovi), 22letý Jiří Štíbr (člen party Marcel s kytarou), který později stál obvykle za kamerou, zvláště po své emigraci do Rakouska v roce 1968 a 21letý Jan Šmíd (číšník Tonek, zahleděný do Jitky)._____ 5) Mnoho později slavných herců si zahrálo větší či menší štěky: 39letý Jiří Sovák (vedoucí kadeřnictví), 30letý Vladimír Menšík s parádním účesem (šéf směny číšníků v kavárně Astra), 53letý Ladislav Pešek (Tonkův otec), 25letý Vladimír Brabec (okradený mladík), 24letá Libuše Švormová (Hanka z osady), 36letá Luba Skořepová (vyděšená žena u autonehody), 22letý Jan Přeučil (člen party na Petříně), 23letý Jan Kačer (mladík z osady), 37letý Josef Kemr (prodavač obuvi), 33letá Vlasta Chramostová (vychovatelka v domově mládeže) a další._____ 6) Kdyby si film zachoval dynamiku první hodiny, dal bych čtyři hvězdičky. Bohužel se však posléze tempo výrazně zpomalilo._____ 7) Výstižný koment: Radek99****. (09.02.2020)

Ono to na ty slabé 4* nakonec je. Ten film je dobře vymyšlený, působí i dost realisticky (v rámci doby) a i když je ten konec možná moc optimistický, i tak mi moc nevadil. Je to dobré i filmařsky, líbila se mi kamera i výtečné herecké výkony všech postav. Akorát mi celkem trvalo, než jsem se do toho filmu nějak dostal. Pak si osobně myslím, že to klidně mohlo být i kratší a obecně bych to radši viděl i o něco drsnější, ale chápu, že to tehdy asi až tak nešlo. Každopádně to ale i tak do sebe něco má. Slabé 4* (11.12.2019)

Není zas tak těžké sklouznout na šikmou plochu, když se člověk zakouká do divné holky, která má kolem sebe partu floutků. Od drobných výtržností k první zlodějině a pak už to jede. Naštěstí každý má v socialismu právo na druhou šanci, takže to dobře dopadne. Partička Kodet, Kostka, Brejchová je výborně ztvárněná parta výtržníčků a Jan Šmíd coby trouba-oběť taky moc dobrý. 85% (24.04.2016)

Rok před svým vrcholným snímkem Vyšší princip natočil Jiří Krejčík drama Probuzení, které takřka symbolicky předznamenává charakter doby, uprostřed schematismu filmové tvorby 50. let, toho nejtemnějšího období novodobé české historie, které se plně vyrovnává protektorátním časům, byl Krejčík schopen již netočit budovatelské filmy, ale prosadit si vznik psychologického dramatu signalizující postupné tání dogmatismu 50. let... Sonda do života problémové mládeže (tzv. pásků) stojící mimo zářné budovatelské snažení národa prezentované oficiálními sdělovacími prostředky je přelomová už svou existencí - prezentace a vlastně už samé připuštění existence podobných lidí, jaké zobrazuje film, byla v kinematografii té doby cosi neslýchaného. V budovatelském filmu jsou jen dva póly hrdinů - uvědomělý komunista a zavrženíhodný třídní nepřítel, tady je ovšem prezentován nový pohled - i třídní nepřítel může mít sympatie divákovy. Krejčíkův film je sice ještě zatížen stigmatem doby svého vzniku, ale 3 roky po smrti Stalina a Gottwalda a Chruščovově odhalení kultu osobnosti se přece jen už pomalu prolamují ledy. Ten film je i dnes krásný, křehký a lyrický a někde uvnitř hluboce smutný, což se uprostřed rozjásaného budování socialistických zítřků u filmu ze současnosti hledá jen stěží. Jde rovněž o silnou generační výpověď, s jinými filmy se soudobá mládež mohla ztotožňovat jen těžko. Potěší herecké výkony i účast celé plejády začínajících pozdějších hereckých legend, stejně jako výborná kamera, v jejímž pojetí je dobová Praha neradostná a šedivá... Překvapila mne hudba Zdeňka Lišky, prakticky vůbec se mi ji nepodařilo identifikovat a o jeho autorství jsem si přečetl až v závěrečných titulcích...ještě evidentně nenese znaky typické pro pozdější mistrovu filmovou tvorbu... Rok 1959 a postupné prob(o)uzení společnosti hybernované okovy komunistické totality... (25.06.2018)