Reklama

Reklama

Mladá léta

  • angličtina Youthful Years (neoficiální název)
Československo, 1952, 110 min

Režie:

Václav Krška

Hrají:

Eduard Cupák, Nataša Tanská, Karel Jelínek, Jaroslav Vojta, Jarmila Kurandová, Milan Veit, Radovan Lukavský, Vladimír Salač, Jiří Dohnal, Zdeněk Štěpánek (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Jiráskovo mládí od školních lavic v broumovském gymnasiu, události vojny v roce šestašedesátém, studia na universitě v Praze, příchod do Litomyšle, jeho láska k Marií Podhajské, pozdější Jiráskově manželce, vyhrocení konfliktu s maloměstskou reakcí, vrcholící vleklou oční chorobou, to vše zachycuje nový životopisný film režiséra Kršky. Jako protiváha maloměšťácké společnosti je ve filmu zdůrazněno lidové hnutí, vyvolané nadšenými čtenáři Jiráskových děl, které nakonec maří komplot reakce, snažící se vyrazit Jiráskovi pero z ruky. Jirásek může opět svobodně psát. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (18)

ripo

všechny recenze uživatele

Také filmem Mladá léta zůstal režisér Václav Krška věren životopisnému žánru, v němž dosáhl znamenitých výsledků. Opíral se o znamenitý, citlivě napsaný scénář Jiřího Mareše a Vladimíra Neffa, který zachycuje nejbarvitější i nejbouřlivější údobí Jiráskova života, kdy mladý, začínající spisovatel se musí potýkat s odmítavým zneuznáním a především s překážkami, které mu nastražovala rakušácky cítící „vlastenecká" společnost maloměstské smetánky. Kladem scénáře, režie i hereckých výkonů je rozlišení skutečných vlastenců od „také vlastenců", kteří nazdarováním a hejslovaněím si dodávají zdání důležitosti a důstojností. Když Jirásek dá bez přetvářky najevo své opovržení k této maloměšťácké společnosti, je pro ni vyřízen, ba je jí dokonce nebezpečný. Proto musí být odstraněn. Způsob, jaký volí úředníci v čele s hejtmanem Parysem, je příznačný pro methody buržoasie. Tito přisluhovači prohnilé rakouské monarchie však zapomněli, že spisovatel Jirásek psal pro lid, že lid jeho díla miluje a že je ochoten se za Jiráska také postavit. Způsob, jak -scénáristé i režisér ukazují vzrůst lidového hnutí na obranu Jiráska, je velmi zdařilý, což především přispívá k velmi působivému účinu filmu, který si jistě najde své nadšené diváky. Filmový přehled 7/1953 ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Budovatelská rozjásanost, typická pro dobu hospodářského rozvratu a justičních vražd, nesporných opatření směřujících k emancipaci (ale také rdousivému rovnostářství) i těch, která tvořila lid dvojí kategorie, se nemohla nepodepsat na tomto filmu. Pozoruhodnější je však to, čím toto dílo dobový budovatelský brak přesahuje: chvějivá kamera, lyrická atmosféra (Cupákův Jirásek v mnohém připomíná Ratkina ze STŘÍBRNÉHO VĚTRU), precizní vystižení litomyšlské maloměstské atmosféry (o poznání jistější a přesvědčivější ve srovnání s Vávrovou starší rovněž výbornou FILOSOFSKOU HISTORIÍ), skvělé herecké obsazení (nejen Höger jako vlastenecký frázista, ale i Rašilov v úloze okresního hejtmana, Filipovský coby omezený gymnaziální ředitel, Eman Fiala v úloze obojetného katechety). Páchnoucí, již tehdy zpozdilý biedermaier na nás dýchá po celý film. Jsou tu i další rozdíly: jaký že to byl režim, který Jiráskovi umožňoval publikování vlastně protirežimních děl, účinnou obranu proti likvidačnímu náporu státní moci i projevy vůle mladé liberální generace, k níž tehdy mladičký a postupně dozrávající AJ patřil. Česká společnost v okamžiku svého strmého vzmachu je tu popsána a zachycena s až jímavou důkladností. V rozhodném historikovi-popularizátorovi Palackého filozofie českých dějin (vynikající "štěk" Zdeňka Štěpánka) tušíme budoucího proklamátora slavné národní přísahy 13. dubna 1918 z balkonu Obecního domu hlavního města Prahy. Zajímavé jsou i školské scény a způsob Jiráskova pedagogického působení. Vynechány jsou některé pozoruhodné postavy Litomyšle: např. učitel Roman Nejedlý nebo spisovatelka Tereza Nováková (Lanhauserová). MLADÁ LÉTA patří nesporně k vrcholným výkonům prvního lyrického období Krškovy filmové tvorby. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Apoteóza lidu a husitství. 1) 43letý Karel Höger (supervlastenecký profesor Hubka) či 45letý František Filipovský (nový ředitel gymnásia Boehm) a plejáda dalších špičkových herců spolu s uměřenou angažovaností daly vzniknout zajímavému dílu. Pravda, doba se podepsala na schématickém zobrazení - protijiráskovští měšťáci jsou spíše parodie než portréty, projiráskovci jsou zase pochmurně revolučně vážní - jak taky jinak rok před Stalinovou smrtí. Cítím k tobě nelásku / profesore Jirásku / tři roky tu u nás strašíš / táhnout odkud přišels račiž. 2) 52letý gay Václav Krška pomohl 20letému Eduardu Cupákovi, čerstvě vyloučenému za svou homosexualitu z JAMU, který měl jít pracovat do těžkého průmyslu. Při kamerových zkouškách Cupák přesvědčil Kršku natolik, že místo zamýšlené vedlejší role mu režisér svěřil roli hlavní a stal se i jeho oblíbeným hercem v dalších filmech. ()

GIK 

všechny recenze uživatele

Válka: „Jde o Šlesvicko – bylo to v novinách.“ ha ha ha Šíření propagandy, paniky a strachu stejně jako dneska. U profesora naleštěný globus. Na žáky Jirásek ukazuje zednářský kosočtverec (merkel sign). Pak ho ukazuje ještě jednou a je to obzvláště pikantní, neboť při tom pronáší tato slova: „Úloha učitele má být budit v žácích zálibu k poznání a pravdě.“ No větší šaškárna těžko může být. U ředitele taky globus. Vláda se bojí lidu – to určitě. Cupák má úplně jiný hlas, než jen o pár let později. Celkem věrohodné historické lokace, kostýmy i mluva. ()

krokodlak 

všechny recenze uživatele

Jakkoliv film o Aloisi Jiráskovi z roku 1952 není nic, co by na první pohled budilo důvěru a místy skutečně je důraz na národní a sociální aspekty přehnaný, tak díky Krškově vynikající a vášnivé režii, Pečenkově kameře i z větší části perfektnímu hereckému obsazení vznikl až překvapivě kvalitní snímek. Skvělým nápadem tvůrců bylo zaměřit se zejména na Jiráskovo pedagogické působení v Litomyšli, neboť tento námět bylo možno pojmout jako nadčasové vyobrazení střetu mladého progresivního učitele s maloměšťáctvím a byrokracií. Navíc se takto do značné míry eliminoval nešvar jiných tehdejších životopisných filmů spočívající v přílišném a neúčelném zalidňování díla slavnými postavami, přičemž epizodka s Palackým ve skvělém Štěpánkově podání je tu evidentně vědomou nadsázkou. Eduard Cupák ve své první velké roli působí velmi vyzrále a jeho spíše romantické či impresionistické než konvenčně realistické herectví předznamenává další významnější spolupráce s Krškou. Nejpozoruhodnější výkony ovšem předvedli Höger jako divoce rozjívený pseudovlastenecký učitel (zatímco v předchozím Krškově filmu mu titulní role Mikoláše Alše moc nesedla), Rašilov coby okresní hejtman a Filipovský v roli zlého ředitele gymnázia, politicky dosazeného za účelem Jiráskova umoření. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Eduard Cupák mal pôvodne hrať malú rolu, ale pri kamerových skúškach zažiaril natoľko, že dostal hlavnú úlohu. (Raccoon.city)
  • Filmování probíhalo v Praze, v Litomyšli,v obci Machov a Potštejn, Domažlicích, Trhanově, Broumově, Nízké Srbské, Hronově, Náchodě a na zámku Veltrusy. (M.B)

Reklama

Reklama