poster

Mladá léta

  • anglický

    Youthful Years

    (neoficiální název)

Životopisný / Historický / Drama

Československo, 1952, 110 min

Režie:

Václav Krška

Scénář:

Jaroslav Beránek

Hrají:

Eduard Cupák, Nataša Tanská, Karel Jelínek, Jaroslav Vojta, Jarmila Kurandová, Milan Veit, Radovan Lukavský, Vladimír Salač, Jiří Dohnal, Zdeněk Štěpánek, František Šlégr, Eman Fiala, František Kreuzmann st., Miroslav Doležal, Karel Höger, František Filipovský, Saša Rašilov st., Marie Nademlejnská, Zdenka Procházková, Věra Váchová, Petr Herrmann, Svatopluk Beneš, Jaroslav Seník, Jiří Plachý st., Eduard Kohout, Bedřich Veverka, Václav Krška, Rudolf Walter, Ela Poznerová, Ela Šárková, Karel Štoll, Raoul Schránil, Bohuš Hradil, Otto Čermák, Václav Vydra ml., Bohuš Záhorský, Eva Svobodová, Emilie Urbanová-Jeřábková, Oldřich Dvořák, Růžena Šlemrová, Gabriela Bártlová-Buddeusová, Milka Balek-Brodská, Alois Dvorský, Josef Matěj Gottlieb, Miroslav Horníček, Hermína Vojtová, Radslav Kinský, Blažena Slavíčková, Miroslav Malkovský, Viktor Nejedlý st., Miroslav Samek, Viktor Očásek, František Klika, Antonín Jedlička, Jaroslav Wagner-Klenka, Vladimír Řepa, Jiřina Součková, Jaroslava Strejčková, Anna Gabrielová, Josef Příhoda, Josef Hlinomaz, Helena Krtičková, Jindřich Doležal, Antonín Kandert, Věra Matějová, Anita Janová, Déda Papež, Růžena Gottliebová, Martin Skyba, Vilém Momut, Slávka Rosenbergová, Bedřich Bozděch
(další profese)
  • slunicko2
    ***

    Apoteóza lidu a husitství. 1) 43letý Karel Höger (supervlastenecký profesor Hubka) či 45letý František Filipovský (nový ředitel gymnásia Boehm) a plejáda dalších špičkových herců spolu s uměřenou angažovaností daly vzniknout zajímavému dílu. Pravda, doba se podepsala na schématickém zobrazení - protijiráskovští měšťáci jsou spíše parodie než portréty, projiráskovci jsou zase pochmurně revolučně vážní - jak taky jinak rok před Stalinovou smrtí. Cítím k tobě nelásku / profesore Jirásku / tři roky tu u nás strašíš / táhnout odkud přišels račiž. 2) 52letý gay Václav Krška pomohl 20letému Eduardu Cupákovi, čerstvě vyloučenému za svou homosexualitu z JAMU, který měl jít pracovat do těžkého průmyslu. Při kamerových zkouškách Cupák přesvědčil Kršku natolik, že místo zamýšlené vedlejší role mu režisér svěřil roli hlavní a stal se i jeho oblíbeným hercem v dalších filmech.(30.1.2015)

  • sportovec
    *****

    Budovatelská rozjásanost, typická pro dobu hospodářského rozvratu a justičních vražd, nesporných opatření směřujících k emancipaci (ale také rdousivému rovnostářství) i těch, která tvořila lid dvojí kategorie, se nemohla nepodepsat na tomto filmu. Pozoruhodnější je však to, čím toto dílo dobový budovatelský brak přesahuje: chvějivá kamera, lyrická atmosféra (Cupákův Jirásek v mnohém připomíná Ratkina ze STŘÍBRNÉHO VĚTRU), precizní vystižení litomyšlské maloměstské atmosféry (o poznání jistější a přesvědčivější ve srovnání s Vávrovou starší rovněž výbornou FILOSOFSKOU HISTORIÍ), skvělé herecké obsazení (nejen Höger jako vlastenecký frázista, ale i Rašilov v úloze okresního hejtmana, Filipovský coby omezený gymnaziální ředitel, Eman Fiala v úloze obojetného katechety). Páchnoucí, již tehdy zpozdilý biedermaier na nás dýchá po celý film. Jsou tu i další rozdíly: jaký že to byl režim, který Jiráskovi umožňoval publikování vlastně protirežimních děl, účinnou obranu proti likvidačnímu náporu státní moci i projevy vůle mladé liberální generace, k níž tehdy mladičký a postupně dozrávající AJ patřil. Česká společnost v okamžiku svého strmého vzmachu je tu popsána a zachycena s až jímavou důkladností. V rozhodném historikovi-popularizátorovi Palackého filozofie českých dějin (vynikající "štěk" Zdeňka Štěpánka) tušíme budoucího proklamátora slavné národní přísahy 13. dubna 1918 z balkonu Obecního domu hlavního města Prahy. Zajímavé jsou i školské scény a způsob Jiráskova pedagogického působení. Vynechány jsou některé pozoruhodné postavy Litomyšle: např. učitel Roman Nejedlý nebo spisovatelka Tereza Nováková (Lanhauserová). MLADÁ LÉTA patří nesporně k vrcholným výkonům prvního lyrického období Krškovy filmové tvorby.(4.12.2013)

  • ripo

    Také filmem Mladá léta zůstal režisér Václav Krška věren životopisnému žánru, v němž dosáhl znamenitých výsledků. Opíral se o znamenitý, citlivě napsaný scénář Jiřího Mareše a Vladimíra Neffa, který zachycuje nejbarvitější i nejbouřlivější údobí Jiráskova života, kdy mladý, začínající spisovatel se musí potýkat s odmítavým zneuznáním a především s překážkami, které mu nastražovala rakušácky cítící „vlastenecká" společnost maloměstské smetánky. Kladem scénáře, režie i hereckých výkonů je rozlišení skutečných vlastenců od „také vlastenců", kteří nazdarováním a hejslovaněím si dodávají zdání důležitosti a důstojností. Když Jirásek dá bez přetvářky najevo své opovržení k této maloměšťácké společnosti, je pro ni vyřízen, ba je jí dokonce nebezpečný. Proto musí být odstraněn. Způsob, jaký volí úředníci v čele s hejtmanem Parysem, je příznačný pro methody buržoasie. Tito přisluhovači prohnilé rakouské monarchie však zapomněli, že spisovatel Jirásek psal pro lid, že lid jeho díla miluje a že je ochoten se za Jiráska také postavit. Způsob, jak -scénáristé i režisér ukazují vzrůst lidového hnutí na obranu Jiráska, je velmi zdařilý, což především přispívá k velmi působivému účinu filmu, který si jistě najde své nadšené diváky. Filmový přehled 7/1953(14.9.2008)

  • majo25
    ***

    Životopisný snímok Alojza Jiráska, asi najväčšieho českého prozaika, aspoň tohoto jediného Čecha sme, ak si dobre pamätám, preberali v škole. Pár filmov na motívy jeho knižných predlôh som aj mal možnosť vidieť. Mladý Cupák ho zahral dobre, teda aspoň v kontexte 50-tkovej filmografie, ktorá patetizmom len tak sršala. To možno vytknúť aj hudobnej stránke filmu, ktorá je vtieravá až rušivá. Zaujímavé, že aj do tohoto historického príbehu dokázali súdruhovia komunisti vtesnať svoje myšlienky a propagandu - červená farba vzdoru, robotnícke vlastenectvo či to, že sa silne nadržiavalo Rusku vo vojne s Tureckom, až tak, že to povzbudzovalo vlastneneckého ducha a oni si museli zaspievať tie ich piesne. Zaujali vedľajšie postavy v ztvárnení Rašilova, Högera či Filipovského.(10.9.2017)

  • Disk
    ****

    Na životpisném filmu o začátcích spisovatele Aloise Jiráska je samozřejmě znát doba vzniku (co byste také chtěli v roce 1952), ale vše zachraňují výborní herci a Krškou výborně zachycená atmosféra maloměšťácké Litomyšle. Začátek je sice kvůli časovým skokům trochu chaotický, ale jakmile budoucí kantor a spisovatel Jirásek stane ve studentském městě, stávají se Mladá léta skvělým diváckým zážitkem. Na to, že mladičký Eduard Cupák ve svém druhém filmu dostal rovnou hlavní roli, tak předvedl pozoruhodný výkon. Stačí si připomenout scénu Jiráskova vyprávění o tragickém údělu kutnohorských havířů v 15. století. Zaplaťpánbu za náhodu, která Krškovi přihrála Cupáka do náruče a uchránila mladého herce před doly, jež mu hrozily. Nebyl by pak žádný Vilík Roškot ani Jeník Ratkin.(7.9.2015)

  • - Filmování probíhalo v Praze, v Litomyšli,v obci Machov a Potštejn, Domažlicích, Trhanově, Broumově, Nízké Srbské, Hronově, Náchodě a na zámku Veltrusy. (M.B)

  • - Eduard Cupák mal pôvodne hrať malú rolu, ale pri kamerových skúškach zažiaril natoľko, že dostal hlavnú úlohu. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace