Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu

Rozhodně tohle není ten typ komedie, při které byste se váleli smíchy. Spíš jsem se jen tak stále pousmívala. Z druhé strany mě tenhle film donutil zamyslet se nad některými problémy a myslím, že v době svého vzniku, za studené války, z něj muselo mrazit ještě mnohem víc. Protože ono to, co se nakonec stane, není zas tak úplně nereálné. Co se týče filmařské, technické a herecké stránky, nemůžu vytknout vůbec nic, snad jen to, že mi připadala jaksi potlačena lidská stránka věci, hrozně špatně se to popisuje, protože lidi jsou na plátně v podstatě pořád a neustále vedou dialogy, ale i tak mi přijdou jaksi v pozadí věci. (27.01.2005)

Keby som nemala aspoň primeraný prehľad o vojnovom scenári, je možné, že by som sa pri tak striktnom filme poukazujúceho iba na veľmocenské intrigy, nevedela dočkať konca. Čierny humor je však svetlou stránkou a jednotlivé, ba priam neuveriteľné situácie ( dialóg medzi americkým prezidentom a ruským premiérom! ) dokážu diváka príjemne pobaviť. Od Kubricka sú mi bližšie iné diela (Vesmírna Odysea, Barry Lyndon, Eyes Wide Shut), ale ani túto snímku neradím k jeho priemeru. (14.03.2010)

Výborná satira na to jak by to mohlo být, kdyby si nějaký velící základny řekl, že všichni na naši planetě jsou z tekutiny a musí se v ní přeměnit :). Geniální herectví Petera Sellerse nemá chybu. Nedá se říci, že na něm stojí film, protože takovým to "chybám" se Kubrick vyhýbá. Jeho talent a herectví však film povznáší. Jeho dr.Strangelove je s božský!! Jeho křeč v pravé ruce, jeho výraz, mluva s cigaretou na rtech to vše z něj dělá obdivovanou postavu. Hláška o původu doktora mezi dvěma generály je bezchybný!!! Upřímně nechápu jak na tohle někdo mohl přijít. Hudba nemá, jak je již zvykem u Stanleyho, naprosto chybu. Závěrečná jízda na bombě a rozmluva o poslední lidské šanci. To vše tento film dotváří k dokonalosti. A to nemluvím o konci... Chcete méně satirický pohled na obdobnou situaci ? PS: ten prodloužený konec musel být opravdu pěkně mimo:). (24.12.2004)

V mantinelech mrazivě znevažujícího o smrtelně vážném. Téma nezestárlo, ale nyní na úsvitu nových Studených válek se zdá býti obzvláště aktuální. Zpracování je geniální. Herecké výkony jsou jedinečné. Cynický humor trefný a na výši. Další z mnoha nadčasových a nesmrtelných děl, ve kterých mistr Kubrick dokázal, že jakékoliv škatulky byly pro jeho velkoplošný formát příliš těsné a zcela mimo diskusi. Peace is our profession (16.09.2008)

Dr. Divnoláska na absurdně ochromující, děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických jako Lumetův Failsafe, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je taková globální stopka vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. ***** Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** Ale já už to tak s Kubrickem mám, vnímám, že se vždycky nechá něčím neproporčně strhnout a natočí o tom či z toho film, "velké dílo". Proč ne, ale mně jeho díla nepřijdou ani tak velká, jako spíš neproporční a hysterická a Kubricka mám osobně za nekonzistentní a poměrně nedůvěryhodnou tvůrčí osobnost. ***** Ostatně, k zamyšlení je i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání nepříjemně připomíná tentýž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde na ČSFD, v obsahu u Failsafe, oficiálním textu ČT. Lumet i Kubrick pracovali na podobných scénářích ve stejný čas (spojovníkem je i jméno Petera George, autora jedné předlohy a spolutvůrce jednoho scénáře), cituji: "Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem." **** Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. Takhle je z toho spíš smutné memento mori. *~ (01.04.2021)