Yojimbo

70%. Zatial som videl od Kurosawu 3 filmy, okrem tohto filmu i SEDM SAMURAJU (1954). Z nich sa mi najviac pacil RUDOVOUS (1965). Ochrance bol tiez dobry, avsak v strede filmu som sa zacal nejako stracat v deji, ale to asi bola moja a nie reziserova chyba, lebo som mozno v tej chvili nemal chut na takyto typ filmu ale nastastie netrval az 3 hodiny. Opät je tu skvely scenar, ako by mohol jeden samuraj zvitazit nad dvomi znepriatelenymi bandami, pricom som nedavno videl i vsetky 3 casti PRO HRST DOLARU (1964) a viac sa priklanam prave k tymto westernom s C. Eastwoodom... 12.03.2009 ____ Toshiro Mifune - (Sanjuro Kuwabatake / Samuraj) +++ Seizaburo Kawazu - (Seibei) +++ Shoichi Hirose - (Ushitora) +++ Tatsuya Nakadai - (Unosuke) +++ Produkcia: Akira Kurosawa +++ Hudba: Masaru Sato +++ (12.03.2009)

Můj první Kurosawa. Na první pohled to vypadá, že se charizmatický Toshiro Mifune přišel do vesnice jenom najíst a vypít pár lahví sake. Skrytá podstata filmu ale vychází ze samurajských životních hodnot, resp. hodnot, které se mění v závislosti na samurajově postavení a údělu - rónin (samuraj bez pána), yojimbo (tělesná stráž) nebo ašigaru (vesnický voják). Souboje jsou sice krátké a ve filmu se jimi šetří, za to jsou přesně takové, jak bych si je v provedení samuraje představoval: rychlé, přesné, smrtící. Stejně tak se mi líbí japonská kultura, detaily. Kurosawova režie na mě působí dobře a jistě, některé prvky jsou výborné (hudba, atmosféra připomíná již klasické westerny - písek rotující ve větru, samuraj s koltem). V určitých momentech možná mírně zdlouhavé, ale celkově ostré jako katana. (22.03.2008)

Film podarený snímok, ktorý bol už trikrát z remakeovaný (Pre hrsť dolárov, Posledný zostáva, Nemilosrdný strelec). Všetky tieto remaky som videl a k originálu sa dostávam až nakoniec. Napriek tomu, že som všetko už vlastne vedel tak tento film vďaka svojím výrazovým prostriedkom zanechal vo mne jazvu od katany. A ešte chcem spomenúť, že na Kurosawu tam boli dosť násilné scény len opäť silná absencia krvi (ale nevadí, už som si celkom zvykol). Ako inak za 5*. (09.04.2010)

Japonská legenda Akira Kurosawa dodnes patří mezi režiséry, jejichž díla stárnou s velkou grácií. Jeho fascinace západními žánry (především westerny a noirovkami) a schopnost skloubit typicky japonský styl s mezinárodně pochopitelným vyprávěním činí z jeho vrcholných děl nadčasové záležitosti – a jedním z nich je bezesporu Yojimbo, někdy uváděný také pod názvem Tělesná stráž. Jak je pro Kurosawu v podstatě standardem, celý snímek se pyšní nádhernou vizuální stránkou s precizní kompozicí prvků mizanscény a velkou hloubkou ostrosti, často postihující dění ve více plánech či dynamický pohyb postav před kamerou. Výrazné hudební motivy kombinují japonskou tradici se zřetelně westernovými prvky. Inspirace noirovkami se zase projevuje hrou světla a stínu, a to především v napínavé scéně útěku ústředního samuraje za zajetí. Více zde. (19.08.2021)

Zen a meka toho co by dobrá samurajárna měla být, nebo alespoň toho, co pod tím pojmem představuju já, nehodná ploutev. Vlastně ani nevím, proč jsem těch Kurosawů viděl zatím tak nemnoho, obzvlášť když jsem si plně vědom nezměrných schopností páně tvůrce, ale což, pomalu, ale jistě to napravím, minimálně u chanbar... Děj je sice prostší, jenže k tomuhle tématu to sedí, obzvlášť když se nikde nemusí tasit se zbytečnou deus-ex-machinálností, je tu výborná atmosféra, překvapivě fungující humor, svížné souboje a jak jinak, než perfektní Toširó Mifune, který dokáže přes zakrvácenou tvář vyloudit úsměv děsivější (a zábavnější), než všichni únosci plyšových želviček v celém širém mnohovesmíru dohromady. Toť vše, víc říct netřeba. Howgh. (10.05.2014)