Talks with TGM
Hovory s TGM
Obsahy(1)
Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Karel Čapek vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka. Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné. Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty. Debaty o dcerách, o světě, o politice i politicích, o Češích, o lásce a o ženách. Masaryk ukazuje, že není pouze tatíček zakladatel a chladná ikona z učebnic, ale muž z masa a kostí. Vedle svých dějotvorných myšlenek a světonázorů odhaluje i schopnost vysoké politiky či dokonce intrik. Hovoří mimo jiné o svém mileneckém poměru a znovuobjevené sexualitě. Střet dvou velikánů z různých generací má výbušný potenciál, přestože jejich jedinou zbraní jsou vycházkové hole a slova. (Bontonfilm)
(více)Recenze (183)
Vcelku milé překvapení ... je to sice taková komorní road movie kolem zámku v Topolčiankách, ale divák, který má rád podobně koncipovaný seriál České století musí být spokojen. Bál jsem se, že film bude nuda, ale bavil jsem se. Huba se pro roli tatíčka M narodil a Budař naopak podal Čapka trochu netradičně a po svém, čímž dělá tenhle film trochu neobvyklým. Oba pak své ikony pojímají lidsky s chybami a nejistotami, které jim náleží. ()
Kupodivu mě to nenudilo, jak jsem čekala, ale na Budaře jsem si teda nemohla zvyknout... A trochu mi vadilo přeskakování mezi jednotlivými dny, pro mě lehce chaotické. ()
*** za pana prezidenta a nápad. Jinak je to takový nudný film, sem tam se zajímavými myšlenkami a hereckými výkony. Je to ale určitě velmi lehko zapomenutelné dílo… ()
Dobří herci, celý film v exteriérech idylického parku, krásně zachycené zvuky parku, to vše na scénář pana Kosatíka. Divák musí být hodně speciálně naladěn. Ale když je, tak film uteče jakoby nic. ()
Pred pol hodinou sa skončil film, vrátil som sa domov z kina a keď rekapitulujem, o čom film bol... tak tápem. Už od chvíle, keď som prvý krát zazrel plagát, bolo mi jasné, čo bude problémom tohto filmu. Ono, postaviť film na rozhovore dvoch postáv, nech sú zahrané akokoľvek dobre, je veľmi málo. Ak si z tohto filmu odmyslíte Maraykovu filozofiu, tak nezostane nič, čo by z filmu človek mal. A aj tej filozofie je tam ukrutne málo, rozhovor sa točí okolo histórie, žien, rekapitulovanie života.... Čapek hrá druhé, veľmi tiché husle, a hlavný tón udáva Masaryk. A tento mi príde málo podobný tomu, ktorého poznám z kníh. Hovory s TGM sú vynikajúce, o tom žiadna - ale ako kniha, nie film. ()
Nadprůměrný film s divadelně / dramatickou hloubkou. TGM a Čapek se procházejí přírodou a jsou evidentně každý z jiného těsta, snad ani nemohou být rozdílnější. Porozumí si? Kdo z nich je osamělejší? Kdo koho potřebuje? Mladý literát Masaryka, aby se proslavil? Snad. Prezident servilniho spisovatele? To sotva, něčím takovým právě přímočarý Masaryk pohrdal. Stvořil Čapek fiktivního knižního hrdinu, morální vzor, který vlast potřebovala? A pokud ano, jaký byl Masaryk z masa a kostí? V tomto filmu se toho v letmých okamžicích dotkneme. Oba herci hrají skvostně; v mnoha chvílích "jsou to oni." Třeba když si TGM zatančí do své oblíbené melodie linoucí se z gramofonu. ()
Od filmu jsem dostal to co se jsem očekával. Jediný co mne překvapilo, byl začátek. Vizuálně vypadal dobře. U prvního rozhovoru mezi Čapkem a Masarykem jsem si říkal: Není to zas tak nudné. Prostě to vypadalo že se postavy baví opravdu inteligentně. Později se ale z nadšení pomalu stávala nuda. Problém byl že se děj odehrává na jednom místě, tedy v Topolčiankách. Postavy jednu chvíli jdou po stezce, potom sedí u rybníka (Masaryk si hází s kamínky), potom si přisednou k stolku... Ale pořád je to na jednom místě. Film není špatný. Celkem dobře zahrané. Vizuálně to taky vypadá dobře (myslel jsem si že mi bude vadit 4:3, ale nevadilo). Rád bych filmu dal více hvězdiček. Nevím co by se na tomto snímku mohlo vylepšit. Film je podle skutečného setkání, takže autoři nemohli změnit prostředí jak chtěli (prostředí mi tam doopravdy vadilo). Nemohu se zbavit toho pocitu že jsem se nudil, takže se snímek bude muset spokojit se třemi hvězdičkami. 60%. ()
Konflkt Masaryka s Čapkom - pokojne mohol byť aj vymyslený - mohol byť ešte trochu dramaticky vyšpikovaný. Nestalo sa, no mix poučného s poučným pri nijako neunavujúcom príbehu vydal na skvelý film. ()
Film poměrně nenápadně a kultivovaně, o to však přesvědčivěji, dává nahlédnout i do méně známých zákoutí Masarykovy osobnosti a především ji „zlidšťuje“, ukazuje ho nejen jako respektovaného státníka a moudrého filozofa, ale i jako člověka z masa a kostí s jeho vnitřními pochybnostmi, starostmi a bolestmi, s nimiž se musel a stále musí v životě vyrovnávat, podobně jako kdokoliv jiný. Ostatní však převyšuje výjimečnou silou své osobnosti a vnitřní ukázněností, což je zde skvěle a uvěřitelně, protože bez jakékoliv zbytečné glorifikace a nemístného patosu, mistrně ztvárněno. Rovněž obsazení Martina Huby do této role je podle mne to nejlepší možné. Za takto vykreslenou postavu TGM a její citlivé snesení ze „zaprášeného piedestalu“ do skutečného života, bych dal filmu bez váhání nejvyšší hodnocení, kdyby se něco podobného povedlo i s postavou Karla Čapka. Jeho ztvárnění mi zde však naopak nepřipadá příliš šťastné. Jan Budař a jeho herecký projev se příliš neshoduje s mou vlastní představou o Čapkovi, a to nejen pokud jde o fyziognomii, ale především způsobem, jak s TGM komunikuje. Do jeho postavy, zdá se mi, projektoval Pavel Kosatík až příliš ze sebe samého, svou vlastní ironii až sarkasmus, jakož i určitou nepokoru před osobností TGM, která místy přechází až v nečekanou netaktnost hraničící s nemístnou voyerskou drzostí, což kulminovalo v jeho narážkách na údajně nemanželský Masarykův původ. Nic proti tomu, kdyby se jednalo o fiktivní postavu, ale silně pochybuji o tom, že by si Čapek dovolil tímto způsobem s Masarykem hovořit. Ostatně sám Masaryk mu na to v poněkud rozčilené reakci vytýká jeho až servilitu při společné práci na knize Hovory s TGM, což je však v dost příkrém rozporu s tím, jak je právě Čapek v tomto snímku podán. Jako umělecká licence to nepochybně funguje, zvyšuje to patřičné napětí ve scénáři i diváckou atraktivitu filmu, nicméně je to podle mne až příliš na úkor věrohodnosti vykreslení Čapkovy postavy. I přesto však celý film hodnotím jako velmi zdařilý a potřebný příspěvek k výročí republiky, který by mělo vidět co nejvíce lidí, aby si o Masarykovi i tehdejší době (r. 1928), udělali lepší obrázek a mnohé historické souvislosti i v kontextu předcházejících a následných dějinných událostí lépe pochopili. ()
Film zde na venkově nebyl moc promítán. No tak jsem si aspoň objednal knižní verzi scénáře pod stromeček (velmi povedené) a pak jsem sehnal DVD (v děčínském Tescu!). Scénář Pavla Kosatíka je výborný, stejně jako jeho kniha "Jiný TGM" - a to je opravdu kvalitní čtení. Ale k filmu. Je krátký, vydatný, díky Martinu Hubovi a Janu Budařovi naprosto uvěřitelný. Vlastně jediný vpravdě filmařský zásah je naklánění kamery v průběhu esenciální intimní konversace obou aktérů. Kašlu na formality. Jsem šťastný, že vznikl takovýto film a jen mě mrzí, že jsme ho neviděli v kině. Výborně obsazený, s přesvědčivou atmosférou. Díky. Důstojná připomínka, že jsme měli takové velikány. ()
Po dlouhé době jsem měl z českého filmu dobrý pocit. ()
Kdo četl Masaryka a nemyslím jen Hovory s TGM, které jsou velmi dobře zpracovanou propagandou, tomu to nic nedá a kdo ho nezná, moudrý z toho asi dvakrát nebude. A pak ty smyšlené dialogy. Snaha popsat osobnost realističtěji možná trochu funguje, atmosféra sem tam také, ale je to takové rozpačité. ()
V jednoduchosti je krása, alebo keď na kvalitný film netreba veľa... ()
Nemám rád Budaře !!! Mám rád Čapka !!! Netradičně uchopený scénář dává filmečku grády. Myslím, že bych mohl směle zařadit film k lepšímu průměru v české rádoby historické tvorbě. ()
Byl jsem zvedav, jak se s problemem mluvicich hlav hosi vyporadaji. A nebyl to nakonec pruser ... ()
Mám moc rád historické snímky a kór když nějaký zajímavý vznikne u nás v Česku, tak ho vždy vřele vyhlížím. No a po Janu Palachovy mě v roce 2018 nakonec překvapil i tento. I přes mou zvědavost jsem ale měl zprvu v hlavě myšlenku, zda se mu povede pomocí velmi komorního a na první pohled i jednoduchému pojetí uspokojit mé tužby. Tahle obava ale zmizela hned po několika minutách a já jsem si s potěšením užil plus mínus hodinu plnou výborně napsaných dialogů, dlouhých kamerových záběrů, minimalistické avšak povedené výpravy a skvělých výkonů M. Huby a J. Budaře, kteří hráli neskutečně uvěřitelně a tudíž jsem neměl problém jim toho Masaryka s Čapkem sežrat i s navijákem. Kolem a kolem jde tedy podle mého názoru o velmi vydařený počin z české tvorby, který sice neuspokojí většinu mainstreamových diváků, ale kdokoliv, kdo má alespoň trochu cit pro dobře odvedenou filmařinu, tak je stoprocentně na správném místě. 75% ()
Film, který má dobré herecké výkony. Dobré jsou i dialogy. Bohužel, ani tohle mne nedokázalo příliš upoutat. Myšlenky, které zde byly prezentovány se asi ani nedají dost dobře přenést na plátno. Musí být čteny a promýšleny. Zde, a v této podobě ztrácejí svou sílu, stávají se slovy, která si vnímáme, ale nemáme dostatek času k tomu je zažít, uvědomit si je. Nicméně, pozitivum spatřuji v tom, že film může řadu lidí přitáhnout k tomu, aby sáhli po knize....možná i po dalších knihách Čapkových, nebo dokonce knihách TGM. Pak ta práce nebyla marná. Ale film samotný mně nijak neoslovil. ()
Vždycky se dá udělat víc, řekl Masaryk a o tomhle filmu to asi platí dvojnásob. Knihu jsem nečetl, takže nesrovnám a taky musím říct, že Masaryka nesmírně obdivuju. Je to moje oblíbená postava nejen z politického hlediska. I přesto všechno si myslím, že film působí komorně, a to nejen obsazením a stopáží, ale hlavně díky provedení. Jakoby se někdo chtěl vyznat z obdivu k Masarykovi, přečetl si knihu rozhovorů a pak si řekl, že o tom natočí. Ovšem bez jasné vize a plánu. Tatíček toho ve snímku řekne hodně, dost věcí mi připadá zajímavých a překvapivých. Přesto snímek jako celek na mě působí jako narychlo natočený film s výcucem toho nejzajímavějšího, hlavně, aby to moc nestálo. Dva lidé - i Čapek je můj oblíbený autor a člověk, se prostě baví, čas rychle utíká a vlastně není divu, když i ti dva jako by spěchali. Divák skoro ani nemá čas si užít Masarykův hlas a to vážné či snad hluboké, co říká. Ihned je to nahrazeno něčím novým a tak to do diváka skoro ani nemůže pořádně vstoupit, není čas se nad tím zamyslet a nechat se tím "obejmout". Nemůžu si pomoct, jsem si jistý, že i tvůrci mají Masaryka a Čapka v oblibě, jistě to je pocta těm dvěma, kteří své rozhovory už desítek let vedou nahoře, ale bez hudby a trochu propracovanějšího scénáře to celé na mě působí až trochu nedodělaně. To vše samozřejmě s dvěma skvělými hereckými výkony - dobrá volba. ()
Čekala jsem údernou hutnou filozofickou komorni debatu dvou prvorepublikových ikon. Bohužel jsem dostala jen výborného Masaryka v podání Martina Huby a upoutavku na knihu. ()
„Myslíš, že to vůbec jde? Udržet pozornost jenom ve dvou … ?“ Jde a jak nezapomenutelný zážitek, který si budete chtít opakovat a opakovat, abyste vychutnali každičkou nuanci dialogu, může divákovi takový počin geniálního režiséra a scénáristy, spolu s dvojicí skvělých herců připravit …. . HOPLA – to se ovšem vůbec nevztahuje na „hovory“ pana Masaryka s panem Čapkem. Pro ně spíše platí pochybovačná odpověď na úvodní otázku „Já si myslím, že to nejde“. V tomto konkrétním případě se to vskutku nedaří, zde se nabízí jen přes hodinu trvající poskakování mezi „velkými“, „státotvornými“ idejemi i „všedními“ myšlenkami prezidenta Masaryka. Vše v jednom pel-melu (demokracie, německá otázka, náboženství, ženy, láska, … ), který má od-mytizovat osobu pana Masaryka. Od-mytizovaní spočívá asi ve faktu, že se „laskavý divák“ dozví, že „tatíček“ nebyl prost záliby v ženách, a nenechal na pokoji ani ženu svého politického spojence. Modla, mýtus „prezidenta osvoboditele“ nám tedy zůstane, leč dostane „lidskou tvář“. Film pro ty, kdo mají k oběma postavám (nebo alespoň jedné z nich) spíše kladný vztah. Spíše kladný vztah se předpokládá i k první československé republice. ()