Most přes řeku Kwai

Myslím, že nejsem jediná, kdo byl ohromen hudební melodií či skladbou z nějakého filmu ještě předtím, než jej zhlédl. Pískací pochodová melodie vedoucí přes řeku Kwai je jednou z těch mnoha. Opět mám ten stejný dojem, jako u spousty kultovních, 90% hodnocených filmů. Nevím, jestli mi zrovna tento přijde tolik nadhodnocený, nebo jsem od něj jen čekala větší "nářez." Most přes řeku Kwai dostane hlavní prostor v podstatě až v závěru filmu a po celý děj se do jeho blízkosti či na samotnou trať ani příliš nepodíváme. Rozhodně se jedná o skvěle natočený snímek, ale nebylo v něm, až na ono "pískání" a pár scén téměř nic, o čem bych mohla říct, že mě to "dostalo." A nemůžu to říct ani o celkovém dojmu. (30.05.2012)

„How to die like a gentleman, how to die by the rules - when the only important thing is how to live like a human being..“ Plukovník Saito, plukovník Nicholson a bůh ví jaká zrovna hodnost Shears. První dělá to, co musí a může, druhý dělá, co může a o čem je přesvědčen a třetí je přesvědčen, že musí udělat něco navíc. Kdo projeví slabost, nezemře.. Od začátku to Leanovi šlape, jak kdyby někdo pískal do kroku Colonel Bogey March. Pomník svéhlavosti, odvaze a šílenství. Ty se vždycky uměly schovat za tečičku na štábních mapách.. (07.11.2023)

"My si tady jako hrobníci neodpočineme.." ;) Vůbec ne leaný režisér David Lean dokázal převést úžasnou Boulleho předlohu i přes pár zásadních změn do filmové podoby způsobem, z něhož si já osobně zas a znova rád sednu na prdel, a stvořil tak jeden z nejúchvatnějších válečných snímků a rozhodně i jeden z nejlepších vůbec, bez ohledu na žánr.. Leanův oscarový velkofilm, který dává rčení bejt v troubě zcela nový rozměr, vypráví o šílenství války, cti a o principech, co ho však činí atypickým a paradoxně vzdor své epičnosti ozvláštňujícím, je jednak skutečnost, že se nepřidává na tu či onu stranu, ani nestuduje křivdy a utrení z obecného hlediska, ale zaměřuje se na jednotlivce.. A právě tyto psychologické drobnokresby jej zdobí, s tou vztahovou chemií mezi plukovníky Saitem a Nicholsonem výtečných Hayakawy s Guinessem na čele.. (24.04.2016)

Majstrovská veľkohubosť. V slovách, činoch. A vo filme Davida Leana. Oslavujúcom - čo vlastne? Vodcovský princíp, disciplínu, podriadenosť rozkazom vojenského velenia. Pešiaci sú len výkonnými štatistami, domorodci len rovnako pricmrndávajúcimi kuliami (= nekvalifikovanými ázijskými nosičmi). Aby sa na nich dalo pozerať, dosadili do ich úloh miestne krásky. Psychologická vojna? Tak maximálne vojna dvoch tupo zelených mozgov. Jeden z veliteľov neznáša flákanie sa podriadených väzňov, ich vedomú sabotáž a uchovanie si formy v zajatí maximálne možným zvoľnením výkonu. Veď vedia, že ich spolubojovníci donedávna v podmienkach trestaneckej kolónie kapali ani muchy. Hoci o tom dobre vie, neváha ich zapriahnuť do práce aby odstránil lenivosť aj drobné naschvály, za čo dosiahne zvýšenie prídelov jedla. Hlavne, že zničením časti džungle vystavajú nepriateľovi dokonalé dielo. Musia to dokázať! Pre veliteľa, big bossa. Japonský veliteľ pôsobí ako samoľúby, despotický chmuľo, no aj keď má veliace tromfy v rukách, predsa ustúpi. Nie je nakoniec múdrejší ako ten prvý v zmysle starého známeho "múdrejší ustúpi"? Veľký rozdiel však medzi nimi nie je. No a tretí je rebel. Zdrhne, aby následne sklopil uši a pokoril sa rozkazu, vracajúceho ho späť do pekla. Herecké majstrovstvo a príťažlivé prírodné scenérie nedokážu spoľahlivo zakryť pachuť spomenutých výhrad, natiahnutých do dĺžky zodpovedajúcej megalomanským veliacim ambíciám ústrednej dvojice. To, čo autori chceli sa podarilo, no žeby som bol z toho odvalený, to teda nie. (02.05.2013)

Moje očekávání byla o něco větší, tím ale neříkám, že Most přes řeku Kwai není skvělý film. Až na hudbu a český dabing je to filmařsky vyvážený starosvětský film. David Lean má úžasný smysl pro krásu - východy slunce nad džunglí, samotný most atd. Hvězdou filmu je bezesporu svělý Alec Guinnes, tudíž nechápu, proč není v titulcích na prvním místě. (27.03.2003)