Svatojánský věneček

Zadání pro režiséra zaklel scenárista Epstein rovnou do svého textu: je třeba "z ničeho udělat něco". Takže byli na plac povoláni osvědčení herci z Dejvického, aby se pitvořili v bláhové naději, že z toho opravdu cosi vykřešou. Mádl mi ze všeho nejvíc připomíná toho trpaslíka, co ve druhém dílu Angeliky debilkoval a schytal kulku skrz zavřené dveře. Jeho obsazení do role pohádkového hrdiny (byť rádoby civilního s jedinou replikou) nechápu. Jediný bod za představitelku princezny. (26.12.2015)

Když jsem zažehnal zklamání ze Štědrovečerní pohádky od pana Janáka, těšil jsem se na pohádku páně Stracha, kterého považuji za jednoho z nejschopnějších režisérů současnosti. Jen jsem se divil, proč ji ČT stáhla z programu na Štědrý večer a pustila ji na Boží hod od 20 hodin. Bohužel, jak jsem haněl pohádku Janákovu, tak Strachova byla pro mě totální zklamání. Tvůrci asi věděli, jaký budou mít rozpočet, tak napsali scénář o chudém království, takže se točilo na zchátralém zámku, v prázdných komnatách a bez komparsu, což vypadalo nejvíce podivně. Všude bylo prázdno. Děj by mohl být i zajímavý, ale zabil ho nešťastný výběr hlavní postavy (Jiří Mádl se mi sem prostě nehodil) a předevěším nápadníků princezny. Panoptikum, jež se sjelo k námluvám, by jistě uvítali v každé psychiatrické klinice a to včetně celkem povedené kopie Jacka Sparrowa. Herci byli určitě schopní, ale prostě jaksi neměli co hrát. Navíc, splnit TAKOVÝ úkol vzdělané princezny, to chtělo opravdu asi jen chovance ústavu. Po hodině filmu jsem ji již jen přál jeho konec, bylo mi trapně za samotné herce i režiséra, který evidentně sáhl vedle. Závěr byl pěkně zkratkovitý, na to, jak se děj vlekl před tím, a vzdělaní a moudří lidé, na které se mnohokráte odkazovala princezna, se již jen útrpně smáli či si rvali vlasy nad tím, jaké hlouposti vypouštěla z úst. Stejně tak jako vorař, který byl celý film na svůj původ hrdý, na závěr ukázal, že na vorařinu nemá, úplně jako jeho soupeř, Sparrow. Co se dělo dál, to už byla jen křeč a poslední minuty ji nezachránily. Je možné, že pohádka byla pro opravdu malé děti (někdy to tak věru vypadalo a ty také nerozuměly dělení a derivacím, které mimochodem princezna nepočítala), ale pak nechápu, proč ji televize vysílala od osmi hodin večer. Jedna hvězdička je pouze za několik málo povedených vtipů a snahu Ivana Trojana trapný děj zachránit. (26.12.2015)

"Nábojnice ?? No, vy si snad z princezny střílíte !!" ;) Ajajajaj, tak tohle hodně bolelo !! Jako má jinak fantastický řemeslník Honza Hřebejk svého Jarchovského, i výtečného Jirku Stracha táhne do černé díry jeho Epstein, což však náročnějšímu diváku mohlo uniknout jen stěží.. Čeho bych se však ještě nedávno ani omylem nenadál ?? Že mě některá Jirkova, byť znovu řemeslně precizní, multižánrovka zkrátka bude vyloženě štvát a iritovat.. Chápu, že sám režisér nebude chtít na tohle ani slyšet, ovšem sám si jistě uvědomuje, do jaké vlastní žánrové pasti se tentokrát se schizofrenním KEinsteinem vlastně chytili, nehledě na skutečnost, že tím patvarem vlastně ani nemají vůbec co sdělit, což je smutné o to víc, že tentokrát nedokáže ani bavit.. Když tedy nepočítám jako vždy výborného, byť vzhledem k informacím z nesmyslně dlouhé a jalové expozice absolutně špatně obsazeného, Jirku "Plavce" Mádla s Ivanem Trojanem, kteří prostě nemůžou zklamat, což však tentokrát o zbytku nelze říci ani omylem, při nejlepší vůli se totiž jedná jen o samé obludně upitvořené karikatury, mezi nimiž ční jako ohyzdné monstrum paradoxně, v té zbytečné snaze o jinakost, civilní Pavel Liška.. Navíc díky tomu, jak hrozně Liška svoji postavu vlastně uchopil, vyznívá ta velmi zajímavá paralela mezi hlavním hrdinou a padouchem a jejich shodnou snahou vymanit se ze svých osudů, zcela do prázdna.. Škoda, že si dnes už zřejmě odtalentovaný Marek Epstein, který sice zvládá šikovně splétat ty přehuštěné příběhové linie, z nichž ovšem často vůbec nic nevyplývá, nedokáže ujasnit, o čem chce vůbec vyprávět, pak by snad i ty jeho zde nevtipné moderní ozvláštňující motivy - Na rozdíl od Šťastného smolaře.. - navěšené na kostru toho nejobligátnějšího příběhu plnily svoji funkci.. Zde mi také silně vadil motiv nemocného Mádlova srdce a s ním spojená dělová linie, ten je neustále připomínán, nerozvíjen však zůstává vlastně naprosto bez uzavření, jako ostatně mnoho dalších, u nosné linie se to ovšem jeví jako fatální laps, a na konci si tak jeden připadá jako pitomec.. (25.12.2015)

Trojan a Mádl nezklamali, zbytek celkem nudná pohádka. Vadí mi, že jsou nápadníci a stráže vždy naprostí idioti. Doufala jsem, že se u mého oblíbeného režiséra nebudu za herce stydět, ale bohužel, styděla jsem se. A že já pohádky ráda a nemusí být extra výpravné. Stačí mi, když se v nich nikdo nepitvoří a když pohádka sama neztrácí na kouzle... (25.12.2015)

Ať mám pana režiséra rád sebe víc (krimi a tajemnno umí skvěle), tak v téhle pohádce skřípe kde co a to nemusí být jenom nový vynález pana krále. O chudém království vypovídá i fakt ruiny zámku, který jim padá na hlavu a proto hledají bohatého nápadníka pro jejich vzdělanou dceru. Celý příběh, ale nijak nedrží pohromadě a "něčemu" skutečně uvěřit se fakticky nedá. Beru ale odhodlání vstoupit s něčím novým do něčeho nového. 45% (01.01.2016)