Tísňové volání

U tohoto filmu po mě vážně nechtějte, abych to adoroval. Proti minimalismu, ději zasazeném do jedné místnosti či filmu stojícím na jednom hereckém výkonu nic nemám. Tedy pokud si někdo navrch automaticky nepředstaví rovnici minimalismus = chlad. Tento film na mě dýchal enormním chladem. Hlavní protagonista si zachovával během všech různých situacích permanentně jeden ten samý ledový a bezemoční výraz (pouze s jednou malou silnou změnou v asi nejpůsobivější chvíli). Pár motivů je působivě zneklidňujících, třeba hned první telefonát, ale nejednou jsou zařazené bez jakéhokoliv pokračování a ústřední (papírově taky silnou) dějovou linku v ospalém tempu spíše jen rozmělňují, než cokoliv jiného. Bez závěrečných titulků trval film výrazně pod 80 minut, ale s jeho dosledováním jsem i tak měl značný problém a stejně ve mě budil dojem námětu pro mnohem kratší inscenaci, neúměrně nataženého na celovečerní délku. I nascendi ve svém komentáři zmínil Promiňte, omyl!. Těm, kteří zatím neviděli, raději tu doporučím tento Weissův majstrštyk s výbornou Jiřinou Šejbalovou. [40%] (30.11.2022)

Několik úvodních minut mi subjektivně přišlo poměrně nezáživných a zvažoval jsem, jestli mám skutečně chuť vidět film, v němž si hlavní postava stále "jen" s někým volá (podobně jako např. v Noční jízdě). Pak se ale děj do mě náhle zasekl svým ostrým drápkem a nepustil až do konce - nedýchal jsem u toho napětím, hltal dění na plátně a byl zcela konsternován, čeho jsem byl svědkem (zvláště ten finální moment, kdy se člověk dozví, že... ale ne, to prostě nejde vyzradit předem). Neskutečná věc, která mě psychicky zcela zničila - razance toho snímku je zcela ohromující. Okřídlené "méně je více" se zde nejspíše ověřilo dokonale - přišlo mi fascinující, s jak málem si ten film vystačí (a to dokonce do té míry, až mi vlastně obrazová stránka přišla zbytečná - připadal jsem si v kině téměř jako u poslechu rozhlasové hry; na film by tak teoreticky mohli i nevidomí diváci, pokud by ovšem ovládali dánštinu - český dabing si zde dost dobře - kvůli velké náročnosti - představit neumím). Na filmu mi asi trochu vadila jen "přehnaná angažovanost" hlavní postavy - přišla mi nevěrohodná (a částečně i jako klišé, neboť jeho služební horlivost, jdoucí pravděpodobně nad rámec jeho pracovních povinností, nepřekvapivě kontrastuje s chováním jeho kolegů, kteří si chtějí jen odkroutit to svoje a jít domů - člověk si zde nemůže nevzpomenout na ty mraky filmů o idealistických policajtech, kteří bojují s nezájmem svého okolí). (17.06.2018)

Keď nedokážete pomôcť sám sebe, aspoň sa pokúsite pomôcť druhým. Pre dôvod umlčania vnútorných démonov, pre pocit katarzie alebo jednoducho preto, že už konečne potrebujete vo svojom živote urobiť niečo správne. Lenže vo všetkej tej snahe možno nerátate s tým, že pravda nie je vždy tam, kde ju chcete vidieť... Dokonalá práca so zvukom, výkon, ktorý stojí v podstate len na Jakobovi Cedergrenovi a perfektné napätie. Budem sa opakovať, ale sever je proste sever. Videné na AFF 2018. (01.07.2018)

Velmi zajímavé pojetí u kterého do poslední chvíle nevíte na čem jste, jelikož jediné co po celou dobu filmu sledujete, je jen a pouze policista Asger na tísňové lince, jehož snaha i bezmocnost udělat cokoliv více, při pomoci ženě, která mu zavolá s prosbou o pomoc je velmi omezená a nezbývá mu nic jiného než důvěřovat ostatním. (08.11.2018)

Krimi odohrávajúca sa uzatvorenom priestore služobne. Prijímajú sa v nej núdzové hovory pre policajtov. Aktérov prípadu unesenej ženy po celý čas divák neuvidí. Počuť len striedme krátke vety kolegov spoza susedných núdzových liniek v kancelárii, no najmä hlasy volajúcich z telefónov. Telefónne hlasy obetí rôznych patálií, ich rodinných príslušníkov, službokonajúcich policajtov, známych. Emočné prežívanie vidieť len na tvári policajta a cítiť z prežívania viet volajúcimi. K prípadu na diaľku sa postupne pripája osobná dráma službokonajúceho policajta na núdzovej linke, ktorý má ísť pred súd. Postupne sa obe kauzy prelínajú. Nechýba prekvapenie. Netradičná forma automaticky negeneruje nadpriemernú drámu. Skôr takú na jedno pozretie. A vďaka zvolenej forme by stačilo hádam aj jedno počutie. Pretože toto je ideálny formát pre dobrú rozhlasovú drámu. (09.07.2020)