Sedm krvavých orchidejí

Tentokrát to Lenzi rozbalil už naplno a neostal nič dlžný ani Fulcimu, ani Argentovi. Vraždí sa hneď od začiatku a neprestane sa do konca. A použije sa aj vŕtačka. Bohužiaľ popritom masakri sa zase zabudlo na logiku a bije to do očí dokonca aj v žánri giallo. Chlapík, ktorý chce ochrániť svoju ženu pred vrahom chodí po meste s jednoduchou kresbou, na ktorú by sedelo asi tak milión chlapov. Napriek tomu ho niektorí dotázaní spoznajú a ja som si zase spomenul na jednu scénu z Nabitej zbrane 1. Inak scenár je slušný, zápletka je premyslená a motivácia vraha absolútne jasná. 70% (14.10.2021)

Talianske Giallo Umberta Lenziho, ktorý k tomuto druhu pristúpil celkom seriózne, avšak zabudol okrem iného na horor a des ako taký. Príbeh je tradičný, vrah zabíja ženy s potešením, nie však vždy mu to ide dobre. Pred ich smrťou sa ich snaží vydesiť rôznymi spôsobmi, nijako zložitými a premyslenými, ale keďže ich smrť nebola nejako moc vygradovaná, Lenzi použil túto vrahovu predohru, aby tie scény mali aspoň nejakú atmosféru. Neuškodilo by tomu, keby sa film trocha prestrihal, použilo sa viac tmy a hudba sa viac obmieňala. Lenzi zohnal do filmu celkom pekné devy na vraždy, avšak u niektorých bola škoda, že ich nevyužil na nahotu. Sette orchidee macchiate di rosso je tradičné, priemerné, ničím nevyčnievajúce Giallo, ktoré však priaznivcov neurazí, ale ani nenadchne. U mňa má rozhodne väčšiu hodnotu napr. Giallo od Argenta – Tenebre, ktoré ponúka rozhodne viac hororu. (10.08.2007)

Bezpochyby ide najlepšie Giallo Umberta Lenziho. Jeho predošlé diela mi vôbec nesadli. Tuto konečne vidieť že si režisér poriadne naštudoval filmy Maria Bavu, a to hlave Blood and Black Lace. Kompozícia filmu je typicky Giallovská, obraz úžasne farebný, kamera sníma zo zaujímavých pohľadov a vrah s čiernymi rukavicami je do konca neznámy. Za prvé vraždy by som dal kľudne 5 hviezd. Prvých 20 minút bolo nadupaných ako sa patrí. Keď nastúpilo vyšetrovanie film sa ponoril do mdlej hibernácie a do konca sa už s toho nespamätal. Veľká škoda že to nezachránilo ani finále ktoré bolo takisto mdlé. Ale ako hovorím od tohoto režiséra, mnou veľmi neobľúbeného, je to celkom prekvapenie. Hudobný podklad zložil legendárny Riz Ortolani ktorého uznávam. Stvoril zopár skvelých soundtrackov ale v tomto filme to nebolo nič moc. Takisto mdlé. (06.06.2014)

Hned na začátek musím řící, že mě Lenzi opravdu příjemně překvapil. Já ho mám totiž, bohužel zaškatulkovaného jako brakmakera(asi toho od něho musím nakoukat více). Jenže sedm kravavých orchidejí je klasické giallo s vrahem v rukavicích a nožem/lankem v ruce a to já mám rád. Co se mi na filmu opravdu líbilo, tak to byly moc pěkné exteriéry (zjevná inspirace Bavovou The girl who knew too much, akorát že v barvách), pěkně nasnímané scény a krásná děvčata. Horší už to bylo s mizernou hudbou od Riza Ortolaniho a prostřední vleklou vyšetřovací částí. Celkově tak 3,5*. PS:Za filmový materiál děkuji Ingrid a už se docela těším na Lenziho Gatti rossi in un labirinto di vetro. (31.03.2009)

Průměrné giallo které se bohužel ztratí na poli jeho dalších slavnějších žlutých kamarádů. Vlastně je to takový moc obyčejný a jediný čím tohle dílo vyniká je vrah, kterej je skvěle napsanej a sehranej. Prsíčka vydíme celkem často a vraždy jsou celkem pěkné. A hlavně tu máme opět dokonalou vizualizaci co se barev týče. Byl jsem poměrně spokojen, ale už jsem bohužel viděl i o dost lepší Gialla. (28.11.2010)