„Marečku, podejte mi pero!“

„Dej mu polívku. Víc si nezaslouží.“ Tu je snáď 100 geniálnych hlášok. Ak ich nie 100, tak ani jedna. Tony kultových hlášok („Střetneme se na cintoríne“) a dialógov ("Hliník!“ - „Hliník se odstěhoval do Humpolce.“ – „Ale to mě nezajíma, píšu mu nepřítomen.“), nezabudnuteľné nápady (Mlhovi pardon Plhovi rodičia), špičkové herecké výkony, ktoré však napriek istej karikatúre neprestali byť uveriteľnými ľuďmi (vtierka Hujer, dvojka Šlajs a Tuček, češtinár Hrbolek). Absolútne zaslúžená klasika televíznych obrazoviek, ktorá vždy zlepší náladu. Smoljak so Svěrákom bodujú. A skvelá Iva Janžurová k tomu: "Dobrý večer!" - "Večer." (01.01.2005)

Československí tvorci dôb dávno minulých mali schopnosť natočiť legendárne vianočné komédie, v druhom slede tie, čo sa vysielajú na veľkú noc a Oldřichovi Lipskému sa podarilo dokonca natočiť komédiu, ktorá sa stala konco- augustovou televíznou klasikou. Klobúk dole. V Lipského filme znova všetko perfektne funguje, scenár, réžia, herci, nesmrteľné hlášky. Takže nebudem písať znova to, čo pri každom jeho druhom filme, videli sme predsa všetci 10x, 10x ešte uvidíme a poznáme to naspamäť, ako najobľúbenejšiu básničku zo strednej školy. Ja si už vlastne na žiadnu nespomínam:). (14.08.2012)

"I skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále." Průmyslovka pro starši a pokročilé nikdy nemohla mít lepší zasedací pořádek, než který byl naservírován pány Lipským, Svěrákem a Smoljakem. Co na tom, že Hliník je stále nepřítomen, Mareček se ke svému jménu nehlásí, Plha toho Vergilia v originále nikdy nedá, Kroupa bude neúspěšně bít hlavou o mříže, Hujer meteleskum bleskum a Šlajs s Tučkem nikdy nedospějí. Mně bylo mezi zarputile memorujícími pracovníky vždycky skvěle. (23.07.2011)

nojo, klasika....kdo by neznal stále nepřítomného hliníka a věčně se hlásícího plhu, který dychtil po vědění.....musím se přiznat, že já patřil k těm, co se hlásili jen v kritickejch situacích,,,ty byly celkem dvě,,,,,jedna, když na mě přišlo náhle kakání a druhá, když sem si zapoměl bačkůrky,,,vlastně, eště byla třetí,,,pomoc příteli v nouzi...stalo se to v okamžiku kdy do třídy vlítnul ředitel na nečekanou inspekci,,,byl to typ člověka, kterej očekával oboustranou aktivitu, a protože s učitelem smě měli fér dohodu, že ho necháme 45 minut prospat a von nás nechá vzadu tiše mastit texas holdem, koukal z toho teď docela průser,,,hlavně bylo jasný že nestačí jenom projevit zájem, ale je potřeba taky něco mlhavě tušit..... naštěstí členové poker teamu zachovali chladnou hlavu a vymysleli plán....o pár vteřin později přistála mistrovi na brejlích papírová kulička s návodem..................pravá - vím...levá - nevím, nevyvolávat!... za chvíli profesor vyslovil svou první otázku ke třídě a zvedl se celý prales rukou.....je pravda že většina byla levejch, ale prává se vždycky aspoň jedna našla....a bluff zase jendou slavil úspěch.....to byly ony tři situace, ve kterých sem exceloval, ale jinak jak říkám, ruce v kapsách.... a stejně tak jeden můj kolega, který se naopak zase styděl za to, že "ví"...jednou, v červnu, zrovna den po tom, co si nechal u kadeřníka umotat svůj letní sestřih, mu naše postarší, mírně prošedivělá s mastnou pletí, profesorka pres dějiny, právě během probírání nacismu vyčinila slovy: "tak když znáš odpověď, jene, tak proč se nepřihlásíš, proč proboha nezvedneš ruku když to víš?"...a jenda si přejel hranou ruky svojí holou lebku a povídá: " na to ale máte sakra řídkýho kníra, abych kůli vám zvedal ruku"... (28.03.2009)

Ale já jsem Tuček, pane profesore. Geniální komedie o tom, že i dospělí se můžou chovat jak malí fakani. Přesně vystižené charaktery – raubíři Tuček a Šlajs, snaživec Plha, třídní hňup Kroupa, šplhoun Hujer, dámička Týfová. Jen je mi líto, že některé z nich už na školním tablu neuvidím. I když znám tenhle film prakticky zpaměti, nikdy si ho nenechám ujít ani při dvousté repríze. (12.11.2011)