Krásný kluk

Další z mnoha filmů o závislosti. Tentokrát sází hodně na rodinné vazby, které jsou – hlavně mezi otcem a synem – zdánlivě přímo ukázkové. Jenomže snímku se moc nedaří ukázat, že i naprosto perfektní život, který má a ke kterému je díky své inteligenci a talentu předurčený hlavní hrdina, může být pořádným balvanem na krku. Sledujme neustálé upadání do závislosti a postupně čím dál zoufalejší snahy z ní vybřednout, další pády a nové naděje i zklamání. Přesto mi snímek přišel nezúčastněný, odtažitý. Jako bychom se dívali očima někoho, kdo celou tuhle kalvárii sleduje dalekohledem jako vzdálenou krajinu. SHRNUTÍ: Závislost si nevybírá. (06.09.2021)

Nedívím se, že většina diváků film buďto nesnáší, anebo je jím absolutně nadšená. A jak už to tak u mě bývá, já jsem někde v polovině cesty, přikloněn spíše k té pozitivní části hodnocení. Beautiful Boy je totiž fakt velká popina. Soundtrack tahající na první dobrou silné songy do těch správně silných momentů, poměrně bezstarostná kamera s poetickou paletou barev a celkové zasazení děje do finančně zcela zajištěného zázemí, kde mají rodiče prostor řešit jen ten jediný problém. To vše může působit dost povrchním dojmem, může to budit zdání, že takhle film o drogách prostě vypadat nemá, a že využívá ty nejprostší postupy k vydojení emocí. Ono to tak opravdu asi je, já jsem zároveň ale divák, který se podobným způsobem nechá občas rád unést. Vše zmíněné navíc lze obrátit i v pozitiva. Beautiful Boy totiž svým pojetím nabourává téměř všechna klišé drogových filmů a je tak poměrně originální výpovědí, jež se nezaměřuje na drogové fyzično, tak jak tomu bývá ve většině podobných dramat, ale na mezilidské vztahy. Logiku vidím i ve zvolené formě vyprávění, která poměrně bez ladu a skladu přeskakuje časový rámec a korepsonduje tak se zacykleností Nicovy závislosti i s bezmocností otce najít nějakou jasnou cestu k záchraně. Beautiful Boy je film s mnoha rezervami, využívá docela povrchní výrazové prostředky, ale zároveň nabízí docela svěží pohled na už dost vyčpělé filmové téma a i díky dobrým hereckým výkonům dvou hlavních postav dokáže zanechat poměrně silný dojem. 7/10 (17.01.2019)

Viac ako samotný film potešili Song to the Siren od Tima Buckleyho a Sound and Vision od Davida Bowieho. To som bola v excitovanom stave. Pesničkový soundtrack celkovo stojí za pozornosť. Nestretnú sa často mená ako Amon Tobin, Mogwai, Sigur Rós, Zola Jesus, Sampha, Aphex Twin na jednom mieste... Už som vymenovala všetkých? My radio work is showing. //Inak, príde mi absurdná jedna vec spojená s týmto filmom. To, že toto má byť Chalametova životná rola, tak bol film propagovaný. Srsly, veď má len 23. Nepochybujem, že má toho ešte strašne veľa pred sebou.// (Lumiere - 15.1.2019) (02.02.2019)

Agitek na téma drogové závislosti jsem si vyslechl ve svém krátkém životě vskutku hodně. Ale mnoho z nich z toho či onoho důvodu nefungovalo a člověk měl až z trucu chuť nějakou tu drogu zkusit, aby jim ukázal, jak jejich systém v tomto ohledu nefunguje. Zároveň jsem ale cítil lítost, protože předávaná myšlenka byla morálně správná. A proto dnes tak rád vyhledávám snímky na toto téma zaměřené a tento beru jako jeden z nejlepších. Přitom Felix na to šel od lesa a nejlehčeji, jak jen mohl, protože věděl, jak tuto skládačku poskládat tak, aby ve všech směrech fungovala. Vzal si jako hlavní premisu skutečný příběh. Příběh, jenž vypráví o vztahu starostlivého otce a závislého syna, jenž mimo jiné stojí na mezigenerační chemii a celkové emocionální síle a síle myšlenky, již vypráví. Do toho musel zákonitě obsadit herecky schopné herce, což se také povedlo. Nikdy bych neřekl, že kulturně silně zapsaný komediant Steve Carell by dokázal hrát něco tak mimo jeho hlavní zaměření, jenže já mu to sežral i s navijákem. To samé mohu říct o mladé naději herecké školy jímž je Timothée Chalamet. Dále musí využít i svůj um režíséra a scénaristy, což dokázal také. Režie je poměrně průměrná, ale scénář a hlavně práce s expozicí vzájemného vztahu ústřední dvojice je skvělá, dobře vložené flashbacky z různých období jejich života, vždy s jinou náladou, krásně vyobrazily, co měly. To vše podepřel silným soundtrackem, jenž dolaďuje potřebné emoce nebo podtrhává dobu, kdy se snímek odehrává, ale ze které záměrně netěží a nepoužívá ji jako berličku, jak to dnes dělá řada jiných. Vše popsané ale také lehce může diváka dosti odradit, protože Felix si dává na čas, takže snímek se vleče v pomalém tempu, aby se emoce a myšlenky správně rozložily, ale občas nějaká menší katarze přijde, ne však v takovém měřítku, aby dněšního diváka uspokojila. Mému vkus, jenž si právě pomalému tempu a budovaní velmi lahodí, se trefilo do noty a byl jsem nadšen a zároveň melancholicky potopen. Na konec si dovolím část textu ze skladby Beautiful Boy od Johna Lennona, jež ve filmu také je a jež mě svým načasováním dostala nepřipraveného a na emoční rozvrácení náchylného. "Close your eyes/Have no fear/The monster's gone/He's on the run and your daddy's here/Beautiful, beautiful, beautiful/Beautiful boy/Beautiful, beautiful, beautiful/Beautiful boy..." Silných 9/10, takhle se to má dělat. (29.10.2019)

Už je známé, že Steve Carell s přehledem zvládá komediální i vážné role a v tomto filmu je tím jediným dobrým. Příběh o drogově závislém synovi a otci, který ho chce zachránit, má v sobě vše, co byste od podobného filmu čekali, bohužel ale nedokáže nijak zaujmout a velice brzy mi bylo úplně jedno, jak to se všemi zúčastněnými dopadne. (23.07.2019)