Režie:
Wes AndersonScénář:
Wes AndersonKamera:
Tristan OliverHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Bryan Cranston, Koyu Rankin, Edward Norton, Bill Murray, Jeff Goldblum, Scarlett Johansson, F. Murray Abraham, Tilda Swinton, Bob Balaban, Yoko Ono (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Japonské souostroví, za dvacet let od dnešních dnů. Psí chřipka dosáhla epidemických rozměrů, její ohnisko leží ve městě Megasaki. Hrozí, že přeskočí z psích nositelů na člověka. Starosta Kobayashi vyzývá k okamžité karanténě. Tedy k vyhoštění a izolaci všech toulavých i domácích psů. Oficiálním dekretem se psí exilovou kolonií stává nedaleký ostrov sloužící zatím jako skládka odpadků. Stává se z něj Psí ostrov. O šest měsíců později na této opuštěné skládce nouzově přistává jednomotorový, miniaturní letoun Junior-Turbo Prop. Smečka pěti hladových a divokých psů v jeho troskách objeví dvanáctiletého pilota. Je to Atari, sirotek, jehož pěstounem je právě starosta Kobayashi. Atari s pomocí svých nových psích přátel začne hledat svého ztraceného psa Flíčka a při tom postupně odhalí spiknutí, jehož cílem je likvidace všech psů z města Megasaki. (CinemArt)
(více)Videa (6)
Recenze (338)
"To ti poviem, až keď sa lepšie spoznáme." - "Hm. To znie fér." Od Wesa Andersona milujem Život pod vodou a ani Darjeeling s ručením obmedzeným nie je zlý, ale inak som s jeho zvláštnou tvorbou dávno stratil kontakt a nevyhľadávam ju, lebo viem, že je natoľko osobitá, až mi nevyhovuje (s výnimkou spomenutých snímok). Wesov filmový jazyk je svojím spôsobom geniálny, ale proste naň musíte mať chuť/povahu. A to ja nemám. Na Psí ostrov som sa však celkom tešil, pretože mám rád psov. A nakoniec je to fajn, tak na 60 - 70%. Postavy jednotlivých psov sú super, ale hlavné slovo má v podstate len jeden a ostatní sú štatisti, ktorí od polovice nie sú pre dej takmer vôbec dôležití, čo je veľká škoda. Má to momenty, scény, pesničky a nápady, ktoré sú skvelé, vtipné, dojemné, skrátka báječné. Celé je to však... nuž... svojrázne. Ak máte radi Wesov štýl, prídete si určite na svoje, ale ja som čakal predsa len niečo troška iné (lepšie?). Určite to nie je detský/rodinný film, niektoré zábery sú hodné výbornej nočnej mory. ()
Wese Andersena mám ráda pro jeho poetiku a hru s herci. Baví mě Wesův humor, kamera a tisíc detailů, které dělají z jeho filmů jedinečný filmový zážitek. Psímu ostrovu ale chybí živí herci, kteří by na sebe reagovali. Film jsem musela sledovat nadvakrát; film mě ani po hodině nechytl za srdce. Ani jsem se u něj nebavila tak, jako tomu bývá u ostatních Wesových snímků. Líbil se mi motiv vztahu člověka a psa, loutky jsou krásné a film oplývá skvělými nápady (psí chřipka, psí skládka, chemické zbraně). Tentokrát to ale bohužel nestačilo. Z Psího ostrova mám tak ve výsledku stejný pocit jako z Fantastického pana Lišáka - zhlédnuto, vizuálně moc hezké, ale asi si to znovu nepustím. ()
Přes originalitu, velmi působivou animaci a (jak jinak) nezaměnitelně andersonovský svět/ humor, mi tahle do japonský alternativní reality situovaná psíčí story prostě nepřirostla k srdci. Uznávám, není nejlepší nápad jít do kina zrovna na něco tak nápady narvanýho jako teď já - pozdě večer ospalý a bez kafe - ale holt jinak to nevyšlo. Tak za mě vede MR. FOX, ale přijde mi tolika tvůrčího talentu škoda nevyužít raději do hraný formy. A koupačka Chiefa sranda nej. ()
Psí ostrov nevyniká vypravěčskou důmyslností Grandhotelu Budapešť nebo hravostí Fantastického pana Lišáka, ale stále jde o tak neskutečně vypiplaný film, že máte co chvíli chuť začít štěkat radostí.___Anderson pokračuje ve zdokonalování svého stylu, který už skoro ani nekontaminuje ozvláštňujícími, pro jeho rukopis atypickými postupy, jako bylo dříve např. použití ruční kamery, zoomu nebo sem tam nějaké asymetrické kompozice. Oživení mají nejčastěji podobu změny stylu animace (záběry z bezpečnostních kamer např. nejsou stop-motion, ale ručně kreslené), s čímž zároveň souvisí motiv převádění významů mezi různými jazyky a kulturami (některé japonské výroky jsou například tlumočeny, přičemž reakce tlumočnice na to, co slyší, mají zcizovací efekt).___Ve srovnávní s jinými Andersonovými filmy je tenhle nečekaně a zcela záměrně ošklivý (nebo možná lépe „ne roztomilý“) – psi žijí na obří skládce mezi krysami, jsou nakažení divnými chorobami (Petrem Putnou v podařených českých titulcích vtipně pojmenovanými) a živí se hnijícími odpadky. Občas vidíme v detailu ukousnuté ucho nebo kus sedřené srsti (a v celku pak transplantaci ledviny), ale pochmurná šedivost k filmu tematizujícímu (otevřeněji než Grandhotel) vzestup autoritářství, nelidskost člověka a hrozící genocidu (resp. její psí obdobu) docela sedí. O podívanou pro děti, kterým by mohlo vadit i pomalejší tempo a minimum „zjevných“ gagů (humor je založen převážně na ironické juxtapozici situací/objektů, infantilního a dospělého), zrovna nejde.___Anderson opět předkládá uzavřený svět se specifickými pravidly, z něhož se hrdinové snaží za pomocí dobře promyšleného plánu (namísto něhož se ovšem opakovaně uchylují k improvizaci) uniknout. Pro západního diváka je pak takovým svébytným světem, kam může prchnout ze své všednodennosti, nejen ostrov, kde se většina příběhu odehrává, ale celé Japonsko, z jehož ikonografie, historie i gastronomie Anderson výrazně těží (zápasníci sumo, kvetoucí třešně, divadlo Kabuki, příprava sushi, japonský dřevořez, čanbara filmy, taiko bubny jako základ soundtracku…). Jeho přístup k japonské kultuře není vždy dvakrát citlivý – odboj proti proradným kočkomilům například vede americká studentka na výměnném pobytu, která prokáže větší odvahu a uvědomělost než její japonští spolužáci –, ale zároveň Zemi vycházejícího slunce neproměňuje v muzeum kuriozit pro japanofilní fetišisty.___Ani tentokrát nechybí bloková konstrukce s prologem, úvodem a čtyřmi kapitolami, z nichž každá má jiný cíl a všechny spojuje vývoj vztahů mezi postavami. Vyprávění je oproti matrjoškovému Grandhotelu Budapešť lineární - vyjma pár flashbacků, které ovšem společně s nadbytkem vysvětlujících monologů narušují plynulý tok vyprávění. Film neodsýpá stejně rychle jako dřívější andersonovky a pro diváky, kteří se do kina půjdou pobavit, může být trochu obtížnějším soustem, jakkoli jde ve své podstatě stále o široce přístupný a dobře srozumitelný pop a vlastně, poněkud paradoxně (s ohledem na téma a prostředí), také o jeden z opatrnějších Andersonových filmů. 80% ()
Z „dynastie Andersonovcov” mám Wesa najradšej ( no dobre, aj na Gillian stále myslím ), pretože mi je blízky jeho pohľad na svet, v ktorom sa vyskytujú zvláštni jedinci, a tých je požehnane. Ďalej je taktiež veľmi dobré, že sa okrem klasických hraných filmov, venuje i nakrúcaniu atypickejších, animovaných, ktoré sa vôbec nedajú porovnávať s konkurenčnými štúdiami, ktoré chrlia jeden animák za druhým, dáva si na čas, preferuje vyváženú kvalitu nad nevývaženou kvantitou, a sledovať týchto vyhnaných psov, ktorých vyženú na Ostrov odpadkov, je opäť nasledujúcim kvalitným prispením do análov kinematografie. Prispieva tomu zrejme zaujímavá animácia, pôvodné hlasy dabujúcich hercov, ktorých je tu kvantum + samotný scenár, ktorý je zase prešpikovaný univerzálnymi myšlienkami - par excellence. Nevravím, “že najlepší priateľ človeka” , je zároveň i môj, ale ich podobizeň je natoľko vyvážená, že sa im jednoducho nedá nefandiť. Som rád, že som zatiaľ od neho nevidel nejaký priemerný, či ešte trebárs - mierne podpriemerný snímok. Nedokáže to, lebo sa moc hrá s ich štylizovaním. Je to atypické na dnešnú dobu, že si takýto tvorca udržiava svoju režisérsku latku stále tak nadštandardne vysoko, môže sa za to poďakovať svojim dvorným hercom, ktorí ho pravidelne poctievajú svojou úctihodnou návštevou... , a pritom on sám má dostatok skvelých motívov na roz. ()
Galerie (75)
Photo © 20th Century Fox

Zajímavosti (18)
- Části, ve kterých postavy hovoří japonsky, nejsou opatřeny titulky, ale jejich význam je divákovi tlumočen skrze překladatelku. (ČSFD)
- Postava vědecká asistentky Yoko-ono je nadabovaná stejnojmennou slavnou umělkyní a hudebnicí Yoko Ono. Jedná se tak o šikovný vtípek samotného režiséra Wese Andersona. (P. J. D.)
- Srsť psov bola vytvorená z vlny alpaky (druh lamy). (Astonko)
Reklama