Psí ostrov
-
Isle of Dogs
-
Isle of Dogs - Ataris Reise
-
Psí ostrov
-
Isle of Dogs
-
Isle of Dogs
-
Isle of Dogs
Animovaný / Loutkový / Dobrodružný / Komedie / Drama / Sci-Fi / Fantasy
USA / Německo, 2018, 101 min
Režie:
Wes AndersonScénář:
Wes AndersonKamera:
Tristan OliverHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Bryan Cranston, Koyu Rankin, Edward Norton, Bill Murray, Jeff Goldblum, Scarlett Johansson, F. Murray Abraham, Tilda Swinton, Bob Balaban, Yoko Ono, Courtney B. Vance, Frances McDormand, Harvey Keitel, Liev Schreiber, Greta Gerwig, Kara Hayward, Nidžiró Murakami, Mari Nacuki, Jódžiró Noda, Jake Ryan, Fisher Stevens, Ken Watanabe, Frank Wood, Edward Bursch, Takajuki Jamada, Šóta Macuda, Rjúhei Macuda, Elaiza Ikeda, Yawen Zhu, Taiči KodamaProducenti:
Wes Anderson, Jeremy Dawson, Steven Rales, Scott RudinStřih:
Ralph Foster, Edward BurschScénografie:
Adam Stockhausen, Paul Harrod78%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Nevhodný mládeži do 12 let
V kinech
od:
|
10.05.2018 CinemArt |
|---|---|
V kinech
od:
|
10.05.2018 CinemArt SK |
V kinech
od:
|
10.05.2018 Fox Deutschland |
V kinech
od:
|
23.03.2018 Fox Searchlight Pictures US |
|
Na DVD
od:
|
12.09.2018 Bontonfilm |
|
Na Blu-ray
od:
|
12.09.2018 Bontonfilm |
leila22
Psí ostrov som minulý rok obchádzala, nakoľko mi tvorba režiséra Wesa Andersona osobne nie je až taká blízka. Ale cez články a rôzne iné zdroje sa ku mne tento film stále vracal, tak som si povedala, že to asi bude osud. Tak geniálny a neuveriteľne originálny animák som za posledné roky snáď ani nevidela (okrem čínskej Begónie a veľkej ryby). Tá animácia, hudba, hravosť a postavy, ktoré vás chytia za srdce...nádhera.(31.1.2019)
Matty
Psí ostrov nevyniká vypravěčskou důmyslností Grandhotelu Budapešť nebo hravostí Fantastického pana Lišáka, ale stále jde o tak neskutečně vypiplaný film, že máte co chvíli chuť začít štěkat radostí.___Anderson pokračuje ve zdokonalování svého stylu, který už skoro ani nekontaminuje ozvláštňujícími, pro jeho rukopis atypickými postupy, jako bylo dříve např. použití ruční kamery, zoomu nebo sem tam nějaké asymetrické kompozice. Oživení mají nejčastěji podobu změny stylu animace (záběry z bezpečnostních kamer např. nejsou stop-motion, ale ručně kreslené), s čímž zároveň souvisí motiv převádění významů mezi různými jazyky a kulturami (některé japonské výroky jsou například tlumočeny, přičemž reakce tlumočnice na to, co slyší, mají zcizovací efekt).___Ve srovnávní s jinými Andersonovými filmy je tenhle nečekaně a zcela záměrně ošklivý (nebo možná lépe „ne roztomilý“) – psi žijí na obří skládce mezi krysami, jsou nakažení divnými chorobami (Petrem Putnou v podařených českých titulcích vtipně pojmenovanými) a živí se hnijícími odpadky. Občas vidíme v detailu ukousnuté ucho nebo kus sedřené srsti (a v celku pak transplantaci ledviny), ale pochmurná šedivost k filmu tematizujícímu (otevřeněji než Grandhotel) vzestup autoritářství, nelidskost člověka a hrozící genocidu (resp. její psí obdobu) docela sedí. O podívanou pro děti, kterým by mohlo vadit i pomalejší tempo a minimum „zjevných“ gagů (humor je založen převážně na ironické juxtapozici situací/objektů, infantilního a dospělého), zrovna nejde.___Anderson opět předkládá uzavřený svět se specifickými pravidly, z něhož se hrdinové snaží za pomocí dobře promyšleného plánu (namísto něhož se ovšem opakovaně uchylují k improvizaci) uniknout. Pro západního diváka je pak takovým svébytným světem, kam může prchnout ze své všednodennosti, nejen ostrov, kde se většina příběhu odehrává, ale celé Japonsko, z jehož ikonografie, historie i gastronomie Anderson výrazně těží (zápasníci sumo, kvetoucí třešně, divadlo Kabuki, příprava sushi, japonský dřevořez, čanbara filmy, taiko bubny jako základ soundtracku…). Jeho přístup k japonské kultuře není vždy dvakrát citlivý – odboj proti proradným kočkomilům například vede americká studentka na výměnném pobytu, která prokáže větší odvahu a uvědomělost než její japonští spolužáci –, ale zároveň Zemi vycházejícího slunce neproměňuje v muzeum kuriozit pro japanofilní fetišisty.___Ani tentokrát nechybí bloková konstrukce s prologem, úvodem a čtyřmi kapitolami, z nichž každá má jiný cíl a všechny spojuje vývoj vztahů mezi postavami. Vyprávění je oproti matrjoškovému Grandhotelu Budapešť lineární - vyjma pár flashbacků, které ovšem společně s nadbytkem vysvětlujících monologů narušují plynulý tok vyprávění. Film neodsýpá stejně rychle jako dřívější andersonovky a pro diváky, kteří se do kina půjdou pobavit, může být trochu obtížnějším soustem, jakkoli jde ve své podstatě stále o široce přístupný a dobře srozumitelný pop a vlastně, poněkud paradoxně (s ohledem na téma a prostředí), také o jeden z opatrnějších Andersonových filmů. 80%(30.4.2018)
silentname
Mám pocit, že Wes Anderson je génius. A vie robiť skutočne originálne filmy. A "Isle Of Dogs" je rozhodne toho dobrým dôkazom. Myslím si, že tu máme zaujímavý príbeh s dobrými nápadmi, skvelým dabingom a výborným animovaným spracovaním. Mám pocit, že som si okamžite obľúbil Atariho a Rexa. Ten má pár dobrých hlášok. Čo sa týka Chiefa... tam to trošku trvalo, no vzťah medzi ním a Atarim je podľa mňa highlightom filmu. Stojí to za to vidieť a funguje to skvele. To je podľa mňa na filme najlepšie. Plus aj hlavná myšlienka funguje a fakt, že ľudia robia hrozné veci len preto, aby boli spokojní bohatí, ktorí majú svoju víziu. A film sa na nič nehrá a ukáže veci narovinu. Vyzerá to vynikajúco a osobne mám pocit, že tento stop motion štýl filmu absolútne sedí. Sú tu podľa mňa skvelé scénky, ktoré v podstate opäť idú k tomu čo som už hovoril a to je skvelý vzťah medzi Chiefom a Atarim. A sú si bližší, než by si mysleli. Páči sa mi aj to, že niektoré maličkosti, ktoré sa len spomenú, sa neskôr vrátia do filmu a sú to také pekné malé fóry. Ako celok je to podľa mňa skvelý film. Má výborné postavy, ktoré chceme sledovať, vynikajúcu atmosféru a celý čas to ide ďalej a ďalej a buduje sa k niečomu skvelému. Takže v tomto smere dávam poklonu. Myslím si, že to bude o nejaký čas klasika. Hodnotenie: A(30.5.2018)
ledzepfan
Andersonův rukopis zdaleka není jen o hře s barvami, centrální kompozici obrazu atd. Mnohem důležitější je, že jeho filmy tvoří konzistentní mikrosvět upřímnosti, klidu a rovné páteře. Mikrosvět ve kterém se postavy i v nejbanálnějším dialogu nebojí jít až na dřeň věci. Mikrosvět ve kterém láska a přátelsví v přímém střetu s lstivostí a zlobou téměř automaticky vítězí. V posledních dvou filmech jsem měl lehký pocit, že vizuál a všechny ty barevňoučké detailičky okolo trošku zastiňují právě toto důležité jádro a přiznám, že jsem je zde i malinko nadhodnotil, ale v Isle of dogs je zase všechno v cajku.. Možná z toho pro mě čase bude, za nedostižným Zissouovským dobrodrůžem, vedle Pana Lišáka, jedna z nejoblíbenějších andersonovek.(26.7.2018)
Anderton
Ako ma stále viac a viac bavia hrané Andersenové filmy, tak Fantastický pán Lišiak ani Psí ostrov ma úplne nepresvedčili. Obdivoval som opäť dômyselnú kompozíciu záberov, kedy často sledujeme osovo symetrické frontálne zábery a po stranách sa môžeme baviť menšími odchylkami v mizanscéne. Len som často popritom zabudol aj na príbeh, asi aj preto, že bolo jasné, kam smeruje. Plusom nebola ani vizáž japosnkého carpanta, tie zuby ma budú dnes v noci strašiť vo sne. O komédiu podľa mňa nejde, skôr o úsmevný animák pre dospelých, kde je veľmi jasne čitateľná alegória na zachádzanie väčšinovej spoločnosti s (akoukoľvek) menšinou. Každopádne je Psí ostrov veľmi jasne identifikovateľný autorský film a už len z tohoto dôvodu si zaslúži pozornosť. 70%. P.S.: Z piatich ľudí v kine to dvaja vzdali, čo je osobne pre mňa práve dôkazom Andersonovej nekompromisnej vyhranenosti voči klasickému mainstreamu.(10.5.2018)