Dvanáct rozhněvaných mužů

Jedna místnost a v ní dvanáct bílých mužů různé výchovy i nátury a každý ze zcela jiných poměrů. Jejich dvanáct rozdílných pohledů na jedno soudní přelíčení. Nejde zde o pravdu. Pouze o to zda jsou důkazy natolik přesvědčivé, že na jejich základě je možné uznat někoho vinným a poslat ho na smrt. Perfektní dialogy, herci a gradující atmosféra. Především však scénář. Dvanáct rozhněvaných mužů není jen jeden z mnoha lepších soudních snímků; on je jedním z těch vůbec nejlepších. Celovečerní filmový debut jakých mnoho není. (04.08.2007)

Sidney Lumet nám dokázal, že k natočení kvalitního dramatu není potřeba žádný exteriér, ale jen jedna místnost pro našich 12 rozhněvaných mužů! K tomu scénář plný skvělých dialogů a různých konfrontací, několik kvalitních herců v čele s "obhájcem" Henrym Fondou a jeho hlavním "odpůrcem" Lee J. Cobbem a v neposlední řadě štěstí na režiséra, který tyhle dva základní stavební kameny dokonale poskládá, což Lumet splnil na jedničku. Film byl původně natočen pro televizi, ale nakonec byl nominován na tři Oscary!!! Na závěr určitě nezapomenout na přítomnost Jiřího Voskovce, který rozhodně nezklamal. (12.12.2007)

Tady není o čem. Excelentní filmový zážitek u kterého není žádný tajemstvím, že oplývám jedním z nejlepších scénářů všech dob a vynikajícím hereckým ansámblem s dokonalými výkony. Proto bych se ovšem zaměřil na aspekt, který tu není tak vyzdvihován, ale je stejně brilantní. Režie. Sidney Lumet dokázal jednu místnost s dvanácti chlapama udělat živější a záživnější, než dobrodružné a akční filmy obrážející celý svět. Dynamická obměna uhlů, přerušování monotónnosti změnou prostředí, pomocí záběrování a nebo obměnou denní doby či počasí, skvělý atmosféra příšerného tepla a oblety kamerou napříč celou místností, to vše dělá z Dvanácti rozhněvaných mužů tak úžasný filmový zážitek. Nebýt takto brilantní režie, dalo by se říct, že to mohla být klidně divadelní hra, ovšem v tomhle provedení, to mohlo mít takovou sílu jen jako film. (18.08.2023)

Výborný nápad, nad kterým se dá přemýšlet a zauvažovat. Dokáže někdo bojovat proti většině? Dokáže se někdo vzbouřit a říct okolí ne? Je to těžké, ale síla osobnosti, umět mluvit, a patřičné důkazy prokážou, že to možné skutečně je. Ten důkaz je v tomto filmu nádherně vidět, jenže když se dokáže tohle, tak už není daleko od toho, aby ten člověk dokázal lidi ovlivňovat a manipulovat s nimi. Je to jenom o tom jak se člověk ukáže ve společnosti. A tento film zkouší vyřešit právě tenhle problém. Není důležité na něm koho tu těchto dvanáct mužů řeší. Jestli je ten kluk vinný nebo nevinný. Tady jde skutečně o to, zdali se dá ovlivňit lidský mozek, i když veškeré důkazy svědčí proti němu a abych se přiznal, sám jsem věřil spíše v NEVINNÝ. Ale možná jsem byl právě ovlivněn jako zbylých jedenáct mužů a ten kluk zase někoho zabije. Je to zvláštní, ale tento film na to bravurně upozorňuje. No a nakonec je hezké vidět Jiřího Voskovce v jedné z rolí dvanácti rozhněvaných mužů. Každý z nich se může honosit tím jak je jiný, naprosto jiný od ostatních, a to je na tom všem právě tak hezké a záměrné, jako celý film. (21.08.2008)

Hodina a půl v jedné místnosti se dvanácti porotci, kteří mají v rukou lidský život a mají o něm rozhodnout. V na první pohled jasném případu se díky jednomu z mužů náhle začnou vynořovat zprvu drobné, pak větší nejasnosti. Strhujícím způsobem natočené drama s vynikajícími výkony všech zúčastněných herců je postaveno na dokonalém scénáři, v němž nenajdete slabé místo. Btw. Tohle je další důkaz zaslepenosti Filmové akademie, protože neudělit tomuto skvostu žádného Oscara se rovná prakticky filmovému rouhání. (02.05.2007)