Psí odpoledne

Psí odpoledne klame tělem. Začátek totiž vypadá jako nefalšovaná kriminální komedie, když se trojice ryzích amatérů vybavených pouze odhodláním a sebevědomím rozhodne přepadnout bankovní pobočku na rušné ulici, jenže nepočítá se spoustou větších i menších zádrhelů, které jim jejich životní ránu zkomplikují. Přes spoustu tragikomických situací ale divák záhy vycítí, že příběh směřuje jinam, do vyhrocenější a především tragičtější polohy. Sidney Lumet natočil svůj film podle skutečné události a při vší absurditě viděného je to celé nadmíru mrazivě realistické. Dokázal skvěle pracovat se svými herci a vytěžil ze zhobrazených událostí maximum emocí včetně nemalé dávky společenské kritiky nešetřící ani policejní nebo novinářské praktiky. V určité poloze to připomíná známý videoklip skupiny Rammstein Ich will. Pro mě jde o jeden z nestárnoucích filmů svého žánru, na kterém divák nenajde ani stopu obvyklé vykonstruovanosti podobných snímků. Celkový dojem: 95 %. (05.03.2010)

9/10 Stockholm Syndrome: The Movie. Štýlová jazda. Minimalistická réžia (žiadna hudba), parádna analógová kamera, skvelá atmosféra 70tych rokov, jedno dusné letné popoludie, úžasne napísané postavy, ktorým stačí pár viet a pozorný herecký výkon, aby dosiahli hĺbku, čo niekedy nedosiahnu ani po celú stopáž a pravdaže božský Al Pacino. (26.07.2018)

(1001) Tak jo, je čas prohlásit to oficiálně. Psí odpoledne osobně označuji za jeden z nejlepších filmů všech dob. A nejspíš třeba rovnou do první desítky. Protože co se tady Sidneymu Lumetovi povedlo je do značné míry slovy nepopsatelné, kdežto filmové médium je pro to jako stvořené. Al Pacino je tady ve své životní formě/roli, už nikdy potom se mu nepodařilo vytvořit tak plastickou postavu přecházející přirozeně z hypnotického řvaní do váhajícího šeptání a něžného pláče. A pracuje celé jeho tělo, veškerá únava, stres a frustrace je tak hmatatelná, jak to jenom jde; můj osobní favorit co se týče metodického herectví. Když začal před bandou policistů a hipíků pobíhat a řvát "Attica! Attica!" jako smyslů zbaven, tak jsem byla zcela přikovaná do sedačky, a to byl teprve začátek. Jeho komunikace na blízko s Johnem Cazale a na dálku s Chrisem Sarandonem je tak krásná, že brečím, jenom když si na to vzpomenu. Děkuji, chlapci. ♥♥♥ (22.08.2010)

Sidney Lumet má rád společensky angažovaná témata zasazená do městského prostředí. Atmosféra ulice mu jde výtečně, i vedlejší menší roličky působí přirozeně a civilně.... Pacino opět výtečný ( vůbec v 70. letech měl mnoho příjemně obyčejných lidských rolí ) jen škoda, že druhá polovina již nemá tu správnou gradaci... (01.03.2006)

Rozepisovat se zde o tom, že Al Pacino je jen jeden a že na jeho výkonu stojí tenhle snímek je naprosté mrhání kilobajty, takže přejdu k podstatě - tenhle film je prakticky dokonalý. Ze začátku mi to přišlo jako hodně absurdní komedie (např. začátek v bance, kdy okamžitě jeden ze tří lupičů zdrhne, pak zbývající dva zjistí, že všechny peníze už vlastně odvezli…), postupem času mi to ale přišlo jako dokonalé drama, které právě díky této absurditě nabývá na věrohodnosti. Prostě a jednoduše, další ze skvostů Sidneyho Lumeta, který nás opustil. Je ho škoda, ale díky filmům, jako je tento, se na něj jen tak nezapomene. 100 %. (10.04.2011)