Psí odpoledne

Rozepisovat se zde o tom, že Al Pacino je jen jeden a že na jeho výkonu stojí tenhle snímek je naprosté mrhání kilobajty, takže přejdu k podstatě - tenhle film je prakticky dokonalý. Ze začátku mi to přišlo jako hodně absurdní komedie (např. začátek v bance, kdy okamžitě jeden ze tří lupičů zdrhne, pak zbývající dva zjistí, že všechny peníze už vlastně odvezli…), postupem času mi to ale přišlo jako dokonalé drama, které právě díky této absurditě nabývá na věrohodnosti. Prostě a jednoduše, další ze skvostů Sidneyho Lumeta, který nás opustil. Je ho škoda, ale díky filmům, jako je tento, se na něj jen tak nezapomene. 100 %. (10.04.2011)

Psí odpoledne se zrovna moc nevydařilo. Asi jsem jeden z mála s tímto názorem, ale jistým způsobem mě nudí sledovat sociální tématiku muže na okraji společnosti a ještě ke všemu homosexuála (toto téma mi přišlo násilně vnucené), který se snaží vykrást banku. Chvíli to vypadalo na promyšlený plán, ale ten padá hned při první ukázce stupidity hlavní postavy, kterou hraje (opět skvěle) Al Pacino. Sonny není žádný chladnokrevný zabiják ani génius, spíše obyčejný bankovní úředníček co si ukousl velký kus dortu a nemůže ho spolknout. Jeho postava se ze začátku stává aspoň trochu zajímavou svými výstupy před davem (och ten pocit obdivu...), ale postupně velmi rychle unaví a začne nudit. Druhá půlka filmu bych řekl je přímo velmi slabá a kolikrát se mi zavírali oči nad neustálým chozením ven a dovnitř a čekáním na svou manželku (homosexuální i heterosexuální). Sidney Lumet měl předvést trochu více spádu ve filmu, který se vleče a velmi rychle ztrácí všechno svoje počáteční naivní kouzlo. Tři hvězdičky jsou VELMI slabé a jen úcta k Al Pacinovi a jeho herectví mi brání dát o jednu méně, ale co není může být. (21.09.2007)

Dog Day Age.. Ozbrojené přepadení banky jakožto pouhá kulisa k vykreslení ducha doby a její proti-establishmentových nálad. Ve druhé půli mírně zředěné Sonnyho rozhovory s blízkými, přesto se ten syndrom z hlavního města Švédska (nebo spíš nával empatie) dostaví i přes televizní obrazovku. Vše postaveno na cílevědomé režii Lumeta, do děje vtahující, autentické kameře Victora J.Kempera a pochopitelně výkonu malého velkého Ala, jenž zase dokonalosti ukázal, kde má ještě rezervy.. Mimochodem, skutečný Sonny (John Wojtowicz) napsal v roce vzniku filmu dopis do New York Times, v němž svůj „odpolední portrét“ označil za pravdivý pouze z 30 %. Na true story z hollywoodské továrny je to docela dost, ne..? (09.06.2015)

No do prdele, takto to niekedy v tom poondenom lúzerskom živote obyčajných ľudí chodí. Chytí vás zúfalstvo zo skurveného života a vašich problémov, ktoré nikoho nezaujímajú, zoberete neschopného kamoša a katastrofa je na spadnutie. Sonny asi videl veľa hollywoodskych a francúzskych filmov o tom, ako je jednoduché vykradnúť banku. Lumet zase videl veľa filmov všeobecne a mal už čo-to odrežírované, aby nás dokázal na dve hodiny do svojho filmu bez problémov vtiahnuť a vyjadriť sa aj k niektorým sociálnym témam americkej spoločnosti. Medzi obeťou a zločincom je tenká hranica. (15.06.2012)

Jestliže Al Pacino s přehledem zahrál drsného mafiána, tady to byl pravý opak. Zejména počátek filmu dává jasné znamení, že postava kterou hraje, je pořádný looser. A Pacino to sehrál se stejnou samozřejmostí a hodnověrností jako v Kmotrovi To svědčí, že byl a je opravdovým Hercem. Sidney Lumet zase dal vzpomenout na svých Dvanáct rozhněvaných mužů. Zde se opět rozehrává drama na velmi malém prosotru, ale čím je prostor stísněnější, tím je film autentičtější a lepší. John Cazale nemá ve filmu moc replik. Ale tenhle člověk hraje především svým zjevem a gesty. I to málo mu stačilo na nominaci na Zlatý Globus. Film samotný je tragikomedie. Dva nepříliš zdatní chlápci chtějí vyloupit banku, ale poserou co mohou. Postupem času vidíme prvky, které by jindy působily trapně, ale v tomto filmu jsou na svém místě. Rukojmí cvičí se zbraní, jsou nadšeni, že jsou v televizi a mají své věznitele pomalu jako kamarády. Jsem nadšen, opravodvý filmový zážitek! (11.05.2009)