Režie:
Sidney LumetScénář:
Frank R. PiersonKamera:
Victor J. KemperHrají:
Al Pacino, John Cazale, James Broderick, Carol Kane, Charles Durning, Lance Henriksen, Dominic Chianese, Chris Sarandon, Robert Costanzo, Tom Towles (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Sonny (Al Pacino) a Sal (John Cazale), dvě nuly, které hnány životní nouzí vstupují do banky, aby ozbrojené uzmuly kus svého štěstí. Než se stačí vůbec zorientovat a zjistit, že bankovní trezor zeje prázdnotou, jsou nezkušení zlodějíčci v hledáčku policejních složek a dravých médií. Sonny a Sal mají náhle na krku z jedné strany rukojmí, z druhé strany, vedle dozorující policie, širokou veřejnost, v jejíchž očích zosobňují lidové hrdiny. S tím, jak se zvyšuje napětí, dochází v bance čerstvý vzduch a spolu s ním také veškeré legrácky a čepýření. Situace se pomalu, ale neúnosně blíží ke svému konci… 22. srpna 1972 byla v Brooklynu naplánována bankovní loupež, která neměla zabrat více jak dvacet minut. Nakonec John S. Wojtowicz, ozbrojený nejen palnou zbraní, ale především znalostí mafiánského filmu Kmotr (1972; účinkoval v něm právě Al Pacino), s psychicky nevyrovnaným kumpánem Salvatorem A. Naturalem, drželi rukojmí po čtrnáct hodin. Jedním z hlavních motivů k loupeži bylo pro Wojtowicze získání finančních prostředků na chirurgickou přeměnu pohlaví svého transsexuálního partnera, Elizabeth Edenovou. Netradiční kriminální událost mistrovským způsobem převedl o tři roky později na stříbrné plátno režisér Sidney Lumet (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Zastavárník, Vražda v Orient expresu). Společensko-kritickému dramatu nelze upřít jak nadsázku, s níž se umně líčí absurdní charakter celé loupeže, tak přesnou psychologickou drobnokresbu všech zúčastněných vystavených nezměrnému tlaku. Velkou zásluhu na tom nesl strhující scénář Franka Piersona, jenž za něj získal oborovou cenu Writers Guild of America i Cenu Akademie. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (375)
Nejlepší film o přepadení banky jaký jsem kdy viděl. Režiser zde jde dost proti proudu. Lupiče nezobrazuje jako krvežíznivé monstra s proplacovaným plánem na přepadení, ale naplno ukazuje jejich slabiny. Hned z kraje se jde na věc a tempu filmu to jen prospívá. Kapitolu samu pro sebe je Al Pacino. Opět předvádí i zde bravurní výkon a to jak se zhostil role v podstatě velmi sympatického lotříka stojí za vidění. Velmi dobře se prezentují i další herci. nejvýraznější je asi James Broderick v roli chladnokrevného veliteje FBI. Psí odpoledne doporučuju všem příznivcům kvalitního drama. ()
Dog Day Age.. Ozbrojené přepadení banky jakožto pouhá kulisa k vykreslení ducha doby a její proti-establishmentových nálad. Ve druhé půli mírně zředěné Sonnyho rozhovory s blízkými, přesto se ten syndrom z hlavního města Švédska (nebo spíš nával empatie) dostaví i přes televizní obrazovku. Vše postaveno na cílevědomé režii Lumeta, do děje vtahující, autentické kameře Victora J.Kempera a pochopitelně výkonu malého velkého Ala, jenž zase dokonalosti ukázal, kde má ještě rezervy.. Mimochodem, skutečný Sonny (John Wojtowicz) napsal v roce vzniku filmu dopis do New York Times, v němž svůj „odpolední portrét“ označil za pravdivý pouze z 30 %. Na true story z hollywoodské továrny je to docela dost, ne..? ()
Opravdu dobrý film a kupodivu s parádním dabingem, Jiří Prager a hlavně Miroslav Moravec nikdy nezklamou. Docela mě překvapila ta linka se Sonnyho (Pacino) přítelem, to bylo pro mě nečekané. Naštěstí nedošlo na žádné karikování, toho jsem se bál. I když, řekněme si to upřímně, Dvanáct rozhněvaných mužů a Serpico mě strhli mnohem víc, pokud jde o Lumetovy filmy. Ale rozhodně nelituju, že jsem Psí odpoledne viděl. ()
Slusne natocena psychologicka drama s obcasnym humorom. Bolo zaujimave sledovat vyvoj dvoch lupicov v banke a hlavne komunikaciou s policajtom, pri ktorej bolo jasne, kto je macka a kto mys. Al Pacino je ako vzdy skvely herec a hlavne kvoli nemu som chcel tento film vidiet. Reziser Sydney Lumet natocil s Pacinom aj SERPICO (1973). Film Psi odpoledne ma 6 nominacii na Oscara za najlepsi film roka, reziu, herca v hlavnej ulohe Ala Pacina alebo herca vo vedlajsej ulohe Chrisa Sarandona, z toho ziskal film iba jedneho Oscara za najlepsi povodny scenar. V kategorii najlepsi film si v tom oscarovom rocniku sosku prevzali producenti Michael Douglas a Saul Zaentz za PRELET NAD KUKACCIM HNIZDEM (1975) a za reziu toho isteho filmu Milos Forman. Aj Jack Nicholson vyfukol sosku Alovi Pacinovi za uz spominany film, jedine za vedlajsiu ulohu uspesne konkuroval Chrisovi Sarandonovi George Burns za komediu VSTUPTE (1975)... 08.03.2010 _______ Al Pacino - (Sonny Wortzik) +++ John Cazale - (Sal) +++ Charles Durning - (Detektív Eugene Moretti) +++ Chris Sarandon - (Leon Shermer) +++ Sully Boyar - (Mulvaney) +++ Penelope Allen - (Sylvia) +++ James Broderick - (Sheldon) +++ Lance Henriksen - (Murphy) +++ ()
Mladý lupič Sonny (Al Pacino) se společně se dvěma kumpány (Cazale, Springer) pokusí vyloupit banku. Plán se však začne bortit hned na samém začátku a tak musí Sonny čím dál častěji improvizovat, až se dostává do situace, kdy není cesty nazpět. Al Pacino podává další ze svých výborných výkonů, ale film je tentokrát pouze lehce nadprůměrný. Je zde prostě příliš mnoho povídání, minimum akce a na dvouhodinovou stopáž několik hlušších míst. ()
Galerie (120)
Zajímavosti (43)
- Když Sal (John Cazale) na Sonnyho (Al Pacino) otázku: “Kam bys chtěl letět?“ improvizoval svou slavnou odpovědí, že do Wyomingu, režisér Sydney Lumet se smál tak moc, že se pak bál, aby tím scénu nezkazil. Scéna naštěstí zkažena nebyla a byla ve filmu použita. (JayZak)
- Slavný pokřik: „Attica! Attica,“ nebyl ve scénáři, s nápadem jej použít přišel asistent režie Burtt Harris. Přihlížející dav, který nenáležel ke komparzu, byl následně Pacinovým expresivním projevem při pokřiku natolik stržen, že mu rovněž začal odpovídat provoláním: „Attica!“ Celá tato improvizace je zaznamenána ve snímku. (Komiks)
- Film je původně plný improvizovací. Sidney Lumet teprve po týdnech zkoušek s hereckým štábem výsledné konkrétní scény zapsal do oficiálního scénáře. Běžně Lumet improvizaci příliš nevítá, v tomto případě mu ale připadalo vhodné, aby lupiči, policisté i rukojmí v bance měli možnost rozvíjet své postavy. (JayZak)
Reklama