Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sonny (Al Pacino) a Sal (John Cazale), dvě nuly, které hnány životní nouzí vstupují do banky, aby ozbrojené uzmuly kus svého štěstí. Než se stačí vůbec zorientovat a zjistit, že bankovní trezor zeje prázdnotou, jsou nezkušení zlodějíčci v hledáčku policejních složek a dravých médií. Sonny a Sal mají náhle na krku z jedné strany rukojmí, z druhé strany, vedle dozorující policie, širokou veřejnost, v jejíchž očích zosobňují lidové hrdiny. S tím, jak se zvyšuje napětí, dochází v bance čerstvý vzduch a spolu s ním také veškeré legrácky a čepýření. Situace se pomalu, ale neúnosně blíží ke svému konci… 22. srpna 1972 byla v Brooklynu naplánována bankovní loupež, která neměla zabrat více jak dvacet minut. Nakonec John S. Wojtowicz, ozbrojený nejen palnou zbraní, ale především znalostí mafiánského filmu Kmotr (1972; účinkoval v něm právě Al Pacino), s psychicky nevyrovnaným kumpánem Salvatorem A. Naturalem, drželi rukojmí po čtrnáct hodin. Jedním z hlavních motivů k loupeži bylo pro Wojtowicze získání finančních prostředků na chirurgickou přeměnu pohlaví svého transsexuálního partnera, Elizabeth Edenovou. Netradiční kriminální událost mistrovským způsobem převedl o tři roky později na stříbrné plátno režisér Sidney Lumet (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Zastavárník, Vražda v Orient expresu). Společensko-kritickému dramatu nelze upřít jak nadsázku, s níž se umně líčí absurdní charakter celé loupeže, tak přesnou psychologickou drobnokresbu všech zúčastněných vystavených nezměrnému tlaku. Velkou zásluhu na tom nesl strhující scénář Franka Piersona, jenž za něj získal oborovou cenu Writers Guild of America i Cenu Akademie. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (375)

Kryšpín 

všechny recenze uživatele

Jeden z mnoha filmů a přepadení banky, kde se něco zvrtne a nastane vyjednávání s policíí. Tenhle druh filmů mám rád. A Dog Day Afternoon patří mezi TOP. Ihned vpadneme do děje a jede se bez přestávky, žádné nudící a čekací okamžiky. Prostě 124 minut se něco děje a několika hodinová událost je výborně dramaticky vyprávěna. Do děje jsou zařazeny absurdní okamžiky, kterým lze těžko uvěřit, zda se opravdu staly. Ale odvedly dobrou práci. Je vidět, že 70. léta opravdu patřila Al Pacinovi. ()

Legas 

všechny recenze uživatele

Amerika v mých očích i nadále zůstává divokým západem a její obyvatele mám za bandu šílených cvoků. Psí odpoledne jakožto absurdní komediální drama to jen potvrzuje. Moc se mi líbila úvodní písničková montáž, která diváka uvádí do prostředí, kde se film odehrává, a pak rychlá střihová montáž po prvním výstřelu. Před sledováním filmu je dobré vědět jen základní obsah, tj. že film pojednává o přepadení banky, a zbytek si nechat jako překvapení. ()

Reklama

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Instruktážní video o tom, jak v žádném případě nepostupovat při pokusu o přepadení banky. V roli hlavního figuranta, který nám předvede všechny typické chyby začátečníků, exceluje Al Pacino. A to tak, že svým výkonem naprosto zastiňuje všechny ostatní. Což vzhledem k zajímavosti většiny postav je spíše na škodu; dvojnásob pak v případě Cazaleho role. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Někdy se všechno pokazí ještě předtím, než vůbec něco začne. Kolikrát už bylo ve filmu vyloupení banky? To už asi nikdo nespočítá. A je po těch všech pokusech možné ho vidět tak, abyste napětím ani nedýchali? Stoprocentně - dokázal to Sidney Lumet, který z natolik charizmatického a démonického Pacina dokázal udělat nevinně vypadajícího kloučka, kterému každou chvíli můžou lupnout nervy a z vyloupení banky udělal dvouhodinovou realistickou podívanou, kde mě první výstřel téměř v polovině filmu skoro až vyděsil. Parádní podívaná, jejíž konkrétní scény měl Schumacher při natáčení Telefonní budky nakoukané asi nesčetněkrát. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Jestliže Al Pacino s přehledem zahrál drsného mafiána, tady to byl pravý opak. Zejména počátek filmu dává jasné znamení, že postava kterou hraje, je pořádný looser. A Pacino to sehrál se stejnou samozřejmostí a hodnověrností jako v Kmotrovi To svědčí, že byl a je opravdovým Hercem. Sidney Lumet zase dal vzpomenout na svých Dvanáct rozhněvaných mužů. Zde se opět rozehrává drama na velmi malém prosotru, ale čím je prostor stísněnější, tím je film autentičtější a lepší. John Cazale nemá ve filmu moc replik. Ale tenhle člověk hraje především svým zjevem a gesty. I to málo mu stačilo na nominaci na Zlatý Globus. Film samotný je tragikomedie. Dva nepříliš zdatní chlápci chtějí vyloupit banku, ale poserou co mohou. Postupem času vidíme prvky, které by jindy působily trapně, ale v tomto filmu jsou na svém místě. Rukojmí cvičí se zbraní, jsou nadšeni, že jsou v televizi a mají své věznitele pomalu jako kamarády. Jsem nadšen, opravodvý filmový zážitek! ()

Galerie (120)

Zajímavosti (43)

  • Když Sal (John Cazale) na Sonnyho (Al Pacino) otázku: “Kam bys chtěl letět?“ improvizoval svou slavnou odpovědí, že do Wyomingu, režisér Sydney Lumet se smál tak moc, že se pak bál, aby tím scénu nezkazil. Scéna naštěstí zkažena nebyla a byla ve filmu použita. (JayZak)
  • Telefonní rozhovor mezi Al Pacinem a Chris Sarandon byl improvizovaný. (Kulmon)
  • Ernest Aron/Elizabeth Eden (ve filmu Leon Shermer) zemřel v roce 1987 na zápal plic vyvolaný nemocí AIDS. (Colonist)

Související novinky

Ridley Scott bude režírovat bombastickou povídku

Ridley Scott bude režírovat bombastickou povídku

15.12.2023

Zatímco jiní v jeho věku řeší nejšetrnější pleny, Ridley Scott si ke svým sedmaosmdesátým narozeninám nadělí další režijní počin. Tahle legenda se totiž rozhodla, že nepoleví v každoročním nadělování… (více)

Sidney Lumet: 1924 – 2011

Sidney Lumet: 1924 – 2011

10.04.2011

Když debutujete filmem ráže Dvanácti rozhněvaných mužů, je jasné, že vaše režisérská kariéra bude krasojízda. V případě legendárního Sidneyho Lumeta, který zemřel v sobotu 9. dubna ve věku 86 let, to… (více)

Reklama

Reklama