Rambo: Poslední krev

Člověk si občas říká, zda-li Sylvester Stallone jenom potřebuje prachy nebo zkrátka pořád má potřebu sobě (či komukoliv jinému) dokazovat, že na to stále má. A samozřejmě, že má. I přes svůj pokročilý věk se drží ve vynikající kondici a nejspíše sám tuší, že i přes rumory je toto poslední film. A já jsem rád, že pokud něco, tak rozhodně není chudokrevný a kdo si v dětství představoval Sám doma s R ratingem, tak toto jsme dostali. Rambo až komicky masakruje vše, co mu přijde pod ruku a skutečně dobře se na to dívá a rychle to uteče. Než k tomu však dojde, musí nutně dojít na mexický příběhový oblouk, který mi přišel stokrát ohraný a nezajímavý a beru jej jako nutnou vatu k následujícímu masakru. Ale ani v první hodině jsem se nenudil a v druhém skvěle bavil...7/10 PS : na konci nás čeká hezky sestříhaný medailonek, neodcházejte. (19.09.2019)

Líbí se mi, jak Sylvester Stallone s Rambem pracuje a postupem let z něj udělal regulérního tragického hrdinu, v jehož uvažování a konání jsem tentokrát viděl něco až shakespearovského. Vážně. Když varuje neteř před hledáním odcizeného otce, mluví o čistém zlu a o tom, jak se toho nelze zbavit... Samozřejmě je každému jasné, co se stane dál. Ale právě díky tomu, že to víme, má tahle scéna takovou sílu, protože vidíme Ramba trpět, aniž by do něj zrovna někdo řezal nožem, a dojde nám, že se sice vrátil domů a doma žije, ale ve skutečnosti doma není. Z tohoto pohledu je první část filmu (o které tak často čtu, že je telenovelová, nudná, dlouhá, roztahaná a kdesi cosi) nesmírně důležitá a hlavně zajímavá. Když pak dojde k Rambově cestě do Mexika a utrhne se řetěz, je to nevyhnutelně a maximálně brutální, protože tak jako tentokrát Rambovi ještě nikdo nikdy neublížil a on bude oplácet stejnou mincí (zúčtování s hlavním padouchem ukáže, že jestli si Rambo na něco nepotrpí, jsou to metafory). Pokud tedy čekáte jen ta závěrečná jatka a vůbec vás nezajímá John Rambo - postava, zůstaňte sedět doma a nekažte tomu filmu hodnocení. (21.09.2019)

Příběh je sice jednoduchej, jak fanynka Justina Biebera, ale překvapivě to dává pořád smysl. Jako předchozí díly, je to takovej prima republikánskej biják, kde nevadí ani bulharské produkční zázemí. A Stallone, ač již překročil sedmdesátku, je pořád badass, ve své ikonické poloze nepůsobí napatřičně a nikdy mě při sledování ani nenapadlo, že už by to měl zabalit. A moc dík za absenci politické korektnosti, s tím si Sly nikdy hlavu nelámal. (20.09.2019)

Rambo se v posledních dvou dílech změnil a je to pochopitelné, protože ruku v ruce s tím se změnil i Stallone. Zatímco první tři díly ukazují Ramba jako v podstatě dobráka zahnaného do úzkých, kterého politický systém a předsudky ostatních lidí donutí bojovat o přežití, poslední dva díly odkazují velmi dobře na aktuální problematiku v současném světě a neschopnost ji systematicky řešit dostatečně efektivně. A je jedno jestli jsou to války kmenů v Barmě, či lovení děvenek na prostituci v Mexiku. Oboje je a bylo více či méně aktuální a Stallone i Grunberg se drží vlastně v totožných intencích a mantinelech. Poslední díl je tedy pořád ta relativně temná, surová masírka, jen z džungle přírody, se přemisťuje do džungle města. Výstup a jakési poselství stejné. A je tam, jen je potřeba ho v tom kliše, které je kolem zahlédnout. Protože ano, nějak se na to jádro musí naroubovat ten jednoduchý příběh pomsty, aby to vůbec mohlo jít do kin a bylo to alespoň trochu přitažlivé pro ty diváky, kteří v tom vidí jen ty okrajové atributy explicitního násilí, cool zbraní a ikonického hrdiny. Výtky že to už není tak úplně ono - není to ono, pokud se to porovnává s původními filmy, které byly zaměřené úplně jinak a definovaly akční osmdesátky. Je potřeba brát v potaz, že tohle je pořád v jádru ten stejný hrdina, jen žije v jiné době, v jiném světě. Nedosahuje to vysooktanových jatek předešlého dílu, ale tu melancholickou první polovinu beru stejně dobře, jako tu druhou u řezníka na dvorku. (23.09.2019)