Eraserhead
Eraserhead
Mazacia hlava
Eraserhead
Eraserhead
Eraserhead
Režie:
David LynchScénář:
David LynchHudba:
David LynchHrají:
Jack Nance, Charlotte Stewart, Allen Joseph, Jeanne Bates, Judith Roberts, Laurel Near, Jack Fisk, Darwin Joston, Jennifer Lynch, Gill Dennis, Hal Landon Jr. (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Děj filmového debutu režiséra Davida Lynche nás zavádí na periférii nejmenované průmyslové čtvrti. Podivínský samotář Henry Spencer se právě dovídá, že jeho přítelkyně Mary je těhotná. Místo roztomilého novorozence ale na svět přichází jakési monstrum. Mary se s touto situací není schopna vyrovnat a Henryho i s potomkem opouští. Nekonečné halucinace dovedou Henryho nakonec až k zoufalému činu... (Magic Box)
(více)Recenze (708)
Tohle na mě bylo příliš... snesu kde co, ale tohle ne... Film má nejspíš nějakou skrytou pointu, která z něj dělá skvělý snímek... Já jsem na ni nepřišel a druhý pokus tento snímek asi nedostane... ()
Jsem guma... a Lynch je génius. ()
Ne, nemučte mne prosím...! Dekadentní, nepochopitelné, zbytečné, nesmyslné... NIKDY VÍC. Je-li tu někdo chápající smysl tohoto "díla", nechť se mi ozve. Silně se ovšem domnívám, že budu čekat marně. ()
Bol to proste zážitok po všetkých smeroch. Ku tejto prvotine, som sa dostal až po videní väčšiny ostatných filmov od Davida a o to viac, ma to dostalo na kolená. Nie počas sledovania a klasického tápania v snahe, dostať sa na akúkoľvek myšlienku či podobenstvo, ktoré by sa zhodovalo aspoň z polovice tým, čo Lynch chcel mazacou hlavou odovzdať svetu. Ale naopak asi pár hodín po do pozeraní, ležiac a nespiac na posteli. Začal som si klásť jednoduché ba až idiopatické otázky, či je vlastne tento "film" počas svojej stopáže 90 minút navrhnutý na šokovanie a novátorstvo, alebo bol Henry proste len tým, čo som ja nikdy nevidel a a možno v duchu po tom túžil. Dať si obrázok výbuchu bomby na stenu, hodiť hlinu na stôl a zastrčiť tam kus vetvičky, len tak na dotvorenie tej správnej a šialenej atmosféry. Mazacia Hlava proste pochoduje stredom a valcuje svojich divákov bez ohľadu na sympatie alebo antipatie. Lynch je proste pán boh fantázie v ktorej, necháva svojich fanúšikov žiť vlastným zmyslom. Toto je surovosť sama o sebe, ktorá to podtrháva. ()
Velice nepříjemný film, ve kterém jsem viděl, teda doufám, vlastně nevím, parafrázi na otcovství. Atmosféra, hudba a vše ostatní je opravdu velmi depresivní a mysteriózní. ()
Divné, děsivé a místy dost nechutné...ale na rovinu Lynch umí i lepší filmy ()
Leze to na mozek. Dohání k šílenství. Nenechá vás to na pokoji. A přesto neodtrhnete oči od obrazovky, aby vám neunikla nějaká důležitá skutečnost či pointa, která může vést k rozřešení celého filmu. Některé scény vypadají naprosto jako případy z psychiatrické léčebny, které někdo zveřejnil ve filmu. Nedávají smysl. Alespoň mě teda ne. Mazací hlava v sobě skrývá spoustu tajemství a záhad, které snad nikdy nikdo zcela nerozluští. To se mi i celkem líbí, vždyť to nemusí dávat smysl, stačí, když zaujme. Nevím, zda to bylo mými představami, ale v mnoha scénách jsem viděl tváře i na místech, kde by vůbec být neměly. To už mi extrémně působilo na mou psychickou schránku a nevěděl jsem, jestli se chci dívat dál. Nepochopil jsem téměř nic. Všechny ty šílené scény jsou úděsně natahované, ale to je na tom právě to nejlepší, tohle dostává diváky s psychikou na nulu a přichází nervozita, kousání nehtů a všechny druhy tiků. Fascinuje mě představa, co se asi honilo v hlavě Davida Lynche, když dával tohle všechno dohromady. Z filmu jsem si neodnesl žádné významné poselství, ale zaujal mě. Bylo to něco, co jsem jaktěživ neviděl a nejspíš už ani neuvidím, protože vymyslet něco takového, to chce notnou dávku šílenosti. Nebo geniality? Každopádně tenhle snímek dokážu ocenit. Mimochodem, chlápek hrající Henryho mi připomínal Tima Robbinse (samozřejmě až na to háro). A hrál výborně, všechny pohyby takové strojené, skoro náměsíčné. To "děťátko" na mě mělo také obrovský vliv, snad třikrát za celý film se mi změnili pocity mířené k němu; nejdříve mi jej bylo líto, později jsem vůči němu cítil obrovskou depresivní zdeptanost a nakonec zděšení. Ženy ve filmu byly děsivé všechny do jedné, jedna šílenější než druhá. Ale Mary s převahou vyhrála. Mohlo za to nejspíš pouto s oním "dítětem". Nakonec váhám nad hodnocením. Prozatím dávám čtyři hvězdičky a pokud při dalším zhlédnutí pochopím o něco víc a celý příběh se mi třeba jen trochu vyjasní, jsem ochoten dát klidně pět. Tohle si to zaslouží. ()
Lynchova prvotina. Surrealistická. Artová. Psychadelická. Experimentálna. Zvláštna. Nezaraditeľná. Kontroverzná. Temná. Klaustrofobická. Industriálna. Špinavá. Znepokojujúca. Až príliš znepokojujúca. Desivá. Skľučujúca. Mrazivá. Nechutná. Naozaj často nechutná. Takmer po celý čas. Odporná. Hnusná. Nepríjemná. Deprimujúca. Umelé kurča. Veľmi ťažko pozerateľná. Napriek tomu pozoruhodná. Neodbytná. Svojsky príťažlivá. Vrytá hlboko pod kožu. Nadlho. Nezabudnuteľná. Hlboká. Metaforická. Takmer nepochopiteľná. Stopercentne určite nie... Geniálna? Šialená? Kdesi na hranici. Alebo za ňou? Nemám šajnu. Neviem. Nikdy sa ani nedozviem. Ani nechcem. Fakt nie. Ceruzka. Aj s gumou... Rozvitejšia veta zo mňa dnes už žiaľ nevyjde. Nabudúce. Možno. A možno aj nie. 5/5 ()
Eraserhead je těžko uchopitelné snové dílo o úzkosti z toho, býti rodičem. Je to bizár nejhrubšího zrna, ale ta kvalita je nesporná. Lze tento film vnímat i čistě jako galerii (nikoli jako vyprávěni). Dle mého nejlepší Lynch. Vyhovuje mi to více než jeho uznávanější a konkrétnější filmy jako třeba Blue Velvet nebo Mulholland Drive. Přišlo mi, že ačkoliv je protagonista součástí svého světa, tak působí, jakoby mu nerozuměl stejně jako já a byl jím neustále zděšen - Tomu dojmu napomáhají i ty vzhůru "zježené" vlasy. A scéna, kde paní z topení zpívá "In heaven everything is fine" mi přišla dojemná. ()
O tomto filmu jsem si naštěstí něco málo přečetl již před projekcí, takže to pro mě nebyl takový šok. Vlastně to i přes nižší udělené hodnocení bylo o dost stravitelnější než jsem čekal. Především v první polovině se mi Lynch dostával tou nepříjemnou atmosférou úspěšně pod kůži a já začínal chápat, co na tomhle filmu odborná (a koneckonců i neodborná) veřejnost vidí. Problém ale nastal ve chvíli, kdy mě ten skličující pocit při sledování přestal bavit. Rázem jsem si uvědomil, že Eraserhead poněkud postrádá smysl. Nebo jsem ho možná jenom neodhalil. ()
Mávam sny, o ktorých nehovorím, aby som nimi ostatných zbytočne nedesila. Myslím však, že práve Pán Lynch by sa pre inšpiráciu do mojej hlavy pozrel rád. Nedefinovatelno - znepokojivo - hypnotizujúce. ()
Šílené kompletní vymazání hlavy, šílené snad i na Davida Lynche a to mám jeho filmy velice rád, jenže, tohle je zas úplně jinak k (ne)pochopení. Henry Spencer mi právě Lynche velice připomínal, což by určitý smysl dávalo, ale stále je tu spousta otazníků, ostatně jako vždy. Silné scény ovšem film má a není jich zrovna málo... z mnoha důvodů nelze zapomenout na finální stříhání obvazů, ale Lynchův um jde cítit především z večeře, nebo z Henryho "procházek". Třeba hned ta úvodní je skvostná! Zvuky střídající ticho, ulice industriálního města a Henry, občas snad až lehce expresionistické, úchvatné. Ale výborné jsou i exteriéry... celkově mě potěšilo, že už zde jsou odkazy na pozdější díla mistra. Dialogů ve filmu příliš neuslyšíme, přesto jsem měl pocit, že by jich klidně mohlo být ještě méně, vlastně by nemusely být žádné. Ono by to sice bylo ještě složitější, jenže právě tomuto filmu by to slušelo. Zvuky a ruchy, to je totiž to, co tu obstarává velkou část depresivní atmosféry, opravdu výborná práce a tak si myslím, že by to Lynch utáhl i bez dialogů. Jak píšu na začátku komentáře (a zdaleka tak nepíšu pouze já), byl jsem vymazán a mám pocit, že spíše pozitivně, tedy, pozitivně po Lynchovsku. 75% ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1976. ()
Tak příběh není sice jednoduchý, ale vcelku pochopitelný (aspoň pro mě) a určitě jsem byl několikrát konsternován a znechucen, ale že se budu smát, to jsem opravdu nečekal. Mistrovská režie. ()
Jako jo, docela paráda no. Vzhledem k absenci příběhu tu bylo hodně prostoru k vlastní interpretaci a narozdíl od tolika jiných filmů, mě tady vážně bavilo zkoušet najít ve scénách smysl. 10/10 ()
No, Davida Lynche jsem nikdy nemusel. Myslím, že jako člověk musí být naprosto nesnesitelný a obdivuju ženy, které s ním vydrží. Nemusím ani většinu jeho filmů, i když jsou kritiky i zde dobře hodnocené. Mazací hlava je ale ještě o několik levelů dál. Nemám rád, když si režiséři hrají na děsné umělce a masturbují nad svými výtvory, ale tohle je asi úplně ten nejdivnější film, který jsem kdy v životě viděl. Tu jednu hvězdu dávám za ten účes Jacka Nanceho. ()
Moje první osobní setkání s Davidem Lynchem, a jsem si již nyní jistý, že jeden z mých následujících filmových cílů je bezesporu filmový odkaz tohoto uznávaného režiséra. Jeho filmový debut Mazací hlava - Eraserhead vznikal spousty let, jelikož Lynch na něj dlouho sháněl potřebné finance, dokončen byl tedy až o x let později, roku 1977. Sám mistr doteď s velkou oblibou říká, že interpretovat tuto surrealistickou báseň se doposud nikomu nepodařilo - a to ani přiblížit se jejímu smyslu. Proto se v tomto komentáři žádné interpretace nezúčastním ani já, spíše budu lehce klouzat po povrchu. Lze konstatovat z různých komentářů a rozhovorů, že se jedná o režisérovu niterní výpověď. Ano, každá lidská mysl je bezbřehá a nevyčerpatelná co se týče fantazie. Na základě volného proudu myšlenek a asociací lze díky naraci snímku tyto aspekty bezpečně určit jako zdroj inspirace. Sám Lynch přiznává, že tehdejší život ve Philadelphii byl pro něj noční můrou a jediná možnost, jak svou hlavu od těchto delirantních, katatonických stavů zbavit, bylo přetáhnout tyto můry na filmové plátno. A o tom tento film je. Vlastní konkréta tohoto uměleckého díla pak chápe nejlépe sám režisér. Ať už jde o králičí fetus, padající pupeční šňůry na zdeformovanou zpěvačku, která je pak zašlapává, manželka Henryho, která je rodí nebo vyhlížející kreatura, z okna, dohlížející na život protagonisty skrze rozbité okno. Má to mysl, ano, všechno to má svůj důvod a smysl. Surrealismus je určitě jeden z nejrevolučnějších uměleckých postupů, které dokážou zprostředkovat fantazii skrze básně, filmy, obrazy. Čím víc se já sám osobně soustřeďuji na tento druh umění, tím více si začínám uvědomovat, že se nejedná o anarchii, ale čistou soudržnost a harmonii. A tuto soudržnost cítím i v tomto snímku, byť ani já sám nemohu určit, co za všechny myšlenky zde Lynch napasoval. Jako autorský debut se ale jedná o silnou osobní výpověď, kterí si zaslouží své místo v historii kinematografii - vždyť zasáhla persony jako Lucase, Kubricka či Bukowského. Jak jsem již zmínil, Mazací hlava je niternou duchovní a osobní existenciální výpovědí, kdy Lynch potřeboval filmové plátno k docílení toho, co ho v jeho intelektuální hlavě tížilo (což dělal Kafka v psané podobě). Strašně by mě proto zajímalo, jak by Lynch převedl na filmové pláno Kafkovu Proměnu, Proces nebo Zámek. Podle mě by z toho byly masterpiecy. Kafka patří mezi mé nejoblíbenější autory, a jak sám Lynch kdysi uvedl, chtěl Proměnu na plátno převést, což zatím doposud neudělal, a asi už ani neudělá... Už teď jsem moc zvědav na další filmy tohoto autora. Na závěr tedy jen zbývá ohodnotit - nebylo to pro mě vůbec jednoduché, a říkal jsem si, co se vlastně na takovém originální projektu má hodnotit. Nakonec jsem se rozhodl pro 4 hvězdičky z čistého osobního dojmu. I tak je ale těžké něco moc vyčítat. Naopak musím nejvíce vyzdvihnout perfketní synchronii práce se zvukem, kamerou, a kontrasty. O maskách a výpravě ani nemluvě. Velký palec nahoru! ()
Vocamcaď pocamcaď, jak má v podtitulu čehosi tušímže Baldýnský. S kinematografickou masturbací jsem si nikdy příliš neoruměl... ()
CO na to říct? It's Crazy! ()
Projet 100 (1998) ()