Režie:
Josef MachScénář:
Josef MachKamera:
Jan StallichHudba:
Ludvík PodéšťHrají:
Josef Bek, Sylvie Daníčková, Valentina Thielová, Dana Medřická, Karel Effa, Jaroslav Vojta, Marie Rovenská, Theodor Pištěk, Jaroslav Mareš (více)Obsahy(1)
Na nádraží Florenc v Praze nastupují do autobusu cestující do Karlových Varů. Je mezi nimi i dívka dobráckého řidiče Honzy Chalupy, dispečerka Barborka alias Pusinka. Dámská část cestujících na půvabnou mladou ženu pochopitelně žárlí, zatímco někteří muži se jí hned začnou dvořit. Po cestě však řidič zastaví jiné krásné dívce, a tak má Barbora dojem, že se sama ocitla na vedlejší koleji. Cesta do Varů je dlouhá a během ní dojde na mnohá drobná nedorozumění. Jak mezi Honzou a Barborkou, tak mezi ostatními cestujícími… Ve vtipně koncipovaném příběhu, který je založen na konfliktech mezi cestujícími v rychlíkovém autobusu, se režisérovi Josefu Machovi podařilo s laskavým humorem ukázat některé stránky lidských povah. Z jednoduché látky autor vytěžil maximum, přičemž se v jeho díle doplňují prvky humorné, až vyloženě groteskní, s prvky hudebně lyrickými i fantastickými. Výsledek představuje kvalitní, divácky vděčnou a zároveň vkusnou zábavu. Píseň "Šoférská" Ludvíka Podéště na slova Josefa Kainara v podání Josefa Beka se ve své době stala hitem. Theodor Pištěk a Eman Fiala v rolích fotbalových nadšenců Mandy a Jeníčka upomínají na své postavy z úspěšného staršího filmu Muži v offsidu (1931). (Česká televize)
(více)Recenze (138)
Taková podivná veselohra. Podivná proto, že vás s trochou štěstí neurazí, ale ani příliš nerozveselí. Celkově i vzhledem k několika více či méně skrytým budovatelským agitkám asi odpovídá době vzniku, ale ať se na to dívám jak chci, víceméně mě to nechává chladným, a tudíž volím zlatý střed… Ale pozor. Jeden z mých přátel jasně citoval někoho ze svých přátel – poetů v tom smyslu, že v hodnocení poezie není nic horšího než zlatý střed. U tohohle filmu mi to přijde podobné. Nenasr**, nenadchl… vlastně nezanechal vůbec nic. ()
Asi jsem moc mladý (ó, ano, tak sexy mladý, pevný a krásný) na nízké hodnocení a hořkou slinu z historických důvodů. Já se smál od první minuty, první ukázky dobový logiky, od první chtěný i nechtěný legendární hlášky, a to skoro nepřetržitě po celé cestě až do Karlových Var. No, a že je hodnocení veskrze negativní stejně jako psané reakce? To je pochopitelné - řemeslně i obsahově je to škvár. Ale tak krásně špatný... Kultovní cesta. Chci stand-alone project pro pana Koníčka. http://youtu.be/pwqnXfkdbXE ()
První československá road-movie. Naprostá klasika. Fascinující kolorit lidských vlastností, zvaný živočichopis. A tak slovo dá slovo a lidé ještě před chvílí zcela pokojní si vypovídají nesmiřitelné nepřátelství, jemuž se říká cestovní společenství. – Neříkejte mi člověče! Já u vás nejsem žádný člověk! – On mi řekl nebo! – To jste koupila v Tepu, madam? – Nelezou mě do malýho vápna, nemám to rád! – Komu se podaří převrhnout autobus, dostane diabetický párek a nanuka. Herecká sestava de luxe, každý má svůj přesně vymezený prostor i typ, přičemž Josef Bek se objevil konečně v roli, která byla po sérii prázdných šablon v politicky tendenčních filmech opravdovou příležitostí. Od písniček přes kouzelná tlačítka až po neodolatelného Karla Koníčka je tenhle film tak dokonalý, že mu člověk tu trochu socialistické agitace rád odpustí. ()
"Co jse to znárodnilo, dělá si tu každý co chce!" Šofér, ten tvrdý chleba má. Autobus plný hereckých hviezd súčasných aj minulých, každý druhý vedie vnútorné monológy, každý prvý hádže hlášky, Filipovský sa sťažuje, Effa si užíva snové pasáže, Sovák je neutrál, Vojta tentononc, Lohniský chce ticho a kľud, vyvolená Pusinka sa srdí kvôli zobratej stopárke, zväzáci zborovo pejú, do toho fantastické scény s lietajúcim autobusom a špeciálnymi tlačidlami. Veľmi príjemná komédia z časov minulých. Osobným plusom je aj trošku nostalgie, autobusom tohto typu som sa ako decko v osemdesiatych rokoch ešte párkrát viezol. "A utahovat matky, jsem mladá, potřebuji to!" ()
Jedna hvězdička za spoustu dobrých herců a sem tam vtipnou hlášku, jedna pidihvězdička ze soucitu (babička s dědou se u toho celkem bavili). Návštěvy prarodičů budu muset plánovat uvážlivěji - prostudovat TV program, aby se vyloučila případná možnost strávit návštěvu sezením u podobné, naivní, socialisticky rozjuchané ptákoviny. Někomu možná přijde zábavný multifunkční létající autobus na trase Praha - Karlovy Vary, někoho třeba pobaví šablonovité charaktery a někomu může slizký úsměv Josefa Beka přijít svůdný... Já bych se bez podobné podívané docela dobře obešla. 35% ()
Galerie (7)
Zajímavosti (15)
- Zábery z autobusu boli natáčané v ateliéri, ktorý bol rozpolený na dve časti a technici s nimi triasli, aby bol vytvorený dojem z jazdy. Okolo behali ďalší technici z vetvami od stromov a vytvárali tak dojem skutočného pohybu autobusu a nakoniec za autobusom bola snímaná zadná projekcia. (Raccoon.city)
- Josef Bek neměl v době natáčení řidičský průkaz. Vzhledem k tomu, že se jízda točila trikem ve studiu, tak by ho nepotřeboval ani nadále, jenže jednu scénu bylo nutné natočit „v terénu“, a tak byl nucen si řidičské oprávnění obstarat. Scénu se podařilo natočit i přes mírné zděšení účinkujících a Bek, kterému bylo líto mít řidičák jen tak, si pak za honorář z filmu koupil nového Wartburga 311. (cundak)
- V najväčšom ateliéri na Barrandove bola postavená časť autobusovej stanice Florenc ako kiosky a aj dispečerská búdka s Pusinkou (Sylvie Daníčková). Na toto všetko sa potom nastrihávali reálne zábery Florenca, čo pôsobilo na diváka ako menší šok. (Raccoon.city)
Reklama