Florenc 13,30
Komedie
Československo, 1957, 88 min
Režie:
Josef MachScénář:
Josef MachKamera:
Jan StallichHudba:
Ludvík PodéšťHrají:
Josef Bek, Sylvie Daníčková, Valentina Thielová, Dana Medřická, Karel Effa, Jaroslav Vojta, Marie Rovenská, Theodor Pištěk, Jaroslav Mareš, František Filipovský, Jiří Sovák, Eman Fiala, Jiřina Bohdalová, Robert Vrchota, Stella Zázvorková, Eduard Dubský, Vlastimil Brodský, Miloš Nesvadba, Lubomír Lipský st., Václav Trégl, Rudolf Princ, Josef Hlinomaz, František Holar, Václav Lohniský, Jaroslav Štercl, Karla Chadimová, Stanislav Fišer, Věra Koktová, Vítězslav Černý, Libuše Havelková, Jaroslav Cmíral, Věra Filipová-Pištěková, Antonín Hardt, Anna Gabrielová, Dagmar Zikánová, Eva Geislerová, Eva Štruplová, Jana Kasanová, Hana Talpová, Dagmar Sedláčková, Alois Dvorský, Bedřich Ulrych, Theodor Pištěk ml., Libuše Holečková, Eva Vlachová, Milena Geislerová, Jarmila Navrátilová, Otakar Brousek st. (vyp.)Střih:
Josef DobřichovskýZvuk:
Adolf BöhmKostýmy:
Slávka Skořepová, František Zapletal, Karel Postřehovský60%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
26.12.1957 |
|---|---|
|
Na DVD
od:
|
25.11.2008 Filmexport |
|
Na DVD
od:
|
02.12.2009 Filmexport |
|
Na DVD
od:
|
22.10.2010 Filmexport |
|
Na DVD
od:
|
25.10.2013 Filmexport |
|
Na DVD
od:
|
28.02.2014 Filmexport |
UncleG
"Slečna Barbora byla stvořena, aby vnášela neklid do společnosti." Ano, to je jedna z vtipných úvodních replik, v nichž se humorem ani poetikou nešetřilo. Zbytek filmu se už bohužel nese v nablblém duchu kolektivizačního optimismu, budovatelských výlevů a do očí bijícího (takzvaně umně maskovaného) psychologického podsouvání. Jako agitka otřesné, jako komedie podprůměrné. Počáteční nápaditost se velmi záhy vytrácí do nenávratna a ve chvíli, kdy dochází i špatné nápady, přijde na řadu notně ulepená komunistická fantasy-utopie s létajícím a mluvícím autobusem (kam se hrabe pes Falko z Nekonečnýho příběhu). Přece jen jsem si ale něco odnesl... Kdybych teď jako náhodou spadnul z Marsu a viděl film bez předchozích souvislostí, věděl bych ihned po Florenci 13:30, že na znárodňování není nic špatného a že blahu jednotlivce nejvíce prospěje, pokud se podřídí většině. Že když všichni táhnou za jeden provaz/autobus, pak se dílo podaří a nejlépe je svěřit se moudrým mužům u volantu. A teď promiňte, jdu vyzvracet všechnu tu červenou limonádu...(9.2.2011)
jatamansi
K tomuto dílku mám nedefinovatelný odpor, nebo spíše definovatelný mně ne právě příjemným způsobem herectví Josefa Beka. Jeho žoviálnost a bodrost a mírná jazyková vada mne vždycky přiváděly k šílenství a ovlivnily silně názor na každý film, kde hrál. A protože tahy hlavní, nedostanu se výš. Byť v dalších rolích a roličkách celá plejáda hvězd a hvězdiček. Zajímavá je ta Florenc, některá zábradlí jsou snad doteď původní.(4.6.2008)
monolog
Tímhle filmem mi Josef Bek potvrdil mé tušení, že takhle nějak by měl vypadat pravej svazák. Ale nápad je to dobrej, dá se říct, že jedno z nejlepších českých roadmovie ještě z doby, kdy tenhle název nic neznamenal. Když se člověk oprostí od občasných výstřelků režimu typu: No dovolte? Já nejsem žádná pani. Říkejte mi soudružko. tak je to moc dobrej film. Jako ve většině tehdejších filmů tam jde spíš o charaktery lidí, přestože prokomunisti jsou ti hodní a všichni ostatní jsou ti zlí nebo minimálně šeredně pomílení. Ale to je už tou dobou a tak to taky člověk musí brát. Není prostě možný, aby v půlce padesátých let, když tu komunismus jel opravdu naplno, natočili komedii bez ideově zabarvených situací. A ruku na srdce, copak na druhé straně oceánu netočili ideově zabarvené filmy? Samozřejmě že ano. I cenzura tam jela o 106. Navíc Škodověnka tehdy ještě byla naše, nejen překabátěný "lidový vozítko" (volkswagon). A ty její speciální úpravy, to musí člověk ocenit ten nápad. Žádný podobný tlačítka jsem nikdy v žádným filmu, ať už cizím nebo našem, neviděl. A velmi solidní herecké výkony, zajímavej nápad i příjemně ubíhající filmík mě přinutily dát pět hvězd. A možná taky že mám slabost pro filmy, kde je to vlastně spíš všechno idyla a krása.(18.2.2006)
antragus
Taková podivná veselohra. Podivná proto, že vás s trochou štěstí neurazí, ale ani příliš nerozveselí. Celkově i vzhledem k několika více či méně skrytým budovatelským agitkám asi odpovídá době vzniku, ale ať se na to dívám jak chci, víceméně mě to nechává chladným, a tudíž volím zlatý střed… Ale pozor. Jeden z mých přátel jasně citoval někoho ze svých přátel – poetů v tom smyslu, že v hodnocení poezie není nic horšího než zlatý střed. U tohohle filmu mi to přijde podobné. Nenasr**, nenadchl… vlastně nezanechal vůbec nic.(8.1.2014)
Vesecký
Klasická česká satira, která se mi jako malému klukovi ohromně líbila, zvlášť když se Pepíček Bek vznesl svým ertéočkem nad krajinu. Označení komedie je skutečně nepřesné a nedivím se, že po takřka šedesáti letech je pro mnohé diváky jen nudnou podívanou; pro nás, kteří jsme tehdy žili, to však byl skutečně pichlavý pohled do charakterů malého českého človíčka; Josef Mach si skutečně vybral všechny možné typy - od nesmělého mládence (Karel Effa), přes cynika (Jiří Sovák) a pštrosa (Lubomír Lipský), až po povedeného zlodějíčka (Jaroslav Mareš). Dnes by se nic takového nenatočilo, satira na špatné lidské povahové vlastnosti je bohužel minulostí - a je to něco, co současné české kinematografii chybí. Sešla se tu řada stárnoucích hvězd (Pištěk, Fiala, Vojta, Rovenská, Princ) s těmi tehdy současnými (Lipský, Zázvorková, Bek, krásná Sylva Daníčková, Effa i Medřická), a tak dávám zodpovědné čtyři hvězdičky.(4.7.2015)