Zamilovaný Shakespeare

Bez lásky psáti nejde, to vám řekne každý Shakespeare. Pojďme se ostatně podívat, kterak v poblouznění smyslů a za úsměvných okolností sepsal smutný osud Romea a Julie. Abys to měl, současný diváku, jednodušší, rozmístíme ti do příběhu pár věcí, které znáš a jež bys v alžbětinské době nečekal. To ti jistě přijde úsměvné, až uvidíš Shakespeara pít z kýčovitého hrnečku a zpovídat se u psychoanalytika. Ale co to, ono to vlastně není zasazeno do současnosti, ono je to zasazeno do světa současných filmů ze současnosti. Čas od času zažiješ veselou příhodu, v níž poznáš kousíček z nějaké hry, kterou Mistr dosud nenapsal. Občas necháme někoho pronést repliku z jeho budoucího pera. To je legrace, on nic nevytvořil - jen vše opsal ze života a od kolegů a chytře to poskládal... Ale dosti tlachů, jde o Romea a o Julii a o Williama a o Violu a o emancipaci a o lásku, a všechno se to proplétlá a prolíná a jde to hlavně o to, aby to bylo co nejpropletenější a už jste nevěděli, jestli Vilda hraje Romea nebo žije Romea nebo je to Viola, která je Romeo a Julie a Viola a Kent, ale hlavně jde o lásku a použití všemožných propriet Shakespearových her (spíše komedií): záměn osob, pohlaví a vůbec všeho, co Mistra vůbec neodlišuje od jiných tvůrců jeho doby. Řada historických reálií ze spíše lehounce úsměvné, než vyloženě veselé a vtipné taškařice, inteligentní film nedělá. Cukříček, jemuž náznak pikantnosti dodává pouze Judi Dench. Silné **. (17.05.2010)

Kdybych nebyl zásadním fanouškem filmu Zachraňte vojína Ryana,který kvůli Zamilovanému Shakespearovi nedostal Oscara,možná bych šel i na těch pět.Každopádně je ale tenhle film velmi příjemný.A to se mi do něj vůbec nechtělo.Bál jsem se pro mě vrcholně nesympatického Josepha Fiennese,který se ale role Shakespeara zhostil velmi slušně.Zbytek hereckého obsazení je dokonalý.Gwyneth Paltrow naprosto odzbrojující,Geoffrey Rush famózní.Oscar pro Judi Dench za její cameo je sporný,ale když na plátně byla,nedokázal jsem z ní spustit oči.Skvělý je i můj oblíbenec Rupert Everett,škoda že dostal jen minimální prostor.A konečně se dostávám k nejpříjemnějšímu překvapení filmu,kterým je okouzlující,přesvědčivý a po všech stránkách prostě skvělý výkon Bena Afflecka.Přesně TOHO Bena Afflecka,který mi sice nijak nevadí,ale za dobrého herce ho teda rozhodně nepovažuju.Tady ale fakt exceluje.Zamilovaný Shakespear tedy byl každopádně o dost lepší než jsem čekal a můžu říct,že se na něj za nějakou dobu určitě rád znovu podívám,protože jde vážně o film,který si člověk může pustit vždycky. 85 % (17.10.2008)

Ani ve snu ve snu by mě nenapadlo, že se mi takový film může líbit. Myslím, že už docela chápu proč neviděl oscara Ryan, ale tohle. Abych vše uvedl na pravou míru, tak musím prozradit, že Shakespearea neuznávám a jeho hry nesnáším a na film jsem se díval pouze proto, že obdržel nemálo oscarů. Obětovaného času však rozhodně nelituji. Režisér John Madden asi ovládá černou magii. Jiné vysvětlení pro to, co jsem viděl nemám. Herecké výkony naprosto všech jsou na nepředstavitelně vysoké úrovni a oscar za hlavní herecký výkon nedostal Joseph Fiennes jen a pouze proto, že v tomtéž roce jakýsi pan Roberto Benigni z Itálie předvedl ve filmu Život je krásný výkon jako z říše snů a zaslouženě mu oscara vyfoukl. A každý, kdo tento film viděl a najde v sobě alespoň špetku objektivity je nucen to uznat. Bohužel jsem v době, ve které je situován děj nežil. Narodil jsem se až o chvíli později. Dovolím si však říct, že takhle nějak jsem si tehdejší oblečení představoval. Film krásně dokresluje všudypřítomná hudba a posouvá celý film ještě o kousek výš. Takže ve filmu mi scházela pouze jediná věc - emoce. Po vizuální stránce je to koncert, ale po té citové jsem pocítil neskutečně skutečné nic. Což je neskutečně skutečná škoda. Takže dávám takové pěknější 3*. (17.02.2012)

Kdo nemá rád divadlo nebo fikci, asi nadšený nebyl, já se bavila. Ale nemohu si pomoci: Oscar, kterého si za roli Violy odnesla Gwyneth Paltrowová, patřil Cate Blanchettové za Královnu Alžbětu a její opravdou proměnu ze zamilované naivní dívky v dospělou ženskou osobnost. A přestože tato romance je výsostně kolektivní záležitostí, koho si opakovaně užívám, je Colin Firth a jeho neodolatelný portrét lidské malosti a omezenosti v postavě tupého hraběte z Wessexu- ten je tu za 200%... k sežrání! (21.11.2007)

Myslím, že se mi to celkem líbilo, když jsem to viděla před nějakými deseti lety, ale dneska se mi to zdá skoro nesnesitelné. Přirovnala bych mé rozčílení zhruba k tomu, jak mě vytočil z La La Land, protože tento film není o pocitech, nýbrž o hercích plácajících se po ramenou, jak skvěle umí ty pocity imitovat. Možná to souvisí s tím, že já obecně nemám moc ráda divadlo, protože se skoro vždy rovná přehrávání, dramata si nejraději sama čtu. V hercích a jejich pojetí svých postav leží můj kámen úrazu se Zamilovaným Shakespearem, spolu s tvůrčím rozhodnutím nechat postavy mluvit poeticky i "mimo své role". Je to podobně otravné jako když ve filmech o komicích komikové neustále žertují, i když nejsou ve světle ramp. Dochází tím k totálnímu odcizení postavy od diváka a mizí tím jakákoliv šance vnímat je jako "skutečné" a ne jako herce předvádějící přízvuky. A nepřijde mi to ani jako platná umělecká stylizace, spíš taková přezíravá hra na vznešenost, je to celé moc namyšlené a prvoplánovité. Od Toma Stopparda bych čekala něco podvratnějšího. Jedinou zábavnou věcí na celém filmu tak pro mě zůstávají vtipy na adresu chudáka Bena Afflecka. (08.05.2019)