Nastala chyba při přehrávání videa.
  • malylada
    ****

    Příběh "českého" přátelství, rozdílných charakterů, které se odehrává v prostředí hledačů minerálů, pokladů. Pro mě to byl takový menší dokument o nerostech a jejím nelegálním prodejem. Celé to je zasazeno do vesnického prostředí mezi trojici celkem nesympatických postav, zvláště v podání Lišky. Herci jsou perfektní a jako drama film docela dobře funguje. Film je předvidatelný, ale vůbec mi to nevadilo, neboť se neustále něco děje a pnutí mezi hrdiny pořád graduje. Problém je, že vyhrocení nikdy nedojde na doraz, aby diváka strhla na maximum, neboť je dějová linka moc natahovaná. Když to celé shrnu, tak režisér na české poměry odvedl velmi dobrou práci a určitě z českých filmů patří k tomu nejlepšímu za rok 2016......7/10(21.9.2016)

  • bari68
    ***

    Hlavným problémom a mínusom tohto filmu je samotný námet, scenár a toporný herci. Ak to trochu rozvediem, tak to hlabné gró je o akýchsi novodobých zlatokopoch čo sa pohybujú na hranici zákona, ktorým to ale moc neveríme a je nám to akosi jedno. Jediným skutočným hercom tu je Liška. Celkovo príbeh, aj keď plynie a nenudí ( so stopážou cca 80 min. by to bolo veľmi zlé) ide mimo diváka.(3.2.2017)

  • vyfuk
    ****

    Scénář je někdy největší podkopávka filmu. Některé části jsou přirozené jako anální sex mezi člověkem a koněm při skoku z letadla volným pádem. I přesto to působí tak americky, tak vyrovnaně a skvěle dramatické. Já když se nad tím tak zamyslím, tak vlastně ani nevím jaký je vlastně problém ohledně tohoto filmu. Určitě bych to neoznačil za úžasný film, skoro ani ne za nadprůměrný, ale stále jde o nějaký progress. Dle mého zbytečně opomíjený dobrý český film. Dokážu z toho cítit ojedinělé vibrace (a energii šambaly).(13.4.2017)

  • zette
    ***

    Film zaujme hlavne nametem, o kopacich vltavinu..., to tady jeste nebylo. A pak velmi dobrym hereckym vykonem Lisky a Bokove. Myslim, ze ani zde kritizovany Adamczyk nezahral zle. Skoda scenare, spousta zbytecnych scen a myslim, ze ono tajemstvi si taky mohli tvurci odpustit a vice se venovat samotnemu kopani, prekupnictvi atd.(7.6.2017)

  • MessiáŠ
    *

    Ani se nedivím, že už dřív Hájíček prohlásil, že ve scénáři svou předlohu příliš nepoznával. To by pochopitelně nemusel být žádný větší problém, navíc když film je uveden titulkem „volně na motivy románu Jiřího Hájíčka“, problém však nastává tehdy, pokud film nefunguje nejen jako vydařená adaptace, nýbrž ani jako film sám o sobě. Upřímně nechápu, proč mělo trio scenáristů potřebu se z větší části od předlohy odklonit, když ta byla dramaturgicky dobře vystavěná, kdežto film je nesourodá přehlídka scén (na ten proces adaptace a dezinterpretace předlohy by se dala napsat snad studie). ___ Při té vší nahodilosti tak nakonec vyznívá vcelku ironicky, když jsou ve filmu poměrně obsáhle a doslova citovány ty tzv. nejfilmovější scény z předlohy, ovšem bez jakékoliv citu a smyslu pro charakterizaci postav či vedení příběhu (to křížení knižních a filmových motivů zkrátka ne-navazuje). V románu je jednou z hlavních postav a především vypravěčem Pavel, k jehož zásadní charakteristice patří kromě jisté bezelstnosti, ba naivity jakási sobě vlastní představa řádu a čistoty vesmíru, která souvisí s jeho zájmem o mineralogii; ve filmu tatáž postava (Adamczyk) není charakterizována veskrze nijak, akorát jeho zanechání vysokoškolských studií je aktualizováno do podoby nedokončení doktorátu (proč vlastně?). Modelovou ukázkou přístupu k postavám budiž scéna, v níž oba hlavní hrdinové brutálně zmlátí zloděje vltavínů, přitom v knize je scéna založena na kontrastu obou postav, kdy bijcem a neurvalcem je především Kačmar (Liška), ve filmu však oba splývají do jedné podoby. Liškově charakteru navíc tvůrci filmu přidali – v předloze neexistující – rys tajemné minulosti, do níž je zapletena i Pavlova manželka Karolína (Boková). Jak si stěžovali už kritici jinde, nejenže je tato zápletka průhledná od prvního okamžiku, ale jako taková nepřináší ani žádnou katarzi a vyznívá – ostatně jako většina filmu – notně bezradně (highlightem přesto zůstává lebowskovská scéna ze záchodem!). ___ Nakonec největší potíží je ve filmu neexistující čas, pro předlohu stěžejní téma; kniha se odehrává převážně na přelomu 80. a 90. let, přičemž ale dál obsáhne zhruba desetiletý časový úsek, změna režimu s přechodem od kolektivního vlastnictví k soukromému nepředstavuje jenom odlišné podmínky pro kopáče, ale symbolizuje i přechod od iluzí mládí (a zklamání) k závěrečnému vyrovnání hlavního hrdiny. Film ovšem, jak je u české kinematografii ostatně zvykem, alibisticky sahá k pojmu „bezčasí“, kdy se film má odehrávat v jakési neurčité době, ovšem (údajně) pozdější než v knize, navíc během krátkého časového období. Tomu nelze oponovat, těžko nalézt výstižnější obraz bezčasí než hlavního hrdinu neustále jezdícího ve favoritu a jeho druha Kačmara, který si za stržené peníze pořizuje nejmodernější typ televizoru. ___ A tak je to se vším. Logicky tak nemůže dojít – kvůli neexistenci času – ani k odcizení mezi postavami, film nikterak výrazně ne-tematizuje ani otázku určité (vnitřní) svobody Pavla, vlastně film sám o sobě žádné ucelené téma nemá (žánr co?). Tohle hrabání naprázdno kdesi v půdě mi připomnělo podobně tragicky křečovitá (asi surrealismus) Špačkova Místa; asi nejvíce sebe-definující scénou je ta s jukeboxem (jaký je její smysl pro film?) – prostě něco začne hrát (kdyby to aspoň byl odkaz na předlohu, proboha, ale ne, takové sofistikovanosti nelze po tvůrcích vyžadovat). A ještě něco: vedení herců je taky tragédie... ale jednou by se to mohlo promítat v hodinách literatury jako ilustrace k (svižné) předloze (jednotlivě, ne v celé délce!), v tom (ubíjející) film funguje poměrně obstojně, takže natáčení nakonec přece jenom nebylo úplně, ehm, zbytečné.(10.9.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace