Midsommar
Midsommar
Midsommar
Midsommar
Midsommar
Midsommar
Režie:
Ari AsterScénář:
Ari AsterKamera:
Pawel PogorzelskiHudba:
Bobby KrlicHrají:
Florence Pugh, Jack Reynor, Will Poulter, William Jackson Harper, Vilhelm Blomgren, Julia Ragnarsson, Björn Andrésen, Archie Madekwe, Anna Åström (více)Obsahy(1)
Vztah Dani a Christiana už nestojí za nic. Možná to ale spraví výlet do severní Skandinávie s partou kamarádů. V odlehlé vesničce odstřihnuté od okolního světa se tu jednou za 90 let, na letní slunovrat, koná speciální slavnost. Mladí Američané si užívají bezstarostné prázdninové veselí v místě, kde slunce nikdy nezapadá. Vše se ale zvrtne, když je vesničané přizvou k rituálům, při kterých se místní ráj na zemi mění v čím dál děsivější peklo. Horor Ariho Astera (Děsivé dědictví) ukazuje, že za bílého dne se mohou odehrávat ty nejtemnější věci. (Aerofilms)
(více)Recenze (813)
Je to mezi odpadem a jednou hvězdou. Fakt hodně dlouho mě film takhle nenudil. Musel jsem se po x měsících přihlásit k CSFD a dát tomu špatný hodnocení. Nedokážu ani říct, co to je přesně za žánr. Vím jenom jedno - horror to rozhodně není. Nulový strach, nulové napětí, nulová akce jenom divná sonda do života fiktivní sekty a orchestr toho nejmíň logickyho chování, co jste kdy viděli. Perličkou je, že polovina věci je ve filmu úplně k ničemu, nikam nevedou, nikdy se nijak nerozvinou. Je to vyloženě špatně natočené a přijde mi maximálně komicky vidět některá velká jména téhle platformy jak tomu dávají 4/5 jak kdy y to byla nějaká vyzrálá artovka. Nechápu vás. ()
Slunovrat je film na který jsem byl hodně zvědavý. Slyšel jsem na něj ve směs pozitivní reakce. A tak jsem se na tento film vlastně i těšil. Ale moje dojmy po jeho dokoukání jsou rozporuplné. Ten film má potenciál být skvělý horor. Celé to téma se k tomu hodí. I vizuální styl je poutavý a dodává film zajímavý nádech. Ovšem vše co by mě mohlo zajímat je mimo kameru. A to je škoda. ()
Na podruhé mnohem lepší. ()
je to zajímavé tím, že to bylo jiné a že to celkem dobře rozpracovalo atmosféru. Bohužel to ale dost pohřbily některé rozvleklé pasáže, kdy jsem už uvažoval, že to ani nedokoukám. A pak mi vadilo idiotské chování těch američanů. Když pominu, že nevidím sebemenší důvod, proč se zajímat o nějakou komunitu, rozhodně bych nepřešel v klidu tu akci na skále a okamžitě bych se snažil odtamtud zmizet. Ono tedy bylo na první pohled vidět, že je to banda vyplatlanců a vzhledem k mé nátuře a názorech na všechno ezo, bych s nima byl hotov asi tak do dvou minut. Ještě zvláštnější bylo, že ztrácející se přátelé naše američany nijak zvlášť netrápili a místo, aby řešili, kde asi jsou, účastnili se celkem v klidu těch idiotských rituálů. Ani tak moc nešlo o horor, jako o jakési psychodrama. Možná, kdyby se to rozumně sestříhalo do zhuštěnější podoby a trochu to víc reflektovalo logiku v chování postav, nemuselo by to být špatné. ()
Těžká a zdlouhavá nuda pro závěrečný pomstychtivý úsměv? Takových herců, kostýmů, krásná krajina a nic v tom... Není to ani horor a ani černá komedie, jak prý píšou švédští kritici. Je to blbost... ()
Náhodou to vůbec nebylo špatný! Nízké hodnocení tohoto filmu zde přičítám okolnosti, že si asi jen málokdo připustil (nebo spíš pochopil), že se vůbec nejedná o zobrazení ničeho skandinávského, či jinak odlehlého, ale o čisté a plnohodnotné RUSKO! Můžeme sice uznat, že Rusové, stejně jako Skandinávci pocházejí z tzv. "Bílých Varjagů", ale toto zde už jen pouhými kostýmy, ale především náturou a podstatou zobrazovaných obřadů na to Rusko jednoznačně odkazuje a to i včetně té za poslední dobu zesilující krutosti a krvelačnosti. Berme to jako malou výstrahu všem, kdož jsou náchylní věřit našim dezolátům... ()
Prosluněná, po technické stránce dobře odvedená vizuální podívaná, která však mou maličkost nerozzáří více jak na tři Slunce/ hvězdy. Zasadit děj do pohanského skandinávského kempu nemůže snad žádného urazit, paráda poprvé. Nástěnnými malůvkami vkusně vyzdobené světničky, paráda podruhé. Všechny ty mimo Asii ručně šité kacabajky, fěrtochy, kanafasky, zdobné košulénky, květinové věnečky, paráda potřetí. Ale proč se na bezvadnou lidovou veselici, která se navíc koná jednou za devadesát let, musí zvát banda amerických postpuberťáků, kteří by nesesmolili ani pohled z dovolené natož diplomku. Marně jsem se pokoušel nalézt nějakou vztahovou katarzi u ústřední dvojice, ale ta byla od sluníčka značně vybledlá a sotva patrná. Herecky taktéž ,,kvalitka", ta se pohybovala na úrovni Freddie Prinze Jr. To kdesi ve Skotsku měli v 73 obdobnou taškařici a sice ,,Rituál s Proutěným mužem."Rituál (1973) Na tuto společenskou událost se dostavil vyzrálý policejní seržant a byť mu tam naložili také co proto, tak nebyl na ,,přesdržku." ()
Tak nevím, pořád mám tendenci vnímat to jako komedii (černou komedii), a ne jako horor. Ostatně, už samo umístění děje do Švédska, které je spojeno se stereotypem laskavosti, tolerance a bezpečí, by tomuto způsobu interpretace napovídalo. Právě tak scéna po sebevraždě/obětování "starších", kdy se jeden z vesničanů pobaveně směje šokovaným cizincům tím způsobem, jako když jim dají napít místí pálenky a oni se trochu zakuckají. A samotná hlavní hrdinka je taky značně problematická: i přes rány osudu je vykreslena tak, že svých chováním ostatní (mužské) postavy děsně prudí a vztah s ní vypadá jako nepříjemný průšvih.. ()
Tady v Midsommaru se nad chováním zbloudilých postaviček nejspíš nemáme vůbec pozastavovat. Neboť udělat to, tak to můžeme odpískati hnedle někde na startu. Nejspíš potřebuji vidět prodlouženou verzi, která mě obohatí o pár věcí, které mi tam chyběly. Nikomu totiž nevadilo, že jim kamarádíčci mizej jak na běžícím páse. V pohodě, to se prostě stává, pojďme se pořádně (jakože nevědomky) sjet... Když se na to podívám z druhé strany, tak je to podstatně lepší. Vskutku ARTová záležitost, plná scén zalitých sluncem, které nikdo neviděl. Že se jedná o podobenství a metaforu na rozpad vztahu, mi došlo přiznávám až ke konci. Slunovrat pod taktovkou A24 se opravdu mimořádně povedl snad po všech stránkách. Zhalucinovanou atmosféru si to drží od začátku a nijak extra nepolevuje. Herecké výkony solidní, skvělá kamera, hudba, střih a celkově to pohrávání si s divákem, v podobě neustálého stupňování a šponování situací (a scén) je paráda. ()
Aster natočil film, který trvá téměř tři hodiny a skoro nic se něm neděje! To samo o sobě zní přímo výborně. Navíc je tu ta... tíísnivá atmosféra. Ale atmosféra je po celou dobu filmu stejná. Aster se očividně hodně snažil, aby nějak přispěl ke "slow cinema". Je to přece tak populární recept na artový film. Tenhle snímek ale není pomalý. Jenom si na to hraje. Místo toho, je scénáristicky rozvleklý. Je tu spoustu scén, událostí a dialogů, které se ovšem řadí za sebou až v hysterickém tempu. Není možné vytvořit "slow cinema", bez ticha, klidu a pasivity. Film zcela postrádá divácký prostor. ()
4/10...tak toto bolo velke sklamanie, mal to byt suprovy horror tohto leta...ludom ktori to videli je zevraj este aj teraz zle a maju nocne mory....ja vsak nechapem z coho...bola to blbost a namiesto horroru by som to skor nazval mysterioznou blbostou.... nezlakli sme sa ani ray nebolo coho, skor to malo psycho podtext, ktory sme vsak nepochopili az tak do hlbky... niektori v kine spali, ini sa smiali :D .... ozaj nestoji za pozretie, len pre milovnikov ani neviem coho :D a o co vlastne ide ? psychopaticka neuroticka truba ktora manipuluje so svojim okolim sa vyberie spolu s frajerom a jeho kamosmi do Svedska na oslavy Slnovratu.... no a ten prebieha trosku inak ako by ste si predstavovali... ()
Velmi dobře natočená parodie na Zlatou ratolest a Ústav antropologie Masarykovy univerzity Brno, na novopaganství, alternativce...Něco mezi hororem a parodií. Díky Bohu, že už jsem stará bába (dědek) nebo co a nejsem Američan(ka). Takových Maďarů a točeno ve Švédsku. Škoda, že to netočili u nás, aspoň by k nám nejezdili... Neberte ty moravský lidovky tak doslova, kucí americký. ()
Trochu váhám, co k filmu napsat. Ari Aster se zdál být novým objevem, podobně jako pro mě Benedek Fliegauf, oba umí vizuelně znázornit divákovi pocity takovým způsobem, že se se situací na plátně bytostně ztotožní. Po děsivém dědictví jsem čekal posun o kousek dál. Vizuelně to bylo velmi povedené, hlavní ženská představitelka opět excelovala. Ale tím pro mě ty pozitiva končí. Ono to prostředí samo o sobě je dost svazující, film je celkem čitelný a je z něho cítit snaha, být lepší za každou cenu. Což se myslím většinou nepotká s úspěchem. Vyhne se to málokterému režisérovi. Další trošku neduh je kombinace dramatu s prvky komedie. Typickým zástupcem těchto filmů je bohužel česká filmografie. Chyběly mi tam překvapivé zvraty a charakternější postavy. Přesto váhám mezi dvěma a třemi hvězdičkami. Ale jelikož má pro mě v sobě film jedno důležité poselství, tak dám hvězdičky 3. ()
Doprdele, to byla ale sračka. Jdu domu a vožeru se. Tohle někdo financoval? Svět jde naprosto do hajzlu. WTF? ()
Tak za prvé,film a jeho námět není nic nového.Nic originálního se tedy nekoná.Co se filmu nedá upřít,je jeho osobitá stylizace venkovského života jedné běžné sekty.Už při pohledu na osazenstvo zdejší švédské vesnice by vás zřejmě napadly myšlenky na rychlý návrat.Ovšem to by film mohl hned skončit,když by mouchy uletěly a v tom vidím první velký problém.Scénář.Totiž dotyční návštěvníci nejsou chráněnci ústavu pro malomyslné. Jsou to vysokoškoláci ,kteří ovšem, jak by zdravý rozum velel,po prvním velkém obřadu, kdy jsou dost drasticky obětováni dva členové sekty,vzaly nohy na ramena.Záhadně zůstávají, jeden po druhém mizí a oni se spokojí vždy s vysvětlením pro šestileté dítě.Dost debilní.A já jsem jim brzo přestal fandit,protože když je někdo dementní hold co se dá dělat,nic. Za druhé,příslušníci sekty měli blízko k přírodě,chovali se někdy velmi laskavě a tak bylo málo uvěřitelné jakých zvěrstvech se dokázali dopustit.To že někoho zapálí,to beru.Ale dělat z někoho zombíka dohlížejícího ve stáji od stropu na slepice bylo dost na efekt.Abych to dal na pravou míru.Laskavého esesáka taky nevěříte tušíte,že se za tím něco skrývá.Takový šestý smysl.Ve filmu nic takového není.Laskaví obyvatelé,šílení obyvatelé. Nic z čeho by se dala odvodit jejich šílenost.Nebo se tím děj nezaobírá kromě jejich posvátné knihy.Hmmmm ()
KLÍČOVÉ SLOVO: KRÁSA Nikdy bych nevěřil, že to bude první slovo, co mě napadne, když se řekne Midsommar. Film Ariho Astera je totiž především naprosto úchvatný po vizuální stránce. Potom je to artový psychologický thriller a teprve potom horror. Je to jeden z těch filmů, který vás vtáhne od první minuty a nepustí do poslední černé obrazovky. Jeho tempo je na 140 minut občas až neuvěřitelně pomalé, ale vy hltáte každý jeden záběr plný barev, květin a nádherné přírody Švédska. Ačkoliv je zápletka vcelku předvídatelná, režisér vám ji nabízí v takovém kabátku, že mu to okamžitě odpustíte. To jednak díky zmíněným vizuálním orgiím, ale hlavně díky skvěle napsané hlavní roli. Florence Pugh tu předvádí tak intenzivní a přitom tak uvěřitelné emoce, že se nebojím jí označit za jednu z nejlepších hereček přicházející generace. Film sám o sobě míchá realisticky násilné scény s lehkým a nenuceným humorem, který ale v kontrastu toho, co se má odehrát, působí jako víc než vítaná úleva. Will Poulter (Maze Runner, Revenant) se téhle úlohy zhostil dokonale. Člověk se místy nahlas směje, aby se minutu na to ponořil do sedačky a přivíral oči při tom, co se na plátně odehrává. Těch vyloženě nechutných scén je tu přitom jen hrstka. Těch děsivých pak ještě méně. Film mnohem víc než děsí drží diváka v neustálé ostražitosti před tím, co by se MOHLO stát. Když po sérii nechtěných "odchodů" vedlejších postav, uvidíte široký záběr na pódium, na kterém stojí zatím neznámý stroj, hlavou vám projedou tisíce obrázků toho, co by mohlo nastat. Jeho funkce je přitom úplně jiná. Slunovrat - jak se film v české distribuci jmenuje - není film pro každého. Není totiž tak zdaleka tak rychlý, čitelný a doslovný jako většina tvorby pro velké plátno. Naopak - je pomalý, místy překvapivý a předhazuje lopatou myšlenky, které si člověk musí sám v sobě přežvýkat. Sám režisér Ari Aster (Děsivé dědictví) v jednom rozhovoru prohlásil, že Slunovrat je pro něj film o rozchodu. V tom rozhodně nelhal. Je to tíživý a tísnivý film o nefunkčním vztahu dvou lidí, kteří neví jak nebo z něj dokonce nemůžou ven. A právě tahle děsivá sekta plná usměvavých blonďatých a zrzavých lidí jim to nakonec pomůže jednou provždy vyřešit. ()
Mysteriozne drama, ale hororom to nazvat je nezmysel....ale to neznamena ze to nie je kusok co stoji za pozretie...minutaz mohla ostat na dvoch hodinach a urcite by sa zachovala budovana atmosfera...kde hystericka kunda hroti kazdu jednu situaciu, nesympaticki kokotkovia su postupne zlikvidovani a k tomu stara mudrost “zvedavost zabila macku”....teda niggaz ktory sa tvari na ambiciozneho studenta....a samozrejme niet nudze o vtipne sceny...... ()
Film je to vizuálně natočený moc hezky, ať už samotné záběry, haluze, či scény, které potěší každého nadšence do anatomie. To je ale asi to jediné, čím tento snímek vyniká. První polovina je nesmírně zdlouhavá, o to uspěchaněji pak působí ta druhá, kde se vše děje tak chaoticky, že velké finále se trochu vytrácí. V tom všem nakonec nezbyl prostor pro jakýkoliv strach, což je u hororu dost zvláštní, za to švandy a roztomilého žertu je zde požehnaně. ()
Ari Aster je génius, na ktorého tento svet ešte nie je pripravený. Po Hereditary vytvoril opäť dokonalé umelecké dielo. Film by som minimálne v porovnaní s Asterovou prvotinou nenazýval hororom. Tentokrát sa jedná skôr o znepokojivý dramatický psychothriller, s hororvými prvkami, ktorých je síce ako šafránu, ale zato sú dokonale umiestnené a svoju úlohu plnia na výbornú. Aster sa opäť zaoberá ťažkými témami rodinnej tragédie a osobnej straty, zúfalej snahy o únik, ako aj podstatou života a smrti, na ktoré rád nazerá duchovným, miestami až hlboko filozofickým pohľadom. Z technického hľadiska sa na celý film pozerá nádherne. Obrazy sú krásne široké a prehľadné, hudba je zvláštne zlovestná, a to aj v tých najmelodickejších a najjemnejších pasážach, herecké výkony sú na top úrovni a špeciálne efekty pôsobia veľmi realisticky a hodnoverne, čo pridáva na celkovej uveriteľnosti a pomáha divákovi vžiť sa do deja. Aster sa nebojí pritvrdiť a ukázať explicitne ultranásilie, avšak veľmi dobre vie kedy si to môže dovoliť a používa ich tak, aby tieto extrémne znepokojivé výjavy nepôsobia samoúčelne alebo vytrhnuté z kontextu. Kto očakáva od hororu zábavu a rýchly spád, tomu extrémne pomalý rozbeh a relatívne dlhá stopáž rozhodne nebudú vyhovovať, ale tým, ktorí vedia oceniť zmysluplný scenár a precízne budovanie ťaživej atmosféry Midsommar určite ulahodí. Už teraz sa teším na druhé zhliadnutie. ()
Poetické sepětí s přírodou nabízí český Slunovrat s hudbou skupiny Hradišťan a hlavně křesťanským étosem a vírou. Co se stane, když se kult přírody vyšine do sektářské zvůle, tak to uvidíte zde. A uvidíte to pěkně pomalu, jakoby skoro v reálném čase, kdy se z civilizace, poznamenané osobními otřesy, pomalu přesouváte do s přírodou spjaté Rodiny. Právě ona pomalost je místy nudná, ale dává příležitost více poznat hlavní postavy, více vstoupit do příběhu a více hledat osobní odpovědi na nadhozené otázky. Jenom s takovou účastí budete schopni pochopit závěrečný úsměv Dani, buď jako osvobozující nebo strašidelný. A fakt zaplaťpánbůh za křesťanství. ()
Související novinky
Našla hraná verze Na vlásku Lociku?
Studio Disney s hranými remaky svých ikonických pohádek v posledních letech nijak nezpomaluje, a kromě již oznámené Moany, Bambiho nebo Lilo & Stitche nás v budoucnu čeká také muzikál Na vlásku.… (více)
Hvězda Borata si zahraje v novém hororu
Vycházející herecká hvězda Maria Bakalova z dvojky Borata si ještě spolu s Amandlou Stenberg (Nenávist, kterou jsi probudil) zahraje v hororové novince Bodies, Bodies, Bodies od distributora A24. O… (více)
Joaquin Phoenix spojí síly s režisérem Slunovratu
Filmař Ari Aster má na kontě chválené horory Slunovrat a Děsivé dědictví, Joaquin Phoenix se zase objevil v několika skvělých nezávislých filmech a pak dostal Oscara za Jokera. A teď oba tvůrci spojí… (více)