Kramerová versus Kramer

Ódou na herectví jsou nepochybně výkony obou protagonistů: Hoffmana i Streepové v tomto nevšedním díle. Zásadnější jsou však jiné obecné otázky, na nichž je VERSUS založeno: výchova dítěte, vymahatelnost práva, úloha apriorismů v našem životě. V kategorii krkavčích rodičů muži nad ženami vysoce vedou, rohovnicky bych to vyjádřil známým trojpísmením r. s. c. Každé pravidlo má však svou výjimku - ženství a jeho negativní rysy se ovšem četností i závažností výskytu blíží horní hranici této velmi pomyslné kategorie. Fakt, že i matky opouštějí své děti, je nepopiratelný. Fakt, že existují desítky a stovky tisíc dětí a lidí, vychovávaných osamělými otci, je rovněž prokázán. Drama osamělého muže, který ve jménu svého syna rezignoval na svou kariéru, aby byl takřka vzápětí téměř deklasován i jako úspěšný a zodpovědný rodič, není nepůsobivé. A mateřské slzy lži, lítosti, malosti a vydírání - tak skvěle zahrané Streepovou - by měly zůstávat při posuzování svého dosahu součástí skutečnosti, že v tomto případě matka svou trestuhodnou nezodpovědností zaujala místo nezodpovědného otce platícího pravidelně alimenty s právem čas od času své dítě vidět a limitovaně s ním žít. Prosté poselství, civilní patetismus, kapky ryzího lidství dopuštěním ryzího umění skryté v nemalé kupě hlušiny. Svádět to všechno na hollywoodskou hru s city v tomto případě určitě nestačí. A stačit nebude - jsem o tom pevně přesvědčen - ani dalším a dalším generacím vděčných a nadšených diváků. (23.02.2008)

Dojemný příběh ze života o otci, který se o svou rodinu moc nezajímá, dokud ho manželka neopustí a nenechá ho se synem o samotě. A tak se najednou otec, jehož jediným životním posláním byla donedávna jeho práce, učí dělit všechen čas mezi zaměstnání a péči domácnost. A zjišťuje, že nic není tak jednoduché, jak se na první pohled mohlo zdát. Nakupování, vyzvedávání syna ze školy, vaření, čtení pohádek... To všechno se stává novou prioritou jeho života, a aniž si to sám uvědomuje, místo kariéristy je najednou obyčejným mužem, který svého syna staví nade vše ve svém životě. Jenže když se matka po nějaké době objeví, kdo má dostat syna do péče? Žena, která ho vychovávala sedm let, zatímco manžel kolem nich víceméně jen procházel, nebo otec, který si k němu po jejím odchodu našel cestu a 25 měsíců se o něj staral, aniž věděl, jestli se jeho manželka někdy vrátí nebo kam odešla? Sentimentální? Možná. Ale taky neuvěřitelně lidsky podané drama se skvělými hereckými výkony. (21.10.2007)

Velice povedené a silné drama ve kterém podává Dustin Hoffman naprosto perfektní civilní herecký výkon v roli otce, který bojuje o svého syna. Oskar pro Hoffmana byl v tomto případě zasloužený ale co se týká Meryl Streep ta byla ve filmu přesunuta na hodně vedlejší kolej, tudíž Oskar pro ní mě docela překvapil. Film plyne pomalým tempem a nevyskytují se v něm nějaké pamětihodné nebo nezapomenutelné scény, avšak je natočen takovým způsobem, že mu rádi vše uvěříte. Možná i ten konec o kterém si nejspíše každý pomyslí něco jiného. (07.08.2008)

Skvělý film, u kterého se myslím povedla ta výjimečná věc, že je autentickou zprávou své doby (aniž by jí byl neblaze poznamenán, jak se často říká o českých filmech ze stejné doby), a přitom je nadčasový a nestárnoucí. Film si mě získal již od prvních záběrů a nepustil až do velmi působivého konce. Jako vynikající hodnotím herecké výkony obou představitelů titulních rolí, režii, kameru, hudbu i střih. Jediné, co mě trochu mrzelo, byl zmatek kolem motivace odchodu Joanny Kramer od rodiny. Tady se sice píše něco o ženské emancipaci, ale mně to spíše přišlo jako psychická labilita hraničící s hysterií - ta postava mi byla skoro protivná, a v reálném životě bych se s někým takovým asi setkat nechtěl (natož s ním mít nedejbože dítě). Příliš sympatií ve mě nevyvolalo ani to jejich děcko, jehož věčnou ufňukanost a depresivní obličej jsem shledal téměř nesnesitelným. Naopak Ted Kramer je po mém soudu vysloveně sympaťák, který se neleká nečekaných výzev a který i ve vypjatých situacích vždy chladnokrevně najde nejlepší řešení. Skoro jako bych v něm viděl mladého Bena Braddocka, kterého si Hoffman zahrál o 12 let dříve ve svém debutu ABSOLVENT. Jak moc nemusím filmy ze 70. let ani tu éru jako takovou, tento si mě získal na celé čáře - za mě jasných 5 *. (10.12.2013)

Prvoligový doják! Neskutočne silný filmový zážitok, herecky vycibrený, napínavý, citovo vygradovaný a napriek tomu to celé nepôsobilo ani trošku prvoplánovo. Naozaj odporúčam vtedy, ak máte pocit, že vaše emočné cítenie je na bode mrazu. Tento film totiž roztaví aj to najchladnejšie srdce. 95%. (19.12.2013)