poster

Bolest a sláva

  • Španělsko

    Dolor y gloria

  • anglický

    Pain & Glory

  • Slovensko

    Bolesť a sláva

Drama

Španělsko, 2019, 108 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • major.warren
    ****

    Bolest a sláva je velmi specifický film. A má i své specifické postavy. Pedro Almodóvar se po autorské komedii Rozkoš v oblacích a melodramatické Juliette vrací na plno a hlavně k podstatě - ke svému vlastnímu životu. O tom, že je Bolest a sláva jeho nejosobnější snímek není pochyb. A za to, že režisér vrací na plátno své útržky a vzpomínky ze života (sice jen drobné) mu k filmu přidává pět procent na víc. Bolest a sláva sice není strhující jako loňská Roma, kde se režisér Cuarón vracel ke svému dětství, ale po tvůrčích stránkách je to opravdu velice dobrý film, který si v sobě i přes svou autobiografičnost drží typický Almodóvarovský styl - tedy jakési specifikum jeho tvorby. Tím jsou v základě jeho postavy. Salvator Mallo je jakýmsi alter egem samotného Almodóvara. Režisér, který má za sebou úspěšnou kariéru a momentálně po smrti matky a mnoha zdravotních obtížích prožívá těžké deprese, se vrací v čase a hledá místo ve svém životě, jenž pro něj mělo největší smysl a kde jemu samotnému bylo zřejmě nejlépe, což by jen podtrhlo jeho záměr natočit takový film i v profesní kariéře. Postavy jsou jako vždy u Almodóvara divákem příliš nepochopeny, protože jejich jednání a životní osudy, které jim tvůrce vymyslel se leckdy neshodují s myšlenkami diváků, avšak autor se tentokrát od hodně zabarvených témat vrátil k čistému žánru a vlastnímu autorskému řemeslu. Celý chytrý scénář a styl režie jsou v pořádku, ale film jako celek vede úžasný Antonio Banderas, který byl za výkon po právu oceněn v Cannes. V roli starého režiséra se vzpomínkami předvádí strhující výkon, kterému nechybí jasný charakterový oblouk, tak jak to Almodóvar ostatně s Banderasem a mnoha herci už několikrát ukázal, a hlavně se divák dokáže vžít do jeho myšlenek. Banderas je vynikající. A ztvárnění jeho mladé matky Penélope Cruzovou byl nejlepší nápad ze všech, protože jestli v Savatorově myšlení cokoli symbolizuje spokojenost a krásu života, pak je to život s maminkou v šedesátých letech ve španěleské poušti ve vybílené jeskyni, a častého cestování. Vyprávěcí oblouk je vskutku pozoruhodný. Začínáme setkáním s režisérem Mallem, který jedná s bývalou herečkou, kdy se dozvídáme o jeho bolestech, leckdy trochu rouhačským způsobem, u kterého je na místě se usmát, stejně jako když na otázku: "Když nebudeš točit? Co budeš dělat?," odpoví stárnoucí režisér prostě: "Zřejmě žít." Poté se přesuneme do dětství, nejprve prostřednictvím lehce klišovitého propojení s klavírem a pak tvůrce jede na útržky každodenních situací a náhod. V celém tomhle vzpomínání nás trochu ruší "heroinová vlna," kterou naštěstí režisér utne včas, a specificky se dostaneme i k homosexualitě, kterou nám Almodóvar podává zase trochu jinačím způsobem, než jsme zvyklí. Sice trochu rušivě, ale slušně. To by přece nebyl Almodóvar:-). Nejprve nás režisér vezme do barevné mozaiky, kde nám Salvator odvypráví své bolesti, vskutku jedinečným způsobem, který jednoduše baví. Nápad s bývalým hercem je skvělý. Stejně jako scéna besedy v divadle, kdy jsou režisér a hlavní aktér přítomni pouze na telefonu a zahrají si na hodinku pravdy. Almodóvar s publikem silně manipuluje, a přesně dává prostor pro smích a jeho utnutí. Bolest a sláva má plno krásných momentů, na které divák nezapomene, protože jsou napsány a zahrány prostě nádherně. Film má plno originálních a velmi hezkých nápadů a míst, které nebudeme jmenovat kvůli spoilerům, ale u kterých divák buďto uroní slzu, nebo se příjemně pousměje. Vizuálně je snímek krásně barvitý, a hudba Alberta Iglesiase příjemně ladí s dějem. Když by se dalo něco vytknout, byla by to větší absence flaschbacků do dětství s maminkou, které byly prostě nejpůvabnější, a pak i svým způsobem vcelku dlouhá vleklost, protože film se i přes svou relativně kratší stopáž dost vleče, ale jelikož jsem v kině zapomněl na přípravu komentáře a seděl jsem zarytý v sedačce, tak to přece nemohlo být špatné. A ani nebylo. Pedro Almodóvar natočil film o životě, s vlastní výpovědí, který má co říct, a divák se s hlavním hrdinou může lehce ztotožnit. Sice je zde patrná jasná láska k filmu jako takovému, kterou si režisér naštěstí neodpustí, ale přesto má Bolest a sláva příjemné hluboko-lidské vyznění. Od Pedra Almodóvara jsem dosud viděl dva filmy (Rozkoš v oblacích, Spoutej mě!) a oba se mi vcelku líbily, ale Bolest a sláva je tedy zatím překonala. 75%. Čtyři hvězdičky. Nejlepší scény jsou s psaním Závislosti, a pak posledních deset minut děje, kdy nám Almodóvar ukáže, jak velký vypravěč je, a že toho ještě nejspíš hodně odvypráví:-).(26.5.2019)

  • zette
    ***

    Od Almodovara si nenecham ujit jediny film. Jeho posledni dilo me bohuzel zklamalo a to zejmena pribehem, ktery me tolik neoslovil. Mozna jsem i postradal vyraznejsi zenskou roli. Herecke vykony slusne, nikdo ovsem neexceloval jako v jinych filmech tohoto rezisera. Po technicke strance vse dokonale jako vzdy. Krasne interiery a hudba. Videno v ostravskem Artu, deset divaku.(26.5.2019)

  • andiek05
    *****

    Bohužel se musím přiznat, že je to můj první Almodóvarův film, který jsem viděla. I když některé jsem podle názvu zaregistrovala, ale neviděla. Bolest a sláva pro mě rozhodně nebyla ztráta času a rozhodně chci vidět něco dalšího z jeho tvorby. Herecké výkony se mi líbily, všichni byli skvělí, ale za sebe hlavně oceňuji Antonia Banderase, protože v takovéhle roli jsem ho ještě neviděla. Celkově film byl plný emocí, zajímavý, pěkný ... má prostě určité kouzlo.(29.5.2019)

  • Anderton
    ****

    Tak Pedro tentokrát uspokojí skôr tých svojich fanúšikov, ktorí majú radšej jeho pomalšiu a menej extravagantnú tvorbu. Pritom ale scenár nie je tak priamočiary, ako sa zdá počas pozvoľného plynutia deja. Skáče sa po časových osiach a na záver si Pedro pripravil jedno slušné prekvapenie. Všetko je ale vďaka tempu veľmi prehľadné a zrozumiteľné. Spočiatku sa hrá aj na komediálnu nôtu, ktorá začne byť časom trochu repetetívna, koniec sa ale nesie v emocionálnejšej rovine. Za mňa spokojnosť, ale Bolesť a sláva nie je film, ktorý bude režisérovými fanúšikmi prijatý jednoznačne kladne.(22.5.2019)

  • dopitak
    ***

    Obávám se, že tentokrát do toho Pedro dal příliš mnoho sebe. Děj v jeho mládí se mi líbil moc (skvělá Penélope), v současnosti lze maximálně vyzdvihnout herecký výkon Antonio Banderase (film jsme viděli v sobotu večer v Brně v den, kdy byly vyhlášeny výsledky v Cannes), jinak je to ale dějuprosté, předvídatelné a poněkud se opakující. Alespoň já jsem v tom cítil návrat k Pedrovým snímkům konce osmdesátých let, samé buzny, drogy, Madrid. I když jsem moc chtěl, nebavilo mě to dost.(26.5.2019)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 13. března 2019 v Madridu. (Varan)

  • - Natáčení probíhalo od 10. dubna 2018 do 22. února 2019 ve Španělsku. (Stoka)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace