Na nože

Už jsem víckrát zmínil, že klasická detektivka, která staví na rafinovaném zločinci a ještě chytřejším detektivovi, co nepotřebuje tým spolupracovníků a odhalení pachatele je pro něj především intelektuální výkon, mi nikdy příliš neseděla a s přibývajícími léty se averze ke světu lepších lidí, kde se ony příběhy obvykle odehrávají, stále stupňuje. Takové detektivky představují stylyzovanou podívanou s typizovanými postavami, obvyklými kulisami a oblíbenými rekvizitami a na můj vkus je to příliš umělé a měšťácké. Proto jsem přijal s jistými rozpaky nabídku dcery na návštěvu kina a předpokládal, že to tam tak nějak odzívu. Zrodilo se ale příjemné překvapení. Režisér Johnson, který stojí i za scénářem, má sice detektivky rád, nebojí se ale pohrát si s pravidly a udělat si z žánru tak trochu šprťouchlata. Lehká nadsázka je všudypřítomná, herecká parta si své role evidentně užívá a přidává do svých kreací dávku ironického nadhledu, aniž by se z toho stala třeskutá parodie. Výsledek by měl vyhovovat nejen fanouškům žánru, ale i těm, kterým přijdou klasická schémata žánrové detektivky poněkud obehraná. Volba Daniela Craiga do role detektiva je sice odvážná, protože typově by se hodil spíš do americké drsné školy nebo na opačnou stranu zákona, ale funguje to. A členové zbohatlické rodinky jsou svou nevraždivostí a poklesky přímo k zulíbání. Celkový dojem: 75 %. (02.12.2020)

„Tak proč tu jste?“ - „Jsem tu na žádost klienta.“ - „Jakého?“ - „To nemohu říct, ale ujišťuji vás, že jsem tu jen na ozdobu. Berte mě jako zdvořilého, tichého a pasivního pozorovatele pravdy.“ Což se moc nepotvrdilo…Na nože je dobře a efektně vymyšleno i odvyprávěno. Publikum na rozdíl od policie vidí, že postavy lžou, a postupně se odhaluje možný motiv všech. Přesto však nejde o úplně férovou hru s divákem, protože tvůrci jím šikovně manipulují, předkládají mu různá vodítka, ale stejně mu nedají rovnocennou šanci držet krok. A tak největší přednost snímku, fakt, že je „chytrý“, se ukazuje být i jeho menší slabinou. Díky všem těm dějovým zvratům se film stává až trochu „přechytralým“, a některé věci (např. bota, telefonát, naivní vydírání, neobvinění některých postav, celé zvracení) úplně nesedí. Což v konečném součtu ani moc nevadí (resp. v mých očích to snímek stojí srážku 1*). Film má navíc švih, trochu humoru (čekal jsem ho ale víc), úsměvný konec, a hereckou skvadru, která baví. Každopádně, v tomto případě neuděláte krok vedle. (22.03.2020)

Riana Johnsona jsem měl vždycky rád a líbilo se mi, jak vychytralé jeho filmy jsou. A slovo vychytralé podle mě Na nože vystihuje nejlépe. Johnsonovi se povede diváky zpočátku ukolébat tím, že jeho novinka vypadá jako víceméně klasická detektivka, kde je několik podezřelých a mezi nimi se skrývá vrah. Ale už po nějakých dvaceti minutách si začne Johnson hrát s žánry, postupy, příběhem a celkovým režijním podáním. Několikrát razantně mění styl, dovede se vysmát divákům, klišé i svým vlastním hrdinům a celou dobu je krok před všemi v sále. Když už si totiž myslíte, že máte Na nože prokouknuté, zjistíte, že Johnson vás zase převezl. A vám se to bude líbit. Mimochodem už dlouho jsem neviděl film, v němž by na všech hercích bylo tak strašně vidět, jak moc je jejich práce a postavy baví. (08.01.2020)

9/10. Svěží, nápaditý a hlavně děsně cool. Johnson dokazuje, že pokud jde o originální námět, tak si plave jak ryba ve vodě. Scénář hraje s diváky hru kočky s myší, přetáčí a kombinuje zvraty, které ale nikdy nepůsobí z ranku WTF, nýbrž vás těší a umí strhnout. Pořád to odsýpá a neustále překvapuje - a to přesto, že vám jsou postupně odhalovány karty. Casting je dokonalý a neexistuje tu slabší článek. Naopak u většiny vnímáte, jak neskutečným způsobem si svou roli užívají. Připočítejte si precizní řemeslo a máme tu jednu z nejlepších věcí, kterou si z kraje roku můžete dát v kině. Velká pecka. (14.01.2020)

Napodruhé rozhodně lepší. Když už jsem nečekal, že mě odhalení překvapí (to se filmu nepovedlo ani minule a stále trvám na tom, že to je až moc okaté), mohl jsem více užít všechny herecké výkony, bavit se tím ohňostrojem lží a vědoucím úsměvem Daniela Craiga, jehož Blanc všechno trpělivě poslouchá a čeká, kdo a co mu asi zalže příště. Na společnou scénu Any de Armas a Christophera Plummera bych se mohl dívat pořád dokola, v té je naprosto všechno. (08.01.2020)