U Zlaté rukavice

Film plný ošklivých postav a míst, kam by člověk nikdy nevkročil. Stereotypní, ale působivá studie alkoholem ovládaného Honky se stejnou motorikou jako Hitler v Pádu Třetí říše. Film, který vypadá jako by byl natočený v 70. letech. Skvělá atmosféra a smysl pro detail (stromečky do auta, závěsy U Zlaté rukavice). (22.09.2019)

Najprv sa opije a potom vraždí. Aj tak by sa dal opísať príbeh Fritza Honku, ktorý neoplýval veľkou inteligenciou, no napriek tomu dokázal bez podozrenia polície dlhé roky zabíjať nevinné obete. Svojsky humorné a nepríjemne brutálne. P.S. záverečná skladba mi hrá v hlave aj týždeň po zhliadnutí filmu. (30.09.2019)

Málokdy se mi podaří sehnat filmový matroš, díky kterému odložím touhu na trošku toho špiritusu, a zlatá rukavička to dokázala na nejméně dvacet minut! Čímž jsem ve střízlivosti učinil životní světový rekord, zneklidnil příbuzny i sousedy nechutným tichem a klidem, téměř vyvětral acetonovou vůni a překročil Nešporovu pětiletku. Pravda, po titulcích této lahodné seznamovací reality show (skutečně se držela reálií jako Benda křesla) to chtělo trošku spláchnout, že. (03.12.2019)

Kdyby mohl být film jako koncept viditelně špinavý a páchnoucí, pravděpodobně by měl tuto podobu. U Zlaté rukavice svým způsobem trochu připomíná Lars von Trierův poslední film Jack staví dům, akorát je to autentičtější, méně sentimentální a více při zemi. I tak se ale jedná o velice naturalistické vyobrazení poněkud excesivního násilí, nechutných sexuálních hrátek a zabřednutí do mysli individua, oproti kterému i takový Glum vypadá jako sexy alfa samec. Film se snaží svým hlavním "hrdinou" diváka co nejvíce odpudit, což se mu vskutku daří na jedničku. Zároveň se ale snaží diváka seznámit s jeho motivy, minulostí a strastmi, díky čemuž ho divák sice nebude litovat, ale aspoň ho bude do určité míry chápat. Je to dobrá ukázka toho, kam až může lidská bytost klesnout, propadne-li alkoholismu a pocitu méněcennosti. Až na úplné dno. Je trochu škoda, že film je to v určité míře poněkud suchý a bez většího emocionálnějšího náboje, na druhou stranu je ale hlavní postavou cáklý sériový vrah, tudíž kdo ví, zda by to ve výsledku nebylo spíše kontraproduktivní. Jo, a děkuji filmu, že díky němu nějakou dobu nebudu moct jíst párky. Slabší 4* (19.08.2020)

„HAMBURK 1970. ČÁSTI TĚLA NALEZENÁ NA DVOŘE...“ /// Dalo by se říct, že je to celkem silná antifeministická uchylárna plná násilí, chlastu a vulgarit. Občas mám pocit, že film vznikl hlavně proto, aby provokoval. Záběry na hnusáka prožívajícího delirium, ženská s krámama v prdeli místo v rozkroku… no řekněte sami – nechci nikoho odradit, ale dobrou náladu si odsun neodnesete. Záběry jsou nevybíravý a celý je to spíš drsnej humáč než klasickej horor. A nejvíc je cejtit ten smrad. Fakt, ten smrad z jeho příbytku je všude kolem! Atmosférou, ale i vzdálenejma emocema mi to připomíná film HENRY: PŘÍBĚH MASOVÉHO VRAHA (1986). Není tady moc koho litovat (z mýho pohledu je to tady samá kráva a jeden vůl). A vlastně to ani nemá pořádný vyvrcholení. Stejně jako Trierův „JACK STAVÍ DŮM“ (2018) zaujme Fritz Honka fanoušky filmů o sériových vrazích a otrlý publikum. Ovšem ti na konci okamžitě vyjmenují aspoň 3 „drsnější“ nebo zajímavější snímky. Ale abych jen nekritizoval – i tady se najde několik zajímavých scén, na který se bude „s láskou“ vzpomínat. Třeba na song „Einmal Um Die Ganze Welt“ v podání Káji Gotta. Více zde! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2016 napsal Heinz Strunka, neznám. 2.) Vybírám si jen holky bez chrupu (nemůžou mi ho ukousnout). A taky s hrbem (fláknu ji do čela a celou noc přiráží…). 3.) Konečně uvidím, že není škaredých žen, jen málo vypitýho alkoholu. 4.) Thx za titule „wauhells“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (14.10.2019)