poster

Brankář

  • Německo

    Trautmann

  • Velká Británie

    The Keeper

  • Slovensko

    Brankár

  • USA

    The Keeper

  • Austrálie

    The Keeper

  • Nový Zéland

    The Keeper

Životopisný / Drama / Romantický / Sportovní

Německo / Velká Británie, 2018, 120 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Volodimir2
    *****

    Bernhard Carl "Bert" Trautman, keďže bol Nemec, mal rovnaké detstvo ako ostatné nemecké deti. V útlom veku členstvo v Jungvolk a neskôr v Hitlerjugend. Po začatí 2. svetovej vojny narukoval k Luftwaffe ako rádiový operátor. Keďže tento výcvik nezvládol premiestnili ho do kurzu pre výsadkárov. Prvé vojnové skúsenosti zbieral v Poľsku, ďaleko od prednej línie. V októbri 1941 už slúžil v 35. pešej divízii a pri Ukrajinskom Dnepropetrovsku sa nemecký postup zastavil. V priebehu zimy robili výpady na zásobovacie trasy sovietskej armády a keď v polovici roku 1942 nastúpila sovietska protiofenzíva Trautmanova jednotka utrpela obrovské straty a bola stiahnutá z východného frontu. Za svoju aktivitu v bojoch bol 5 krát vyznamenaný, vrátane Železného kríža I. triedy (Hitler ho udelil 300 tisíc krát za obdobie rokov 1939 až 1945). Povýšili ho na seržanta a bojoval vo Francúzsku. A keď bol jedným z vyvolených, ktorí prežili spojenecké bombardovanie na Kleve (február 1945) v rámci operácie Veritable, ako príslušník 1. výsadkového pluku v rámci 84. výsadkovej divízie kde z tisícky vojakov prežilo iba 90, sa rozhodol vrátiť domov do Brém. Ako dezertér sa musel mať na pozore pred svojimi vlastnými (dezercia sa trestala smrťou) ale aj pred spojencami. Nakoniec ho zajali americkí vojaci, ktorým ušiel a vbehol do náručia Britom, krátko pobudol v zajateckom tábore v blízkosti Ostende v Belgicku, ďalej v tranzitnom tábore v Essexu odtiaľ do Marbury Hall v blízkosti Nortwichu. Po znížení stupňa previnenia na vojnového zajatca zaradili ho na práce na miestne farmy do Fort Crosby v blízkosti Liverpoolu. Tu sa dlho neohrial a pokračoval v zajateckom tábore PoW Camp 50 (v súčasnosti tu je Byrchall High School ) v Ashton in Makerfield v Lancashire kde bol až do roku 1948. (Veľká Británia mala do konca roku 1948 aktivovaných 1062 zajateckých táborov, nie len v Európe). Keď bol v roku 1948 prepustený a bola mu ponúknutá repatriácia (návrat späť do Nemecka) on to odmietol a pracoval v Lancashire na farme a hral futbal za St Helend Town. A tak sa začína príbeh podľa skutočných udalostí o tom, ako sa elitný nacistický vojak stal oslavovaným britským futbalistom a dotiahol to až na Rad britského impéria.(31.1.2020)

  • HonzaBez
    *****

    "Každý má být posuzován podle toho, kým sám je". Slova rabína Altmann jsou autentická, jako je v mnohém autentický celý tento životopisný film. Osud Berta Trautmana, nejprve nacistického vojáka na východní i západní frontě a držitele Železného kříže a po válce především dlouholetého brankáře Manchesteru City, který se ve své době zasloužil o usmíření Angličanů a Němců, je mnoha ohledech pozoruhodný. Velmi oceňuji, že se film netočí jen kolem Traumanovy jistě úctyhodné kariéry a rozhodně to tak není jen čistě sportovní film. Silným tématem filmu je odpuštění a odmítnutí principu kolektivní viny. Odpuštění od druhých však někdy nestačí. Trautmanovi se jeho trauma z války vrací jako bumerang v okamžiku, kdy prožívá velkou rodinnou tragédii. Odpustit sobě samému se za této situace zdá být skoro nemožné, možná ještě víc nemožné, než bylo dohrát zápas finále Anglického poháru se zlomeným krkem. V obojím ohledu je životní příběh Berta Trautmana naprosto neuvěřitelný a je skvělé, že se jej podařilo v tomto filmu zachytit.(2.2.2020)

  • Kaka
    ****

    Jako kdyby to točil Spielberg ke konci osmdesátek, nebo poslední dobou. Tedy v některých aspektech nedotažené úplně do topu, místy se Keeper tváří až příliš rozevlátě a romanticky, avšak má srdce na rozdávání, takže celkově vzato mise splněna. Němci natočili něco, za co by se nemuselo stydět 8z10 áčkových režisérů v Hollywoodu. Všechny potenciální plusy které se daly zužitkovat se zužitkovaly. Máme tu neokoukané tváře, což působí svěže a autenticky, překvapivě velkorysý vizuál - především pak fotbalové scény jsou místy fantasticky nasnímané. Romantika je občas přes limit, ale kompenzuje to dobrý scénář a emocionální katarze které příchází v dobrém dávkování a mají hlavu a patu. Nejlepší film z Deutchlandu za nevím jak dlouho. A titulní song Noela Gallaghera je fantastický.(21.11.2019)

  • Necrotongue
    ****

    Přestože nešlo o žádné hlubokomyslné dílo a všechny problémy se v podstatě jen tak přešly, hodnotil jsem čtyřmi kousky, protože se mi na film tak nějak dobře dívalo. Dokonce jsem se musel intenzívně zamyslet nad tím, jestli se ze mě na sklonku života nestává romantik. Naštěstí se záhy ukázalo, že to byly zbytečné obavy. Nestává.(29.2.2020)

  • Marze
    ***

    Je to skutečný příběh brankáře , který se ze zajetí vypracoval na britskou hvezdu. Do nacistické armády vstoupil dobrovolně což je morální dilema. Posedlost Britů fotbalem a jejich pragmatismus je zde dobře vidět. Romance je celkem slabší. Nejvíce zábavný pro mě byl "okresní přebor" na malém hřišti. Režisér nemecký kolega Krosse umí fotbal točit výborně. Jak Kross přestoupí do Manchesteru, zacne byt priběh obyčejný - nenávist fanousku, , statečný postoj manželky, postupný respekt a úspěch, domácí idylka u moře i památný zápas ve Wembley, kde Trautmann dovedl svůj tým k vítězství navzdory těžkému zranění krku. Režisér Rosenmüller soukromá drama hrdiny moc neuměl, počínaje noční můrou z fronty a konče rodinnou tragédií provázenou přepjatou výzvou „Hraj dál, hraj pro svého syna“. Podle někoho trvůrci své kontroverzní titulní postavě mírně nadržují. Ale jde o druhou šanci že. Aspoň neoslavují jeho pět nacistických vyznamenání včetně Železného kříže nevystavují odpustky za brankářskou bravuru. Zajímavé jsou další osudy Trautmanna. Zemřel až v 89 letech, několik dětí i manželek a do pozdního věku pracoval pro fotbal.(16.4.2020)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 1. října 2018 na filmovém festivalu v Curychu. (Varan)

  • - Po posledním záběru začínají titulky za doprovodu písně „The Dying of the Light“, kterou obstaral Noel Gallagher (kytarista, příležitostný zpěvák a skladatel rockové kapely Oasis). (Posheidon)

  • - Bert Trautmann hájil barvy Manchesteru City od roku 1949 do roku 1964 v celkem 545 utkáních. (Elephant13)